Partneři:

Amada fidžijská (Erythrura pealii)

Výskyt : Austrálie, Nová Guinea a Moluky
Velikost kroužku: 2,75  mm
Snůška : 2 - 4 vajíčka
Inkubační doba: 14 – 15 dnů
Vylétnutí z hnízda: za 22 dnů
Osamostatnění: za 21 dnů
Přepeření do šatu dospělých: 4 - 6 měsíců
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca ve 12 měsících
Krmení: Travní semena, směs pro drobné exoty (amada 1), zelené krmení, naklíčené zrniny, vaječná míchanice (All pet), smýkaný a sušený hmyz
Teploty v chov. zařízení: 18 – 22° C

Zasedl jsem k počítači, abych návštěvníky stránek alespoň stručně seznámil s amadou fidžijskou. Vzhledem k ceně a poměrné nedostupnosti těchto ptáků na trhu jich v našich klecích a voliérách nelétá mnoho. Proto jsem rád, že mám možnost znát dva chovatele amad fidžijských a to pány Zdeňka Gajdoše a Zdeňka Nečase. O chovu pana Nečase jsme se částečně zmínili v 5 díle našeho seriálu o návštěvách u chovatelů. Chovatel Zdeněk Gajdoš je našim stálým přispěvatelem a dárcem fotografií díky čemuž může vzniknout i tento krátký příspěvek o amadách. Zdeňku dovol abych Ti jako vždy na závěr své předmluvy k článku ještě jednou poděkoval.                                                                                                               

Úvod

Velikost amady fidžijské je zhruba 10 cm. Jejím domovem je souostroví Fidži, kde obývá zahrady, parky, lesy a paseky, místa řídce porostlé stromy. V těchto se při vyrušení rády ukrývají. Jde o společenské ptáky, kteří se ve volné přírodě shlukují do hejn čítající cca 20 -30 jedinců. Své hnízda budují ve stromoví a větvích keřů. Richard Svoboda ve svém článku zmiňuje i hnízdění pod střechami domů, nebo na sloupech elektrického vedení.

Rozlišení pohlaví – i zde podobně jako v úvodu článku jsem využil popisu pana Svobody. Ten poukazuje na nepatrné rozdíly mezi pohlavími. Přesto pohlaví rozeznat lze. Samice podle jeho zkušeností mají menší rozsah černé brady, také modrá náprsenka bývá menší. Červeň na hlavě samice není tak intenzivní jako u samce. Také rozsah červeně je menší, než tomu bývá u samců. Podobné rozlišení pohlaví se mnohdy využívá u amad červenohlavých, nebo  tříbarvých. Nicméně je potřeba zdůraznit slova chovatele Svobody, ale i výše uvedených pánů, že velmi záleží na každém jedinci a tak uvedené rozpoznávací znaky mohou být někdy mírně matoucí, anebo stěží pozorovatelné. Po důkladnějším seznámení se s praktickým chovem však chovateli rozlišení pohlaví nečiní větších obtíží.

Krmení

Pánové Nečas a Gajdoš využívají směs od firmy Blattner Amada 1.  V jídelníčku amad se také objevují semena v suchém i naklíčeném stavu. Svoboda přidával naklíčený loupaný oves a paddy rýži. Velký podíl travních semen předkládaných v suchém stavu napomůže společně s jinými faktory předejít obezitě u těchto ptáků. Amady fidžijské k ní mají predispozice podobně jako ostatní amady. Klíčení travních semen chovatel Svoboda příliš nedoporučoval vzhledem k faktu, že mu tato semena často plesnivěla. Protože jsem pokládal za přínosné tuto informaci prověřit prakticky, vyzkoušel jsem klíčení směsi Amada 1. Nakličování v biomiskách se vždy zdařilo a nezaznamenal jsem žádnou plíseň, ale pravdou je, že příliš vyschlá semena nenaklíčila vůbec. Proto dnes svým amadám zelenomodrým nakličuji různé druhy prosa, které ptáci rádi konzumují. Další složkou potravy amad musí být zelené krmení. Je možno zkrmovat běžnou zeleninu i ovoce z našich zahrádek, ale také exotické ovoce. Namátkou vyjmenuji salátovou okurku,  hlávkový salát, listy špenátu, jablka, hrušky,  pomeranče, mandarinky, hroznové víno atd. Strava musí být pestrá a bohatá na vitamíny a minerály. V období hnízdění a přepeřování se dotace komerčními přípravky jeví jako nezbytná.

Chov                                                                                                                       

Mnozí chovatelé jistě vzpomenou doby, kdy byl chov amady fidžijské v bednových klecích naprosto nemyslitelný, pro mnohé nepředstavitelný. I starší literatura takový chov příliš nedoporučovala, anebo mu často předpovídala nezdar. V současné době došlo k velkému posunu. Už chovatel Svoboda se ve svém článku zmiňuje o návštěvě u holandského chovatele, který zcela běžně po mnoho let amady choval i odchovával v metrových klecích a to bez viditelných zdravotních potíží. Tedy ani tak často zdůrazňovaná obezita nemusí být problémem za předpokladu, že ptáci jsou správně krmeni, klec jim umožňuje dostatečný prolet. Také chovatel Zdeněk Gajdoš své amady chová v bednových klecích podobných rozměrů. Jeho klece jsou 90-110 cm dlouhé, 50 cm hluboké a 65 cm vysoké. Jak sám říká, odchovávat v těchto klecích lze, i když ne každý pár na snůšku zasedne. Chovatel Nečas chová své amady v prostorných voliérách. Ty jsou vybaveny zelení především z jehličnatých stromů, nebo jalovce, ale také uschlým rákosem. Ptáci se v této zeleni velmi dobře vyjímají a jejich chování působí na pozorovatele přirozeně. Bednové klece je rovněž lépe vybavit zelení. Zvlášť jestliže se chovatel snaží o odchovy. Ptáci jsou v zeleni klidnější a projevují větší ochotu k hnízdění. Nejde však o pravidlo, někdy musí chovatel čekat i několik let, než se prvních odchovů dočká. Případného zájemce o chov těchto ptáků nesporně potěší skutečnost, že amady fidžijské si poměrně záhy uvyknou na přítomnost chovatele u klecí a voliér. Po nějakém čase jsou klidné a přítomnost chovatele neberou na zřetel (pokud nejsou dělány příliš prudké pohyby, nebo velký hluk). Protože jsem v bytových podmínkách choval amady červenohlavé a hlavně také tříbarvé vím, jak jsou tyto amady lekavé a plaché. Informace od chovatelů o klidnějším chování „fidžijek“ mne proto zprvu překvapily, ale když jsem měl u chovatele Nečase možnost vidět, že ani fotografování jim nedělalo vážnější problém, nezbylo než uvěřit. Amady musí mít stále k dispozici čistou vodu ke koupání.                                                             

Teploty v chovatelském zařízení – v této pasáži vycházím ze zkušeností našich chovatelů. Starší literatura doporučuje teploty kolem 24°C a vyšší, pan Nečas své amady chová při teplotách kolem 17-20°C, aniž by nějak trpěly. Chovatel pan Gajdoš má teploty obdobné. Ty udržuje v rozmezí 18 -20°C, přičemž dodává, že v zimních měsících při větráni místnosti teplota na krátkou dobu klesá i níž.

Hnízdění                                                                                                     

I když je publikovaných informací o hnízdění amad fidžijských poměrně málo, mohu v této části vycházet jak z článků pana Svobody, tak i z praktických zkušeností výše uvedených chovatelů. Zvláště pan Gajdoš vždy připomíná, že odchovů lze správnou péčí a vytvořením podmínek dosáhnout, nicméně amady jsou poměrně nevyzpytatelné. A tak zatímco třeba jednomu páru kontrola hnízda nevadí, druhý ji špatně snáší a opustí snůšku, nebo již vylíhlá mláďata. Opuštěné mladé pak podkládá pod chůvičky, které jsou dobrými náhradními rodiči. Existuje poměrně velká skupina chovatelů, která takový způsob odchovu odsuzuje, nicméně je potřeba zde zdůraznit, že tento odchov není provozován cíleně, ale jako „nouzové“ řešení. Každého neodchovaného kusu u tak vzácných ptáků by byla nesmírná škoda.

Tok amad fidžijských -  probíhá jako ostatně u všech ostatních amad velmi bouřlivě. Sameček samičku divoce pronásleduje a po dostihnutí se jí zaštípne za zátylek. Následně dochází ke kopulaci. Před samotným pronásledováním mnohdy vydá velmi slyšitelný trylek, který jsem kdysi v souvislosti s jinými amadami připodobnil k píšťalce fotbalového rozhodčího (popis trylku je samozřejmě velmi nadnesený). Samci bývají sexuálně velmi aktivní, což nepřipravené samičce může činit potíže, může ji častá kopulace vyčerpávat. I proto je instalace zeleně do klecí a voliér vhodná. Samička nachází v zeleni před příliš dotírajícím samcem úkryt. Ovšem i v klecích prostých zeleně se odchovy daří a jak se zdá, bez vážnější úhony na zdraví samiček.

Průběh hnízdění, budky, stavební materiál -  k hnízdění jsou vhodné polootevřené hnízdní budky, anebo budky pro andulky, jejichž využití jsem již zmínil u jiných popisovaných druhů. Tyto hnízdní prostředky využívá i pan Svoboda, kterému se v nich daří pravidelné odchovy. Jako stavební materiál se amadám předkládá sisál, kokosové vlákno, suché traviny, vhodný je  například psineček. Časem chovatel sám vypozoruje, který stavební materiál jeho amady preferují. Samička snáší 2-4 vajíčka, které zahřívá cca 15 dní. Mladé vylétnou za dalších 22 dní. Někteří chovatelé uvádějí větší rozpětí, například pan Svoboda uvádí rozpětí 22-26 dnů. Za další 3 týdny jsou mladé většinou již samostatná. Do šatu dospělých přepeřují za 4-6 měsíců. Zde se chovatelé domnívají, že samotný průběh velmi ovlivní teploty v chovatelském zařízení a také skladba předkládané potravy.

Výživa v období krmení ptáčat – v této pasáži bych velmi rád zdůraznil publikovanou zkušenost pana Svobody. Přílišnému podávání krmení živočišného původu dle jeho zkušeností vede k předráždění hnízdního pudu. V jeho chovu se vyskytl případ, kdy rodiče své mladé zabili. Konstatoval, že mnozí chovatelé krom vaječné míchanice a naklíčeného zrní žádné jiné krmení, které by k takovému stavu mohlo vést nepodávají. Na druhou stranu však popsal zkušenost chovatele, který společně s vaječnou míchanicí běžně podává i moučné červy a dosahuje velmi dobrých výsledků při odchovu amad fidžijských. Na konto právě popsaného pan Svoboda dodává jak je nezbytné, aby si každý chovatel našel svou cestu sám, což jen podtrhuje fakt tak často zde zmiňovaný, že každý pták se chová jinak, každý chov je jiný. Pan Gajdoš nakličuje pro mladé amady  klíčící směs pro malé papoušky. Dále podává průmyslovou míchanici All -pet bez hmyzu. Přidává salátovou okurku a jablka. Rád bych na tomto místě požádal další chovatele, aby tyto informace doplnili svými zkušenostmi.

Závěrem

Nad závěrem k amadě fidžijské jsem si chvíli lámal hlavu. Ukončit stručný popis o skvostu, který by si nesporně zasloužil více informací, který by si zasloužil větší pozornost chovatelské obce nějak originálně se mi zcela jistě nepodaří. A tak ještě jednou poděkuji všem chovatelům, kteří přispěli svou radou, nebo fotografií. Ostatním chovatelům přeji  mnoho krásných chvil strávených při chovu amady fidžijské.

foto - Zdeněk Gajdoš
literatura – článek Ing. Richarda Svobody v časopise Fauna a Nová exota,
Wikipedia, zahraniční internetové stránky;

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 20. 01. 2012 16:07

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web