Partneři:

Astrild rudokrký (Emblema picta)

Výskyt :

Austrálie

Velikost kroužku: 2,5 mm
Snůška : 4 – 6 vajíček 
Inkubační doba: cca 18 dnů ( v závislosti ne teplotě v chovatelské zažízení) 
Vylétnutí z hnízda: za 25 dnů
Osamostatnění: za 5 – 6 týdnů    
Přepeření do šatu dospělých: za 2 -4 měsíce    
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca v 10 - 12 měsících
Krmení: Směs pro drobné exoty, ale i travní semena (Deli nature, Prestiže, Amada 1), zelené krmení, naklíčené zrniny, vaječná míchanice (All pet, Ce De)
Teploty v chov. zařízení: 20 - 22° C

Popisem tohoto asi 10 cm velkého astrilda se nechci moc zabývat.  Vše podstatné by mělo být vidět z přiložených fotografiích. Jen v krátkosti, samec má více červené na hlavě a na břiše,samice jí má podstatně méně. Když sem tohoto ptáčka poprvé viděl po letech, kdy jsem byl nucen přestat v chovu exotického ptactva,naprosto mě fascinoval. Nedalo mi a začal sem shánět chovný materiál. S pomocí mého kamaráda, dlouholetého chovatele astrildovitých se to i podařilo. Chov tohoto malého ptáčka je možný jak v bednových klecích, tak ve vnitřních voliérách. Sám mám úspěšně odzkoušeny obě varianty. Jestli je možné jeho držení i v zahradních volérách, nemohu potvrdit. Dle mých zkušeností s chovem motýlků a jiných astrildovitých, kdy v době nástupu chladného letního počasí měli ptáci problémy zvláště v době snášení vajec a pak ve stáří mláďat zhruba kolem jednoho týdne, bych jejich chov venku nedoporučoval. Kolega, který se jejich chovem také zabývá, je chová přes léto v zahradních voliérách, ale má odkrytou jen přední část a tu ještě v době nepříznivého počasí zakrývá. Myslím si, že je to pták vhodný zvláště pro chovatelé, kteří svůj chov provozují v panelových bytech, neboť nemají příliš rádi velkou vlhkost v kombinaci s nízkou teplotou. Takže klima v bytech by jim mohlo vyhovovat. Jejich chov provozuji, jak sem již uvedl jak klecích, tak ve voliérách po párech. Některé jejich chovatelé uvádí, že chov je možný i ve skupinách po více párech. Toto nemohu potvrdit, skupinový chov sem ještě nevyzkoušel. Ptáci jdou velice rychle do toku. Stačí jim jen trochu pestřejší strava nebo poskytnutí jakékoliv příležitosti k tomu , aby si postavili hnízdo. Je proto potřeba je krmit vyváženě a striktně oddělovat chovné období a období klidu.  Někdo ptáky odděluje podle pohlaví, já je chovám v proletovačkách spolu s jinými ptáky. Ptáci se poměrně často ozývají kontaktním voláním, zvláště když vzlétají ze země, kde tráví poměrně dost času odpočinkem a sběrem semen. Zpěv samce se mi pak zdá podobný ostatním australským amadinám. V období klidu krmím ptáky směsí suchých zrnin. Dřívě jsem podával směs od fy Deli, nyní mi kamarád sehnal směs určenou přímo pro tyto astrildy. Ptáci totiž vybírají a preferují jen menší a kulatá zrnka, např. lesknici a červené proso neberou vůbec. Jakmile se blíží chovná sezóna, začínám podávat máčené klasy senegalského prosa a vaječnou míchanici a to jak domácí výroby tak i průmyslovou. V ubikaci mají neustále vápenný grit, sépiovou kost a dřevěnné uhlí. Zkoušel sem podávat i zelené krmení, ale prakticky ho vůbec neberou, nevšímají si ho. z ovoce a zeleniny podávám okurku, kterou si velmi oblíbili. Vitamíny dávám do vody. (velkou inspirací v podávání vitamínů mi byly články p.Michala Víta ve Fauně) Jako hnízdní materiál předkládám kokosová vlákna , sisál, seno a na výstelku psí chlupy. Je zajímavé, že ptáci do hnízda nanosí kousky dřevěného uhlí a hlíny ( z vrhlíků, kde mám zapíchané stvoly suché trávy). Proč tomu tak je nedokážu odpovědět, ale setkal jsem se s tím v daleko větší míře i u vločkovníků zelenohřbetých. Ti, poté co postavili hnízdo, jej celé tímto materiálem obložili a to tak , že např. na střeše byla celá pyramidka kamínků a hlíny. Jakmile astrildi zasednou na snůšku, přestávám dávat naklíčené zrní a míchanici. Znovu ji dávám až s vylíhnutím mláďat. Ve snůšce se objevovalo 3-5 vajec, již po snesení 1.vejce se začínají ptáci zdržovat často na hnízdě, takže těžko jsem odhadoval přesně den, kdy zasedli. Doba sezení se uvádí cca 16 dnů. Co jsem zjistil, tak v mém chovu je doba sezení značně kolísavá a je závislá na teplotě a vlhkosti v chovné místnosti. Každopádně je delší než u ostatních astrildovitých. Na sezení vajec se staří střídají, někdy jsou na hnízdě i společně. Nějakou pravidelnost jsem v tom ale nevypozoroval. Kontroly hnízda provádím jen namátkově. Jakmile se mladí začnou líhnout, staří znervozní a v této době kontroly omezím úplně. Zjistil sem však, že v den vylíhnutí mladých, začíná pár krmit až v pozdních denních hodinách. Na rozdíl od amad papouščích a motýlků, které také chovám, se mladí při krmení nijak hlasitě neprojevují a na hnízdě je opravdu ticho. Při krmení mladých podávám máčený a naklíčený senegal, vaječ.míchanici a mravenčí kukly. Jiným hmyzem nekrmím. Zhruba po 3 týdnech mladí vyletují z hnízda a zdržují se převážně na zemi. V té době jde již rozlišit pohlaví,samci mají na břiše náznak červené skvrny. Ve věku necelých 2 týdnů již začínají sami zobat, ale dorkmováni jsou ještě další 2 týdny, s jejich oddělením tedy nespěchám. A to i proto, že samec na mladé není nijak agresivní a to ani v případě, že pokračují v dalším hnízdění. Zhruba po dalším měsíci začnou mladí přepeřovat a v té době již mladí samečkové začínají s neumělým zpěvem. Dopeření trvá cca 2 měsíce. Ve svém chovu těchto ptáčků, který provozuji 3.rokem jsem se zatím nesetkal s nějakou nemocí, takže v tomhle nebudu moci žádné zkušenosti popsat. V období hnízdění je potřeba podávat více vápníku, neboť hnízdící samice ho mají větší spotřebu. Mohou se pak vyskytnout problémy se snůškou. Pokud se budou dodržovat určité zásady v chovu a to i v sestavování nepříbuzných párů, určitě se tento druh rozšíří více do našich chovů.

text a foto - Marek Stloukal

vloženo: 20. 01. 2012 22:21

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web