Partneři:

Papoušíček šedokřídlý (Forpus coelestis)

Výskyt :

Jižní Amerika

Velikost: 12,5 - 13 cm
Snůška : 4-6 ks
Inkubační doba: 20 dnů  
Velikost kroužku: 4 mm  
Průměrná délka života: 20 let (D. Alderton)
Krmení: směs pro malé papoušky, naklíčené zrniny, vaječná míchanice, zelené krmení, ovoce, zelenina,

Úvod

Papoušíček šedokřídlý je u nás asi nejznámějším a nejdostupnějším zástupcem rodu Forpus. Dalšími zástupci tohoto rodu jsou – Papoušíček modrokřídlý, Papoušíček modravý, Papoušíček vrabčí, Papoušíček brýlatý a Papoušíček žlutolící. Všechny tyto druhy  patří mezi zavalité a velmi drobné papoušky. Obývají oblasti v Jižní Americe. Konkrétně Papoušíček šedokřídlý je rozšířen podél pacifického pobřeží v pásu mezi Andami a mořem od řeky Chone v západním Ekvádoru na jih po Trujiho v severozápadním Peru. U papoušíčků šedokřídlých existuje několik barevných mutací  - modré nebo žluté a další.

Pohlavní dimorfizmus Rozlišení pohlaví je tohoto druhu velice snadné. Samec má na rozdíl od samice na svém zeleném opeření kobaltově modré znaky. Toto modré zbarvení se nachází na hlavě (namodralý proužek kolem oka), na křídlech (vnější letky) a hlavně na zádech (jasně kobaltový kostřec). Samice má všechny tyto znaky zelené.

Chov a odchov

S ohledem na malou velikost těchto papoušků je jejich chov vcelku prostorově nenáročný. Pro pár stačí větší klec (60 až 100 centimetrů dlouhá), ale vhodnější je voliérka. Papoušíčci jsou velice milí a zajímaví společníci. Jejich obrovskou výhodou je jejich „tichost“ (jejich hlas nemá nic společného s křikem většiny jihoamerických kolegů) – oproti například andulkám jsou skoro nehluční. Proto jsou vhodní i například do panelákových bytů. Nevýhodou všech Forpusů je jejich nesnášenlivost (v tomto ohledu se zcela liší od vzhledem podobných agapornisů, které můžeme chovat v hejnu) , doporučuje se je proto chovat zásadně pouze po párech a nikdy ne s jinými druhy. Jsou totiž i přes svou malou velikost někdy velice agresivní a mohou například drobným exotům nebo i andulkám i ukousat nohy. Ohromně populární jsou papoušíčci například v americe, kde se chovají samostatně jako domácí mazlíčci (jak se lze například přesvědčit po zadání hesla „parrotlet“ na známém video portálu www.youtube.com).  Důležité je mít štěstí při sestavování páru, jsou známy případy kdy jeden z partnerů zabil toho druhého (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit že agresivnějšíjsou v mém případě jednoznačně samice). Informace o samotném hnízdění a odchovu mláďat které zde budu popisovat pochází z knihy Martina Smrčka – Papoušci celého světa. Mě samotnému se odchov těchto papoušků zatím ještě bohužel nepodařil. Rozměry hnízdní budky by měly byt asi  12x12x25 centimetrů s vletovým otvorem 4 centimetry. Do budky snáší samice 4 až 8 vajec, na kterých sedí sama asi 20 dní.  Mladí ptáci opouštějí hnízdo asi po čtyřech týdnech, rodiče je asi ještě dva týdny dokrmují. Může se stát, že pár začne hned znova hnízdit a samec začne být agresivní vůči mladým samečkům s modrými znaky na křídlech. V tomto případě je potřeba mláďata ihned oddělit (a případně uměle dokrmit) aby nedošlo j jejich zabití.

Krmení

Na krmení jsou tito papoušci zcela nenároční, i přes svoji malou velikost mají v zobáku značnou sílu a zcela bez problému rozlousknou i tvrdší semena. Při krmení je vhodné používat směs pro malé papoušky, klasy senegalského prosa (které obzvláště milují),  zelené krmení i ovoce.  V období hnízdění je vhodné podávat vaječnou míchanici a máčené piškoty. Jako doplněk je vhodná sépiová kost (případně minerální blok) a na okus čerstvé vrbové větvičky (které dokáží obratně zbavovat kůry).

text – Martin Řondík
foto – Martin Řondík, Emil Škoda
zdroje -  M. Smrček – Papoušci celého světa

vloženo: 19. 01. 2012 20:19

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web