Partneři:

Pásovník dlouhoocasý žlutozobý (Poephila acuticauda acuticauda)

Výskyt : Severní část Austrálie
Velikost kroužku: 2,5 mm
Snůška : 4 – 6 vajíček
Inkubační doba: 14 dnů
Vylétnutí z hnízda: za 21 dní
Osamostatnění: 14 - 21  dnů
Přepeření do šatu dospělých: 3 - 4 měsíce
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca ve 12 měsících
Krmení: Směs pro drobné exoty (Deli nature, orlux), zelené krmení, naklíčené zrniny, vaječná míchanice (All pet), senegalské proso.
Teploty v chov. zařízení: 18 – 22° C (je chován i při teplotách nižších)

Úvod

Přestože se chov pasovníka dlouhoocasého žlutozobého (dále jen pásovník žlutozobý, nebo pásovník) v podstatě nijak neliší od jeho červenozobého příbuzného, rozhodli jsme se společně s Milanem Kosařem sepsat pár řádek o jeho chovu a věnovat mu tak samostatný článek na těchto stránkách. Milan i já jsme si tyto ptáky pořídili do chovu po mnoha letech, když jsme předtím oba dva shodně chovali pasovníka dlouhoocasého červenozobého. V roce 2006 jsme si oba pořídili žlutozobý poddruh.

Chov

Milan k chovu používá bednové klece o rozměrech 70x40x40 s přídavným osvětlením trubicí T5 o výkonu 8 W, z důvodu špatných světelných podmínek v chovné místnosti. Já mám ptáky střídavě umístěny v proletovačkách 120x50x50 anebo 100x40x50. Snažím se ptáky příliš nepřemísťovat, ovšem někdy je to nutné v závislosti na tom, kolik mám v určitém čase odchovů. Pan Blažek, u kterého jsme si s Milanem pásovníky pořizovali provozuje chov jak v bednových klecích, tak i v prostorných venkovních voliérách, kde se ptáci vyjímají obzvláště hezky. S prvními podzimními sychravými dny pan Blažek všechny ptáky odchytává a přemísťuje do temperovaných místností (16 -18° C). Literatura i zkušenosti chovatelů sice potvrzují poměrně velkou odolnost pásovníků vůči  nižším teplotám, ovšem tyto zkušenosti většinou vypovídají o červenozobém pásovníku. Nedomníváme se sice, že by byl žlutozobý poddruh méně odolný, nicméně jejich početní stavy v našich chovech nejsou pravděpodobně nijak vysoké a tak není na místě zbytečně experimentovat. Pásovníci jsou poměrně klidní ptáci. Nezaznamenali jsme žádný problém v jejich soužití s jinými druhy ptáků. Já je mám v proletovačkách společně s amadinami Gouldovými a pouze v době, kdy se samci dostávali do toku, měli sklon k drobným nepokojům u misek s krmením. Zde si nejsem zcela jist, zda slovo nepokoj přesně vystihuje situaci, protože klidné a mírné  „guldy“ se raději nakrmí později, než by se nějak pásovníkům stavěly na odpor. Většinou je  v proletovačkách naprostý klid a ptáci žijí ve shodě. Kolega a kamarád Petr Chumchal choval pásovníky společně s astrildy bělolícími. Soužití bylo taktéž bez problému. Velmi pravděpodobně by k nepokojům docházelo při držení v klecích, které by byly příliš přeplněny ptactvem. Pásovníky dlouhoocasé žlutozobé (Poephila acuticauda acuticauda) a pásovníky dlouhoocasé červenozobé (poephila acuticauda hecki) není vhodné chovat společně v jedné kleci, nebo voliéře. Mohlo by dojít k vzájemnému křížení. Žlutozobých ptáků je daleko méně a tak by takový chov uškodil především jim.  I když jsou pásovníci poměrně záhy sami schopni vyvádět své potomstvo, je nejlépe je nechat pořádně dospět a první hnízdění umožnit až ve věku  9 – 12 měsíců. 

Tok pásovníků a průběh chovné sezóny

Než předám pomyslné pero Milanovi, který opíše průběh hnízdní sezóny tak jak probíhala u něj, vložím pár slov o toku pásovníků a stavbě hnízda.
Tok samečka je velmi působivý. Peří samečka se načepýří. Poskakuje kolem samice, někdy při tomto drží v zobáku stéblo traviny, nebo kokosového vlákna. Tok se stéblem v zobáku však není pravidlem a chovatel musí mít i trochu štěstí, aby je mohl pozorovat. Častější je obskakování samičky bez hnízdního symbolu v zobáku, přičemž samec vystavuje svou černou náprsenku. Jestliže samice samce příjme, dochází ke kopulaci, kterou jsem  pozoroval na bidle, ale i na dně klece. Dathe opisuje i jakousi dohru po kopulaci, kdy samec se staví před samici v žebrající poloze a opět vystavuje svůj černý „bryndáček“. Bohužel jsem toto chování nevysledoval. Ne snad proto, že by je samci neprovozovali, ale většinou jsem po ukončení milostného aktu pásovníků opouštěl místnost s ptáky, abych je dále nerušil. Budu se snažit v dalších hnízdních sezónách toto chování bedlivě sledovat, abych pak později mohl na tyto stránky své poznatky doplnit. Stavba hnízda probíhá poměrně velmi rychle. Ve svém chovu jsem zaregistroval vybudování hnízda během dvou dnů. Stavba však probíhá i déle. Při stavbě hnízda mají ptáci rozděleny své role. Samec přináší stavební materiál, který samice v budce upravuje. Při donášení stavebního materiálu jsem však pozoroval i samici, ale její podíl na této práci bych označil spíše za symbolický. Většinou se zdražovala v hnízdě, odkud se ozývaly typické zvuky provázející stavbu hnízda (drobné nárazy a tření zobáku o stěnu dřevěné budky).


Průběh chovné sezóny – Milan Kosař

Těsně před zahájením sezóny se mi přihodila nemilá událost. Ptáci se vyplašili a sameček si při prudkém startu  způsobil zranění hlavy pravděpodobně o strop klece,  kterému následně bohužel podlehl. Přivezl jsem tedy samce nového od stejného chovatele. Samec byl perfektně připravený na hnízdní sezónu a do toku šel téměř okamžitě po vpuštění do klece, v které již byla samice. Během týdne měli postavené hnízdo z lučního sena a samice započala  snůšku. Dvě vejce byla neoplozeny,  ze tří se vylíhli mláďata a poslední zárodek bohužel odumřel ještě ve vejci.Samice zasedla na snůšku při třetím sneseném vejci. Zajímavé bylo že samice opouštěla budku jen sporadicky a po většinu inkubace byli oba rodiče v budce společně. Dle mých záznamů se mláďata líhla po 14dnech od zasednutí na snůšku v tomto případě 21-23.4. 2007. Rodiče velice pečlivě krmili a mláďata opustila hnízdní budku po 22 dnech od vylíhnutí. Po vylétnutí se ještě asi týden vracela na noc do budky. Samec mláďata přikrmoval ještě asi 14 dnů po vylétnutí. Pak přikrmování ustalo. Samici jsem neviděl krmit vylétlá mláďata, v této době již seděla na druhé snůšce. I když již samec mladé nekrmil, mláďata nadále žadonila o potravu a to i přes skutečnost, že už zcela samostatně zkrmovaly senegalské proso v klasech skoro od první chvíle, kdy opustily hnízdní budku. V prvním týdnu od výletu jsem je také vídával u krmítka, kde se živily předloženou směsí. Vzhledem k tomu že samec mláďata nenapadal jsem je odstavoval až 3 dny před předpokládaným líhnutím druhé snůšky.Ve druhé snůšce bylo 6 vajec z toho jedno (první) neoplozené a v posledním (šestém) odumřel zárodek. Samotné hnízdění probíhalo co se časových intervalů týče téměř shodně s hnízděním prvním. Zahřívání začalo od 4 vejce kdy se po 15 dnech vylíhla 4 mláďata v rozpětí 3dnů. Samotný odchov probíhal shodně s hnízděním prvním, které jsem popsal výše. Ptáci se pokusili ještě o třetí hnízdění se kterým jsem nepočítal. Samice snášela vejce v době kdy se ještě mláďata z druhého hnízda vracela na noc do budky. Po celou dobu hnízdění jsem ptáky krmil velice bohatě a u třetí snůšky (mnou neplánované) tato skutečnost měla bohužel negativní dopad. U samce byl tak silný hnízdní pud že v době líhnutí mláďat ze třetí snůšky začal intenzivně pronásledovat samici a pokoušel se znovu o hnízdění, přičemž již vylíhlá mláďata zastlal v hnízdě papírem, který používám na dno klecí. Okamžitě jsem odebral hnízdní budku a začal krmit pouze suchou směsí zrnin.Samice snesla ještě dvě vejce z bidla na zem, která jsem odstranil a pár od sebe rozdělil.Tímto jsem ukončil minulou hnízdní sezónu u tohoto páru.

Zajímavost

Protože Milan poměrně podrobně popsal průběh hnízdní sezony výše, nebudu se této problematice věnovat ve svém příspěvku já. Informace by si byly velmi podobné, ve většině případů shodné. Zažil jsem však drobnou zajímavost, která se v chovu drobných astrildovitých ptáků občas přihodí. Není to tedy jen jakási výlučná záležitost pásovníků dlouhoocasých žlutozobých. U páru, který jsem k hnízdění nasadil  koncem měsíce listopadu 2007 se objevila početná snůška. V hnízdě bylo 9 vajíček. Čtyři vajíčka však byla neoplozena.  Z pěti zbývajících vajíček se vylíhlo pět mladých. Ovšem hned od počátku byly dobře krmeny jen čtyři mláďata, která rychle rostla. Páté mládě velmi zaostávalo za svými sourozenci a rozdíly ve velikosti byly velmi viditelné. Každým dnem jsem očekával úhyn mláděte. K mému překvapení se však dožilo až výletu z hnízda. Zde nesmím opomenout dodat, že vylétlo až o týden později, než jeho silnější sourozenci. Opeření nebylo příliš kvalitní a tak se většinu času zdržovalo na dně klece. Čím více byly ostatní mladé samostatné, tím méně bylo slabé mládě krmeno rodiči, až dokrmování zcela ustalo. Mladé bylo od počátku slabší, nebylo schopno samo přijímat ani senegalské proso v klasech, ani mix z granulí, který jsem mu předkládal. 24.12. 2007 bohužel uhynulo. Rozdíly ve vývinu mladých pásovníků jsou lépe patrny z přiložených fotografií.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Krmení – M. Kosař

Ptáky krmím celoročně suchou směsí Deli nature, tutéž směs podávám máčenou i klíčenou. Dále předkládám průmyslově vyráběné vaječné míchanice od různých výrobců (Orlux,W.M,Allpet). Zelené krmení je samozřejmostí, musím ovšem dodat že ne všechno moji pásovníci berou. Z volné přírody se jejich favoritem stala smetánka lékařská a ptačinec. Rádi berou ledový salát, hlávkový salát, čínské zelí. Jiných druhů zeleniny nebo ovoce si buď vůbec nevšímají nebo je berou velice zřídka a v zanedbatelném množství. Ptákům přidávám vitamíny a minerály (Orlux). Pitný režim občas zpestřuji bylinnými čaji. Grit s příměsí živočišného uhlí mají k dispozici nepřetržitě. V době hnízdění do tohoto gritu přidávám ještě převařené skořápky slepičích vajec které před přimícháním rozdrtím v hmoždíři na drobnější kousky.

Závěrem V současné době připravuje Milan svůj pár pásovníků na další hnízdní sezonu. U mne právě pásovníci hnízdí a  musím se přiznat, že mi dělají velkou radost. Jde o ptáky velmi plodné a spolehlivě hnízdící. Problémy v chovu mimo jiné přináší rozlišení pohlaví, které je problematické a nezřídka dochází k jeho špatnému určení i velmi zkušenými chovateli. Ovšem víc než tato skutečnost spíš  chovatele potrápí nedostatek těchto ptáků na trhu. Doufáme, že i tento náš malý příspěvek přispěje k většímu rozšíření těchto ptáků.

text a foto - M.Kosař a M.Lifart
literatura – Dathe – Příručka pro chovatele exotického ptactva,
Verhallenová –Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách, internetové stránky Roye Beckhama

vloženo: 21. 01. 2012 09:58

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web