Partneři:

Zebřička pestrá ostrovní (Taeniopygia guttata guttata)

Výskyt : Ostrov Timor
Velikost kroužku: 2,2 mm
Snůška : 5 - 6 vajíček
Inkubační doba: 12 dnů
Vylétnutí z hnízda: za 18 dní
Osamostatnění: 14 – 21 dnů
Přepeření do šatu dospělých: 3 - 4 měsíce
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca ve 12 měsících
Krmení: Travní a bylinná semena, směs pro drobné exoty (Deli nature, orlux), zelené krmení, naklíčené zrniny, vaječná míchanice (All pet), senegalské proso.
Teploty v chov. zařízení: 18 – 22° C

Úvod

Zebřička pestrá ostrovní - Timorská. Nikdy jsem tohoto ptáčka, stejně jako amadinu perlolící o které jsem se zmínil ně těchto stránkách nechoval. Přesto jsem se rozhodl návštěvníkům stránek tuto velmi zajímavou zebřičku přiblížit. Podnětem  k sepsání těchto řádků mi byl nákup zebřiček na burze v Kladně kolegou a  stálým spolupracovníkem Milanem Kosařem, který je tímto počinem zařadil do svého chovu. Budu tak dále vycházet z jeho prvních zkušeností, dostupné literatury a některých zahraničních webových stránek.

Zebřička pestrá ostrovní (dále jen zebřička timorská, nebo ostrovní) není příliš zastoupena v našich chovech. Poprvé jsem ji na vlastní oči viděl někdy v roce 1994. Po 12 letech jsem ji opět spatřil na výstavě exotů v Lysé nad Labem. Osobně mi to udělalo velkou radost, protože jsem se    neoprávněně domníval, že již v našich chovech není zastoupena vůbec. Popsat velikost zebřičky timorské se ukázalo velmi nejednoduchým úkolem. Většina autorů popisující tohoto ptáka se většinou omezila na srovnání se zebřičkou pestrou, popřípadě jinými astrildy. Na stránkách Roye Beckhama jsem nalezl zmínku o váze těchto ptáků, která by dle jeho údaje měla být 10,5 gramů. Lumír a Anna Justovi ve svém článku v časopise Fauna její velikost srovnávají s tygříčkem, jehož velikost se pohybuje mezi 9 -10 cm. Samečci zebřičky timorské mají zpěv posazen výše a rovněž jeho trylek jde rychleji za sebou, než je tomu u zebřičky pestré. Liší se také vzhledem. Odlišnosti jsou patrné především ve vybarvení, kdy samcům chybí černé pruhy na hrdle a hrudi a černý proužek na prsou. Ten však bývá někdy naznačen. Ve výše zmíněném článku Justových jsou popsány další znaky – „oční panenka je černá, se světlým okrajem, šedá křídla nemají hnědavý nádech a nohy jsou bělavé“. Samičky se vzhledově zebřičkám pestrým velmi podobají. Mají však tmavší zbarvení a zcela odlišný hlas. Také znaky ve tváři jsou jemnější.

Chov

Chov těchto ptáků je doporučován ve  skupinkách, nikoliv po páru na jednu klec. Nicméně Beckham popisuje možnost obojího způsobu chovu. Přednost by měly mít voliéry, anebo větší klece. Malé klece jsou vzhledem k jejich způsobu života pro celoroční chov nevhodné. Krátkodobé držení v těchto klecích by však nemělo zebřičkám timorským dělat větší obtíže. Zde vycházím i z prvních zkušeností, které nabyl kolega Milan Kosař. Timorky jsou velmi hyperaktivní ptáci, čímž se od své příbuzné zebřičky pestré nijak neliší. Velmi rády se koupou, poletují po klecích, přeskakují z bidla na bidlo. Jejich chování je však viditelně plašší, než na jaké je chovatel uvyklý od běžnějších zebřiček pestrých. Až potud by šlo obě zebřičky srovnávat bez zjevných rozdílů v chování, nebo nároků na chov. Zebřičky timorské jsou méně odolné vůči nižším teplotám (Justovi, Beckham). Zebřičky ostrovní  nelze (!) držet při tak nízkých teplotách, jako je tomu u zebřičky pestré. Přece jen obývané biotopy obou ptáků jsou odlišné a zebřička pestrá je ze své domoviny na velké výkyvy denních a nočních teplot, kdy rozdíl může někdy činit až 40 °C lépe připraveny. I proto jsou schopny snášet pobyt ve venkovních prostorech v našich zimních měsících (osobně bych však zebřičkám pestrým dopřával minimální teploty okolo 10-12 °C ). Pro zebřičku ostrovní jsou plně postačující běžné pokojové teploty.  Také náchylnost k nemocím bývá vyšší. Při dodržování základních pravidel zoohygieny a správné výživy se však tento problém v chovu nemusí vyskytovat.  Mírné rozdíly jsou také ve skladbě krmení, ale o tom se zmíním v části o výživě. Zebřičky pestré ostrovní není vhodné chovat společně se zebřičkou pestrou. Docházelo by ke křížení těchto ptáků, což by bylo na škodu především zebřičce ostrovní, která je nejen v našich chovech tak málo početně zastoupena. Souhlasím s velmi výstižným výrazem M. Buranského, který ve svém článku pojednávajícím o timorských zebřičkách v časopise Nová exota nazval takové křížení hybridizací.

Hnízdění

Timorky jsou stejné plodné jako její příbuzní z Austrálie. Při vhodných podmínkách, dobré kondici si v plodnosti v ničem nezadají se zebřičkou pestrou. Při hnízdění je možnou použít běžné typy hnízdních budek, na jaké je chovatel zvyklý u i jiných astrildovitých (Beckham). Některé jiné zdroje doporučují proutěné košíčky, taktéž jsou schopny zahnízdit volně ve větvích keřů. Pro proutěné košíčky by nahrávaly i první zkušenosti Milana Kosaře, jehož zebřičky si hnízdo vystavěly na stříšce hnízdní budky. Chovatel tak zřejmě musí ponechat výběr na samotných ptácích. Většina zdrojů z kterých jsem čerpal informace pro tento článek uvádí plachost timorek při hnízdění. Není tedy vhodné ptáky příliš rušit. Roy Beckham pro zvýšení pocitu bezpečí a zajištění klidného průběhu hnízdění svých timorek instaluje do klecí bambusové krytí. Náš chovatel si vystačí s běžněji dostupnou zelení, jako jsou větvičky jalovce a podobně. Hnízdní materiál poskytovaný na stavbu hnízda je opět standardní a tudíž shodný s jinými astrildy. Je možno předkládat kokosové vlákno, psí srst, drobné pírka, chmýří. Samice zebřičky ostrovní snáší v průměru 5 – 6 vajec. Doba inkubace je přibližně 12 dnů. Po 18 dnech mladé vylétávají z budky a osamostatní se v průběhu dvou až tří týdnů. V této době a po nabytí jistoty, že jsou mláďata skutečně samostatná, je možno přistoupit k odstavu od rodičů. Vzhledem k plodnosti (která je pro zebřičky tak příznačná) je nezbytné počet snůšek uměle regulovat, aby nedocházelo k vyčerpání ptáků.

Krmení

Zebřičky ostrovní preferují menší semena. Tuto informaci mi potvrdil i M. Kosař, kterému zpočátku odmítaly přijímat některé druhy pros. Z obavy o zdraví ptáků rychle objednal krmení Blattner pro amady, které je směsí především semen trav a bylin. Teprve později se jeho zebřičky ostrovní naučily přijímat běžné směsi určené pro astrildy, v kterých jsou zastoupeny různá semena pros a lesknice. Senegalské proso v klasech konzumovaly od počátku a jsou jeho milovníky. V době odchovů je nezbytné předkládat vaječnou míchanici. Zajímavá je informace z různých publikovaných zdrojů které takřka shodně uvádí neochotu zebřiček ostrovních přijímat hmyz. Domnívám se, že je tento fakt pro chovatele vítaný. Jestliže v době odchovů  mladých vystačí s vaječnou míchanicí, není důvod je na hmyz uvykat. Zvláště v bytových chovech, kde je možnost podávání hmyzu přece jen velmi omezena. Nezbytností jsou různé grity a písky, popřípadě minerální kámen, drcené vaječné skořápky ke kterým musí mít ptáci stále přístup. Zdá se, že potřeba minerálů a vitamínů je u těchto ptáků  přece jen vyšší, než je tomu u zebřičky pestré. Po uvyknutí dobře snáší a konzumují různé zelené krmení, ovoce a zeleninu, máčené a naklíčené zrní.

Závěrem

I když není zebřička pestrá ostrovní v našich chovech nikterak hojně zastoupena, domnívám se, že stručný popis o jejím chovu na tyto stránky patří. Článek může posloužit jen k velmi okrajovému  seznámení se s tímto ptáčkem a to nejen proto, že mi k sepsání chybí vlastní zkušenosti, ale i proto, že je  publikovaných informací  velmi málo a jsou velmi kusé. Snad se časem svým příspěvkem zapojí chovatelé, kteří mají s chovem zebřiček timorských větší praktické zkušenosti.

foto – Milan Kosař, Petr Chumchal
Zdroje – Roy Beckham, Justovi, P.Podpěra, M.Buranský  – články v časopisech Fauna a Nová exota, internetové stránky.

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 21. 01. 2012 13:25

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web