Partneři:

Astrild vlnkovaný (Estrilda astrild)

Výskyt : Afrika
Velikost kroužku: 2,2 mm
Snůška : 4 – 5 vajíček
Inkubační doba: 11 – 12 dnů
Vylétnutí z hnízda: za 21 dní
Osamostatnění: za 14 dnů
Přepeření do šatu dospělých: 3 -4 měsíce
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca ve 12 měsících
Krmení: Travní semena, senegalské proso, lesknici, mohár a jiné semena. Zelené krmení, polozralá semena, ovoce.
Teploty v chov. zařízení: 17 – 20° C

Úvod

Po půlroční odmlce, která měla různé důvody jsem se opět mohl zasednout  k počítači, abych se pokusil návštěvníkům stránek přiblížit dalšího z krasavců, patřícího do velké rodiny astrildovitých. Fotografie astrildů vlnkovaných od pana Roberta Šoustka ležely velmi dlouho ladem v pomyslném šuplíku. Tímto se mu ještě dodatečně omlouvám, že jsem se k jejich využití dostal až dnes a zároveň děkuji za jejich poskytnutí.

Velikost astrilda vlnkovaného je 11 -13 cm (P.Podpěra). Astrild vlnkovaný je domovem v Africe. Nevyskytuje se jen v několika málo oblastech, jak je možno se dočíst v knize P.Podpěry. Autor také  zmiňuje jeho umělé vysazení v jižním Portugalsku, kde tento ptáček zdomácněl.

Rozlišení pohlaví –  chovatelé astrildů vlnkovaných vesměs potvrzují těžkosti s rozlišením pohlaví těchto ptáků. Zkušenější z nich se však jen málokdy mýlí. O tom jsem se při různých návštěvách chovatelů mohl sám nejednou přesvědčit. Osobně nemaje s těmito ptáky vlastní praktické zkušenosti z chovu, musel jsem se přidržet dostupné literatury. Verhallenová uvádí kontrastnější kresbu samečka, přičemž jeho červené bříško má mít tmavší odstín. Jistotu samečkova pohlaví má dát jeho tok. Dlouholetý chovatel a autor mnoha publikací a článků Petr Podpěra sice zpěv jako ukazatel pohlaví nezpochybňuje, ale ve své knize uvádí, že není příliš výrazný. Jako další znaky uvádí větší rozlohu červené skvrny na samečkově břichu. Barvu spodních krovek ocasních uvádí u samečka tmavší, spíš černějšího odstínu, zatímco u samičky je toto místo zbarveno  hnědě.

Krmení

Základem krmení pro astrildy jsou různá travní semena. Chovatelé využívají produkty  firmy Bllatner či jiných výrobců. Běžně však konzumují i senegalské proso, lesknici, mohár a další semena. Nedostal jsem jednoznačnou odpověď na otázku, zda lze tyto astrildy chovat a odchovávat při jídelníčku, který by byl zcela prost travních semen. Chovatelé vesměs potvrzují, že travní semena vždy poskytují, minimálně jako součást směsi společně se semeny běžnějšími. Publikující chovatelé, jako například J.Novotný popisují oblibu těchto ptáků v polozralých travních semenech, které ve svém jídelníčku preferují. Další složky jídelníčku jsou pak stejné, jako je tomu u jiných astrildovitých, které jsem zde na stránkách již zmínil.  

Chov

Když jsme společně s kolegou Mirkem Horákem před 3 lety tyto stránky spouštěli (26.7. 2008 tomu bude přesně tři roky), nebyl problém tyto astrildy na burzách zakoupit. Především dovozci exotického ptactva mívali plné přenosky těchto ptáků. Cena navíc bývala víc jak příznivá. Ani přes tyto skutečnosti si však nejsem vědom, že by tito astrildi byli u nás chování nějak masověji. Rozhodně ne tolik, jako běžnější zebřičky pestré,  nebo pásovníci dlouhoocasí. Neznám a ani nemohu znát všechny chovatele z naší země, ale snad můžu o sobě říct, že jich znám poměrně hodně. Přesto bych spočítal na prstech jedné ruky, kolik jsem znal osobně těch, kteří astrildy vlnkované chovali. Nakonec ani já sám jsem si je  do svého chovu nikdy nepořídil. I když jsou krásně zbarveni, čilí, velmi pohybliví, působící skoro vždy zdravým dojmem, neodvážil jsem se k jejich chovu přistoupit. Dokonce ani tehdy ne, když mne starší a zkušenější chovatelé utvrzovali v tom, že jde o nenáročného a odolného exota. Mne osobně odrazovala dostupná literatura a zkušenosti těch chovatelů, kteří tvrdili, že se chov astrilda vlnkovaného lépe daří ve větší voliéře. Chov v bednových klecích je sice možný, zkušenosti chovatelů to jen potvrzují, nicméně jak sami namnoze dodávají, daleko lépe se daří v prostorných voliérách. Tam se také ptáci projevují svým přirozeným chováním, které je v klecích pozorováno jen velmi sporadicky, anebo vůbec. Na svůj nedostatek odvahy pustit se do jejich chovu je však dnes již pozdě žehrat. Astrild vlnkovaný už není zdaleka tak dostupný. Chovatelé, kteří u jejich chovu setrvali o tom vědí své a jejich stesky nad tím, jak se velmi špatně shání další kusy do chovu jsou poměrně častým námětem při hovorech na burzách exotického ptactva. Chovatel F.B. choval astrildy vlnkované několik sezón v pokojové voliéře. V té měl umístěny 4 páry a.vlnkovaných společně s párem a. gouldových a párem astrildů bělolících. Společné soužití se ukázalo být ne zcela vhodným pro klidné amadiny gouldové, které v přítomnosti čilých, neustále poletujících a.vlnkovaných nechtěly hnízdit. Tyto pak pan František z voliéry přemístil jinam. Bělolící však vyváděli mláďata naprosto spolehlivě. Především však samotným a. vlnkovaným se v pokojové voliéře dobře dařilo. Tehdejší úspěch při chovu a odchovu mého kamaráda lze nesporně mimo jiné přičíst i skutečnosti, že voliéra byla poměrně zhusta vybavena zelení. Převládal především rákos, ale také chmel, větve borovice a jiných jehličnanů. Od jehličnanů však časem F.B. upustil. Přece jen tyto časem po úplném seschnutí opadávají, čímž bylo nezbytné provádět jejich obměnu. Při té byli astrildi rušeni a protože byli bojácní už jen při krmení, natož při manipulaci s větvemi přímo vně voliéry, nechtěl jim jejich majitel zbytečně působit stres, nebo riskovat zbytečné zranění. Problémem v chovu a.vlnkovaných bývá jejich časté přerůstání drápků. Tyto se musí často zkracovat. Ve většině případů se zkracování musí ujmout samotný chovatel, jen v málo případech dojde k obroušení přirozenou cestou. J.Novotný pokládá na dno voliéry různě přes sebe dlouhé rákosy. Ty pokládá tak, aby se mohli astrildi houpat, což je jim zcela evidentně velkou zábavou. Uvedenou zkušenost popsal  ve svém článku v časopise Nová exota (9/07 – článek plný autorových osobních postřehů určitě stojí za přečtení). Chovatel musí umožnit svým astrildům koupání. Mají jeho velkou potřebu a vzpomenu-li si opět na F.B, ten s trochou nadsázky přirovnával a. vlnkované ke kachničkám. J.Novotný uvádí koupání i při nižších teplotách navzdory tomu, že jsou ptáci původně z jihu.

Teploty v chovatelském zařízení –  údaje o teplotách vhodných k chovu vlnkovaných se v literatuře různí. Já jsem se v této části rozhodl přidržet zkušeností J.Novotného, jehož údaje a postřehy jsou přece jen čerstvějšího data. Tímto samozřejmě nezavrhuji chovatelskou literaturu, z které je určitě stále co čerpat, nicméně právě u teplot vhodných k chovu došlo k jistým posunům, jsou známy novější poznatky. A.vlnkovaný není zcela jistě vhodný k celoročnímu držení ve venkovních voliérách. J.Novotný však své ptáky pozoroval při proletu venku i při teplotách – 10° C. Jinak jsou však v zimním období držení v temperované místnosti. Zaznamenal naprosto zdravé odchovy při teplotě 14°C, kdy se v měsíci červnu po celý týden maximální denní teploty vyšplhaly na pouhých 15°C, přičemž noční teploty se pohybovaly i pod 10°C. Pokojové teploty, při kterých byli chováni u F.B. jim vyhovovaly také. F.B. míval zpočátku v pokoji dá se říct přetopeno vzhledem k tomu, že v jiných klecích míval umístěny a. gouldové. Postupně ale teplotu snížil na rozmezí 17-20°C. Při těchto teplotách ptáci prosperovali a spolehlivě hnízdili. 

Hnízdění

Hnízdění jsem již okrajově zmínil při popisu chovu F.B. kterému se odchov dařil i při společném chovu s jinými druhy ptáků, před kterými  bylo bráněno jen nejbližší okolí hnízda. V této oblasti se i podle dalších chovatelů nevyskytují vážnější problémy za předpokladu, že je skladba osazenstva společné voliéry vybrána citlivě a správně, za předpokladu, že voliéra není příliš přeplněna a ptáci mají dostatek soukromí. Problémovější jsou odchovy v klecích. Dathe uvádí  pro tyto účely klec nejméně  70 cm dlouhou. Ale ani v klecích větších rozměrů se odchovy nemusí dařit a často se také nedaří. Svou roli tu pak sehrává  párový chov, který jak vypovídají poznatky chovatelů, ale i literatura, není pro a. vlnkované příliš vhodný. Dalšími příčinami nezdarů pak může být  způsob hnízdění a.vlnkovaných, jejich plachost a také nemožnost klece osázet zelení tak dokonale, jako je tomu v případě voliér. V těch většina chovatelů slaví úspěchy v podobě odchovů. Harmonizace páru, tok astrildů vlnkovaných, průběh hnízdění – základem úspěšného sestavení páru je dát astrildům možnost přirozeného výběru partnera. Protože jsou obvykle chováni ve skupinkách (párový chov se chovatelům příliš neosvědčil), kde je k takovému přirozenému výběru partnera dostatek možností, nemívají chovatelé s touto oblastí příliš starostí. Samozřejmě že i u a. vlnkovaných se mohou vyskytnout jedinci, kteří z různých důvodů nikdy nezahnízdí, ale obecně se dá konstatovat, že při dodržení všech podmínek se úspěch dostaví. Samec toká se stéblem trávy v zobáku. Samice i přes to, že občas také tokají, se neozývají (Dathe). J.Novotný pozoroval, že sameček samičku někdy krátce, ale velmi energicky  pronásleduje. A. vlnkovaní zahnízdí i ve velké polootevřené budce (Dathe). V hustě osázené voliéře si a. vlnkovaní staví hnízda sami. V této době musí mít neustále dostatek stavebního materiálu. J.Novotný za tímto účelem předkládá kokosové vlákno, sisál nebo zelená stébla trav. Dathe stavební materiál doplnil o chlupy a drobné peří. Páry staví své hnízda odděleně od zbytku hejna. Přesto jsou hnízda různých párů umístěna poměrně nedaleko od sebe. Hnízdo si staví nízko při zemi v křoví, anebo trávě, někdy také na dně voliéry. Hnízda jsou stavěny maximálně do výšky 3 m (Dathe). Hnízdo samotné je velmi pevně spleteno a vyztuženo, vevnitř vystlané peřím (Dathe). J.Novotný zmiňuje, že lahvovité vchody jsou těžko k nalezení a bývají velmi nepřístupné. To však chovateli příliš nevadí, protože se kontrole hnízd raději vyhýbá. Dathe ji vůbec nedoporučuje. Zajímavostí u těchto ptáků je souběžná stavba dvou hnízd. Druhé hnízdo je umístěno nahoře od skutečného hnízda. Jeho vzhled budí zdání nedokončenosti. Jde o proces, který v našich voliérách potvrzují i naši chovatelé (např.J.Novotný). Dathe si stavbu druhého hnízda vysvětluje prodlouženou stavební aktivitou samce. Jako druhý důvod uvádí možnost, že má druhá stavba odvádět pozornost přirozených nepřátel. Snůška u a.vlnkovaných čítá v průměru 4-6 vajíček. Při sezení na snůšce se střídají oba rodiče po dobu 11-12 dní. Mladé jsou do vylétnutí v hnízdě zhruba 14-21 dní. Po vylétnutí z hnízda jsou ještě několik týdnů krmena rodiči (Verhallenová).

Výživa v období krmení ptáčat –  mladým ptákům musí být poskytováno krmení živočišného původu. J.Novotný za tímto účelem zkrmoval octomilky, kterým dávali jeho astrildi přednost, výjimečně brali také moučné červy. Dále chovatelé zkrmují drobné pavouky, larvy hmyzu, mravenčí kukly. Živočišné krmivo, které je základním kamenem úspěšného odchovu, by však samo o sobě nebylo ke zdravému vývoji ptáčat dostačující. Jídelníček  musí být doplněn o polozralá semena trav, zelené krmivo a naklíčené zrniny. 

Závěrem

Jsem u konce stručného popisu chovu astrilda vlnkovaného, založeného převážně na literatuře a poznatcích publikujících chovatelů. Pro chovatele, který má možnost držení ve voliérách jsou tito astrildi  velkou výzvou. Každý z nás touží mít ve svém chovu něco zajímavého, něco, co nechová, nebo nemůže chovat každý. Krása, odolnost a pestrost chovu astrildů vlnkovaných, souběžně s pohnutkami, které jsem zmínil v předešlé větě, tyto ptáky k zařazení do chovu přímo vybízí. Stejně jako u předešlých druhů, které jsem ve stručnosti na stránkách  zmínil, je k jejich chovu nutné nastudovat všechny dostupné informace. Jen tak chovatel může zmírnit rizika nezdaru při chovu, či odchovu ptáčat, jen tak může předejít zbytečným ztrátám. Na úplný závěr si zde dovolím upozornit ještě na článek P.Podpěry. Tento článek byl publikován pod názvem „Afričtí astrildi s červenou páskou přes oko“ v časopise Nová exota (12/07). Článek obsahuje velké množství informací, které chovateli umožní lepší orientaci mezi jednotlivými druhy, které červenou pásku přes oko mají. I jazykově vybavení chovatelé jistě vítají, když si mohou tak hodnotný článek přečíst v naší krásné mateřštině.

foto - Robert Šoustek
literatura – článek P. Podpěry v časopise Nová exota a Fauna, Zrnožraví pěvci celého světa,
Dathe – Příručka pro chovatele exotického ptactva,
Verhallenová –Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách,
J. Novotný – článek v časopise Nová exota

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 21. 01. 2012 08:56

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web