Bažant obecný
(Phasianus colchicus)
Poznávací znaky:
Samec (kohout) tohoto bažanta je velice pestrým a nepřehlédnutelným ptákem. Velikostí je srovnatelný s kurem domácím. Temeno hlavy má třpytivě tmavozelené s červenými kožními laloky kolem očí, dále jsou to malá “ouška“ z per a bílý obojek na krku. Ostatní peří na těle je měděně červené s černou šupinovitou kresbou, ocasní péra jsou černě příčně pruhovaná. Samice (slepice) je zbarvena zcela nenápadně hnědou barvou s černými skvrnami (z důvodu maskování při hnízdění v trávě), ocas má mnohem kratší než samec.
Rozšíření:
Původně obýval areál od jihozápadního Kavkazu po Pacifik. Postupně byl vysazován v Evropě, později i v Severní Americe, na Tasmánii a Novém Zélandu. Do Evropy byl dovezen za účelem lovu a zdivočel. K nám byl dovezen asi před šesti sty lety, oklikou přes Francii.
Hnízdění:
Hnízdí na zemi, obvykle v krajině kde se střídají otevřené plochy typu polí a luk s lesíky a pásovou zelení. Samice snáší 8 – 15 vajíček, na kterých sedí sama 23 – 24 dní , a později sama i vodí kuřata, samci se o potomstvo nestarají.
Potrava:
Živí se velmi pestrou živočišnou i rostlinnou potravou - od hmyzu až po hraboše, hady a měkkýše,dále zrním, bobulemi a hlízami.
Málokdo si dnes uvědomí, že tento bažant, kterého považujeme za běžnou součást naší přírody, byl u nás vysazen uměle lidmi. I dnes ho myslivci chovají uměle v bažantnicích (v umělých líhních) pro účely lovu. V poslední době však početní stavy tohoto překrásného bažanta dosti výrazně klesají především z důvodů neustálého zmenšování jeho životního prostředí lidmi. Doufejme proto že z naší přírody zcela nevymizí.
text – Martin Řondík
fotografie – Martin Řondík
literatura -Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Encyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný - REBO
Production 1999
Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duřiš, Květoslav Hísek - Albatros 1987
