Bažant zlatý
(Chrysolophus pictus)
Život v přírodě:
V přírodě žije na těžko přístupných lesních mýtinách, skalnatých svazích a bambusových houštinách pohoří západní Číny. Kvůli těžké dostupnosti lokalit, v kterých se vyskytuje a žije, mu v přírodě zatím nehrozí nebezpečí vyhynutí. Číňané chovali bažanty zlaté pro okrasu již před naším letopočtem.
Popis:
Pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost) je u tohoto bažanta výrazně vyvinut a není problém obě pohlaví od sebe rozeznat. Kohout měří i s ocasem asi 100 až 120 cm a je zbarven převážně červeně a žlutě. Slípka měří asi 65 až 70 cm a je zbarvena převážně hnědě. Duhovka je žlutá. Nohy a zobák žluto-šedé. Drápy jsou černé.
Chov a odchov:
Tento bažant patří mezi nejčastěji chované, nejméně náročné a nejkrásnější okrasné bažanty našich voliér. Můžeme ho celoročně chovat ve venkovních voliérách nebo „křídlované“ (zastřižené křídla) na zahradě. Já je chovám ve voliérách, které jsou 3 m dlouhé, 2 m vysoké a 2 m široké. Postačující jsou i voliéry menších rozměrů. V zimním období je dobré bažantům umožnit hřadovat na suchém, závětrném místě.
Bažanty krmím směsí pšenice, kukuřice, prosa, řepky, slunečnice. Rádi zkrmují všelijaké zelené krmivo, ovoce a zeleninu. V mém chovu se velmi osvědčily jeřabiny, které mají bažanti opravdu rádi. Nepohrdnou ani moučnými červy.
U každého kohouta mám vždy 2-3 slepice, což je nutné vzhledem k velké pohlavní aktivitě, kterou kohouti vykazují. Tuto zkušenost mi potvrdili i další chovatelé, s kterými jsem chov bažantů konzultoval.
Kohout při toku obchází s rozevřeným krčním límcem slípku a vydává přitom syčivé zvuky. Po páření snáší slepice 5 až 20 (počty snesených vajec můžou být různé) bílých vajec do spoře vystlané hnízdní kotliny, která bývá vyhloubena zpravidla někde v těsné blízkosti křovin. Vejce sama zahřívá po dobu 22 až 23 dní, zatímco samec bedlivě střeží své teritorium. Někdy se stane že slepička sama snůšku nevysedí nebo vůbec nenasedne a pro tyto případy je dobré mít přichystanou líheň.
Vylíhlá kuřátka jsou na svrchní straně kaštanově hnědá, tmavě žíhaná a na spodní straně žlutá s tmavými skvrnkami. Kuřátka vodí zpravidla slepice. Ke zdárnému vývoji kuřátek předkládám klasickou vaječnou míchanici obohacenou o průmyslově vyráběnou vaječnou směs se sušeným hmyzem a moučné červy. Mladé bažanty kroužkuji asi ve věku dvou měsíců uzavřeným kroužkem velikosti 11mm. Kuřata se nesmí promáčet a také povrch na kterém se pohybují nesmí být vlhký. Vlhkost ohrožuje zdravý vývoj kuřat, hrozí jim různé nemoci. V roce sou bažanti již plně přepéření a jsou tak schopní další reprodukce.
Mutace:
Nejčastěji vyskytující se mutací tohoto bažanta je mutace žlutá, kdy červenou barvu nahrazuje barva žlutá, dále pak mutace tmavá, kdy jde v podstatě o stejné zbarvení jako u přírodní formy, jen je celkově hodně tmavější.
text – Pavel Šustek
fotografie – Pavel Šustek
literatura – S.Chvapil, L. a M.Knotkovi - Okrasní ptáci
