Partneři:

Eklektus různobarvý (Eclectus roratus)

Úvod

Při návštěvách u chovatelů, na burzách ptactva, či výstavách jsme  několikrát narazili na krásné papoušky, kteří svým vzhledem okouzlili nejednoho chovatele exotického ptactva. Tímto krásným papouškem je Eklektus různobarvý.A protože paní Věra Procházková, která tyto papoušky chová nám byla nápomocna radou a pomocí, můžeme se dnes v krátkém článku těmto papouškům věnovat. Popisováno je deset zeměpisných forem těchto papoušků:

eklektus různobarvý modrokřídlý (Eclectus roratus roratus) eklektus různobarvý australský (Eclectus roratus macgillivrayi) eklektus různobarvý bismarcký (Eclectus roratus solomonensis) eklektus různobarvý severní (Eclectus roratus vosmaeri) eklektus různobarvý malý (Eclectus roratus westermani) ekletus různobarvý pestrý (Eclectus roratus polychloros) eklektus různobarvý sumbský (Eclectus roratus cornelia) ekletus různobarvý tanibarský (Eclectus roratus riedeli) eklektus různobarvý aruský (Eclectus roratus aruensi ) eklektus různobarvý biakský (Eclectus roratus biaki)

Ve volné přírodě se tito ptáci vyskytují v tropických deštných pralesech a monzunových lesích. Hnízdí v dutinách stromů. Jejich přirozenou skladbu potravy tvoří různé bobule, pyl, nektar, pupeny, listy, ořechy a ovoce. V jejich jídelníčku nechybí ani hmyz.

Rozlišení pohlaví - pohlavní dimorfismus - Rozlišit pohlaví u eklektů není problém. Zbarvení samečků je odlišné samiček, ale vyskytují se drobné rozdíly u různých zeměpisných forem. Rozdíly ve zbarvení jsou dobře viditelné na přiložených fotografiích.

Chov a odchov

Velikost chovného zařízení pro eklekty se u různých chovatelů liší. Při sběru informací pro tento příspěvek jsme však zjistili, že většinou nejde o nějak zásadní rozdíly ve velikostech voliér.Většina námi oslovených chovatelů se držela rozměrů, které doporučuje odborná chovatelská literatura. My jsme pro tento příspěvek vybrali rozměry, které publikoval v časopise Nová exota Mgr.Jan Sojka. Ten uvádí jako optimální voliéry o rozměru 4,5 m délky x 1,2 m šířky x 2 m výšky ( Václav Řeháček uvedl ve svém článku v časopise Fauna rozměry 4 m délka, 2 m výška, 1 m šířka, z toho má 2 m zastřešeny) . Mgr.Sojka ve svém článku nedoporučuje chov eklektů ve voliérách  menších než 3,5 m délky a 1 m šířky a to i přes skutečnost, že nepatří k příliš aktivním druhům papoušků. Teplota v chovném zařízení by neměla klesat pod 10°C. Ekletus různobarvý pohlavně dospívá ve věku 2-3 let.Zkušenosti chovatelů potvrzují dřívější dospívání samiček. Mgr.Sojka ve své článku toto potvrzuje a uvádí to jako možný handicap pro samečky. Samice se totiž stávají dominantními vůči samečkovi, čímž jej stresují. Někdy dochází k situaci, kdy následkem stresu nedojde ze strany samečka k oplodnění vajec. Chovatel Řeháček tomuto problému předchází následovně. Do svého chovu pořizuje mladé ptáky, vždy dva samce na jednu samici a nechává je do dvou let pospolu. Ptáci si tak na sebe zvyknou a samice si sama přirozeně vybere svého budoucího partnera. Tento způsob samozřejmě předpokládá dostatečně velké prostory. K úspěšným odchovům tedy vede dobře sestavený a harmonizující pár stejně, jako je tomu u mnoha jiných druhů exotického ptactva. Pan Řeháček dokonce uvádí, že je -li tento předpoklad splněn bezezbytku, hnízdí eklektové ochotně v jakoukoliv roční dobu.

Dalším důležitým faktorem při hnízdění eklektů je velikost hnízdních budek a to i vzhledem k faktu, že se tito papoušci někdy v budkách páří. Mgr.Sojka doporučuje hnízdní budky ve tvaru L, čímž se snižuje riziko rozbití vajec při vstupu samiček do budky.Pan Řeháček s úspěchem používá budky  ze smrkového dutého kmene o výšce 70 cm a průměru 30 cm. Mgr.Sojka ve svém článku uvádí rozměry 28x28x70 cm s průměrem vletového otvoru 10 cm. Pan Jiří A. nám cestou emailu zaslal následující rozměry - 30x30x80 cm, bohužel velikost vletového otvoru nezmínil. Niméně z předešlých řádků je patrno, že se rozměry hnízdních budek u jednotlivých chovatelů příliš neliší. V době hnízdění jsou aktivnější samičky, které se často zdržují na hnízdě.Věnují se do snesení prvního vejíčka zvětšování vletového otvoru a úpravě hnízdního materiálu. Snůška čítá v průměru dvě vajíčka. Doba inkubace se počítá od prvního sneseného vajíčka. Protože velmi často dojde k snesení druhého vajíčka i za několik dní, odebírají chovatelé první vejce a nahradí je umělým podkladem. Teprve při snesení druhého vajíčka vrátí první vejce do hnízda. Tímto úkonem tak docílí líhnutí mladých ve stejný den. Na snůšce sedí pouze samička. Mlaďata se líhnou za 28 -29 dní. Za zhruba 28 dní se objevuje první barevné peří. Již v tuto dobu lze rozpoznat pohlaví ptáků. Mladé opouštějí budku zhruba ve stáří 80 dnů. Zcela samostatné jsou asi měsíc po vylétnutí z budky. Doba osamostatnění však může být u každého jedince velmi individuální.

Krmení

Krmení ekletků se neskládá pouze ze semen. Proto musí být jejich jídelníček velmi bohatý a pestrý. Skladba jídelníčku je u každého chovatele jiná, ale opět je základ stejný, podobně jako tomu bylo u rozměrů chovatalského zařízení, nebo hnídních budek. Krom zmiňovaných zrninových směsí, která by neměla tvořit víc  jak 1/3 denní krmné dávky chovatelé zkrmují různé ovoce a zeleninu. Naklíčené zrniny a luštěniny, kukuřici, zelené krmení ( pampeliškové listy, ptačinec žabinec, jitrocel atd. ). Mgr.Sojka ve svém článku v Nové exotě doporučuje zkrmování granulí. Ve svém článku také uveřejnil recept na optimální měkkou  stravu z vařených fazolí. Tato směs je dále složena ze sojových bobů, kukuřice, rýže, přídavku oleje z pšeničných klíčků, pšeničného prášku, uhličitanu vápanatého a některým z multivitamínových přípravků.

Závěrem

Často se v našich chovech nacházejí kříženci různých zeměpisných forem eklektusů, což mnohdy způsobil nedostatek chovných jedinců jedné a též zeměpisné formy. Ani tato skutečnost však nikterak nesnižuje poměrně velkou oblibu tohoto  papouška u našich chovatelů. Jen je velká škoda, že prozatím není o eklektusech více publikovaných informací. Jistě by si to zasloužili. Určité nesnáze může při chovu eklektusů působit jejich typický pyžmový odér, kterým jsou cítit již jako holátka. Při chovu ve voliérách není tento problém pozorovatelný, ale jak nás upozornila chovatelka paní Věra Procházková, při bytovém chovu, anebo držení eklektuse jako mazlíčka může být tento faktor pro některé citlivější chovatele nepříjemnou stránkou jejich chovu. Děkujeme paní Věře Procházkové za odborné rady týkajících se chovu těchto papoušků a poskytnuté fotografie.

 

foto: Věra Procházková
zdroje: Mgr.Jan Sojka a Václav Řeháček – články v časopisech Nová exota a  Fauna
zahraniční  internetové stránky

autor: Miroslav Lifart, Lukáš Procházka
vloženo: 19. 01. 2012 20:14

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web