Partneři:

Kubánka malá (Tiaris canora) - čeleď - Strnadovití

Výskyt :

Kuba a Pinos

Velikost kroužku: 2,5 mm
Snůška : 3 – 4 vajíčka  
Inkubační doba: 11 – 13 dnů  
Vylétnutí z hnízda: za 17 - 18 dnů
Osamostatnění: za 21 dnů   
Přepeření do šatu dospělých: za 2 -3 měsíce     
Kroužkování: 7-10 den od vylíhnutí
Doporučený věk pro první hnízdění: cca v 10 - 12 měsících
Krmení: Směs pro drobné exoty,  vaječná míchanice (All pet, Ce De), zelené krmení,
Teploty v chov. zařízení: 17 -  22° C

Úvod

Kubánka malá patří do čeledi Emberizidae (strnadovití). Tyto stránky se již dávno nevěnují jen chovu astrildů (a musím podotknout, že jsme tomu jen rádi). Proto přišel na řadu ptáček, který se svým vzhledem, svým chováním, výživou a v neposlední řadě také způsobem chovu v našich klecích a voliérách astrildům velmi podobá, dá říct, že je v mnohem stejný.

Velikost kubánky malé je přibliženě 9,5 – 10 cm. Vyskytuje se především na ostrově Kuba a Pinos. Obývá zahrady, okraje lesů  a travnaté krajiny. Živí se především semeny trav, je tedy převážně semenožravá. Rozlišení pohlaví –  pohlavní dimorfizmus těchto ptáků je velmi výrazný. I méně zkušený chovatel snadno rozezná pohlaví chovaných ptáků. Obličejová maska samečka je černá, kdežto zamiček hnědavá. Žlutý límeček kopírující obličejovou masku je u samečků výrazně žlutější, barvy jsou ostřejší, než je tomu u samiček. Kdyby ani tyto znaky nevedly k úspěšnému rozlišení pohlaví, pak je lze jednoznačně odvodit od zpěvu samečka. Samičky nezpívají.

Chov

První kubánky malé jsem do svého získal v roce 1994. Dá se říct, že jsem je choval poměrně krátkou dobu, protože jsem je měl v držení pouhé dvě chovné sezóny. Neměl jsem v té době příliš možností obnovovat chovný materiál, avšak to nebyl hlavní důvod pro který jsem kubánky vyřadil ze svého chovu. Byla jím poměrně značná agresivita samců v době toku (často i mimo něj) vůči ostatním ptákům v bytové voliéře. Vzhledem k nedostatku místa, které je problémem asi každého bytového chovu jsem od jejich chovu upustil O agresivitě kubánek se ještě zmíním na jiném místě tohoto příspěvku, ale nedá mi, abych nevzpomněl rozdílné zkušenosti chovatelů k tomuto problému. Zatímco u mne byly kubánky především v době hnízdění vůči svému okolí velmi zlé, znám chovatele, kteří s tímto neměli žádný problém. Rozdílnost v nabytých zkušenostech potvrzují i publikující chovatelé. Zatímco P. Podpěra ve své knize „Zrnožraví pěvci celého světa“ popisuje stejnou zkušenost jakou jsem nabyl já, pak R. Svoboda ve svém článku v časopise Fauna popisuje zkušenost opačnou. I přesto, že choval a odchovával kubánky malé ve společné voliéře s některými astrildy ( pásovníky ), nepozoroval žádnou agresivitu. Striktně se však vyhýbal umístění dvou chovných párů kubánek do jedné voliéry, dokonce nedržel dva páry kubánek ani ve dvou voliérách přilehlých k sobě. Mne tehdejší okolnosti donutily držet ve společné voliéře spolu s astrildy (zebřičky, amaranti malí) pouze samice.

Klece – protože byla situace s kubánkami taková, jak jsem ji popsal výše, stalo se pro mne nezbytným mít je umístěny pouze v klecích a to vždy jeden pár, na jeden chovný box. Protože jsem se v tehdejší době      (rok 94,95) nedopátral optimálních rozměrů vhodných k chovu tohoto ptáka, došlo z mé strany tak trochu k experimentování. Nemaje jiné vhodné obydlí vypustil jsem kubánky  do klecí o rozměrech 50 x 40 x 40 (d x š x v). Jde o stejné klece v kterých jsem později držel rýžovníky šedé. Pro ty však byly naprosto nevyhovující, což jsem popsal i ve svém příspěvku o nich. Ne tak pro kubánky. Každý den jsem u klecí proseděl několik hodin, trávíce tento čas pozorováním ptáků. Kubánky se v klecích cítily velmi dobře a jakmile jsem do klece instaloval větvičky borovice, ptáci výrazně ožili, dokonce se někteří samci dostávali do toku. Měl jsem však velké obavy nechat ptáky hnízdit v tak malých klecích a proto jsem si od kamaráda chovatele zapůjčil bednové klece, které v dané chvíli nepotřeboval. Tyto měly rozměry 70 x 35 x 40 cm. Tyto klece jsem měl zapůjčeny po celou dobu mého chovu kubánek Ke změně v chování ptáků přece jen došlo. Stali se čilejšími, pohyblivějšími a byl častěji slyšet zpěv samečka. Konečně jsem také mohl ptáky pozorovat při koupání, což v menších klecích nedělali. Jen občas se mírně smočili v napáječkách, do koupelniček však nikdy nešli. Z výše popsaných zkušeností si tedy nakonec dovolím doporučit klece nejméně 70 cm dlouhé. Určitě se v nich budou kubánky projevovat daleko přirozeněji, než v klecích o menších rozměrech. Právě popsané zkušenosti jsou více jak deset let staré a tak je možné, že dnes již chovatelé uvykli kubánky  na menší prostory. Do klecí jsem vždy instaloval nějaké zelené větve, v kterých se kubánky rády ukrývaly. Nejčastěji jsem za tímto účelem používal větve borovicové a větvičky koniféry. Pan Nečas, u kterého jsou kubánky foceny v klecích zeleň nepoužívá.

Chov ve voliérách – ve zmíněném článku pana Svobody     (časopis Fauna) je chov kubánek ve voliérách popsán jako bezproblémový a to i ve vztahu k ostatnímu osazenstvu voliéry. Kubánky velmi dobře hnízdí. Ochotně příjímaly i druha, kterého jim vybral sám. Tuto zkušenost můžu jen potvrdit. Nemíval jsem problém se spárováním kubánek. Kubánky netrpí  v okolí svého hnízdiště žádné jiné ptáky. Proto se domnívám, že by nebyl vhodný společný chov v době hnízdění se zebřičkami pestrými. Zebřičky jsou velmi zvídavé, rády prolezají budky jiných ptáků, namnoze jim i kradou stavební materiál. Toto počínání by jim skoro jistě nebylo trpěno, ve voliéře by docházelo k tvrdým soubojům. Také jiným klidnějším astrildům např. amadině Gouldové by takové soužití s kubánkami asi příliš neprospívalo. Jde však jen o mé domněnky, kubánky jsem spolu s AG a zebřičkami nikdy neodchovával. Pokud jsem mohl tyto ptáky pozorovat ve voliérách pana Nečase, nelze se nezmínit o velmi příjemném dojmu, kterým tito ptáci na chovatele zapůsobí ve voliéře plné zeleně.

Teploty v chovatelském zařízení – kubánky patří co se týče teplot k těm více odolným ptákům. Sám jsem je sice choval při klasických pokojových teplotách, při kterých se cítily poměrně dobře, nicméně jsou chovány i při teplotách nižších. Různé zdroje uvádějí jako mezní nejnižší teplotu pohybující se mezi 13 -15° C. Jestliže mne paměť neklame, panu Nečasovi při teplotách 15 -17° C dokonce hnízdily a vyváděly mladé. O celoročním chovu kubánek ve voliérách nemám žádné informace. Nedomnívám se však, že by bylo vhodné a zdraví prospěšné držet tyto ptáky v našich zimních měsících ve venkovních prostorech bez možnosti záletu do suchých, popřípadě  i temperovaných místností.

Hnízdění

V prostorných voliérách nebývají s hnízděním kubánek větší problémy, hnízdí poměrně snadno a spolehlivě. Voliéra by v žádném případě neměla být příliš přeplněna ptactvem, aby nedocházelo ke zbytečným nepokojům. Kubánky si velmi pečlivě střeží své hnízdní teritorium a nesnesou v okolí hnízda přítomnost jiných ptáků. I proto jsem si výše dovolil nedoporučit chov se zebřičkami pestrými. Do voliéry (ale i klece) v období toku a hnízdění není možno umístit dva páry kubánek. Vzájemně by se napadaly.

Harmonizace páru, tok kubánek malých – s harmonizací párů jsem nemíval větší problémy. Kubánky poměrně ochotně příjímaly i partnera mnou přiděleného. Přirozený výběr partnera jsem tudíž neprováděl, i když jsem přesvědčen o tom, že je tato metoda vhodnější. Výběr partnerů mi velmi připomínal můj někdejší chov zebřiček pestrých. Také u nich samičky v drtivé většině případů přijaly mnou přiděleného samce. Chovatelům zebřiček , především mutačních mé předešlé řádky  pravděpodobně vyloudí na rtech úsměv. I pan Stehlík, s kterým tak často debatuji o chovu exotů mi potvrzuje nestabilitu a mnohdy i neochotu k hnízdění mutačních zebřiček. Proto i řákdy o snadném hnízdění, výběru partnera kubánek je nezbytné brát s určitým nadhledem. Problémy se můžou vyskytnout, a tak popisuji pouze informaci, která je výsledkem a  průřezem  získaných zkušeností (nejen mých, ale i dalších chovatelů) s většinovým chováním ptáků. Samec v době toku intenzivně zpívá. Jde o zpěv, který je poměrně krátký, ale často se po sobě opakující, jde o jakousi rychle za sebou jdoucí sérii trylků, kterou samičku vábí. Při zpěvu drží v zobáčku stéblo (opět jde o stejné chování, které lze tak často pozorova u astrildů).Podobně jako amady (červenohlavé, tříbarvé) samičku pronásleduje. Při nahánění samičky drží stéblo občas  v zobáčku, ale to není pravidlo. Po dostihnutí samičky dochází ke kopulaci.

Stavba hnízda, hnízdní materiál, budky, snůška a průběh hnízdění – stavba hnízda probíhá velmi rychle. Hnízdo je postaveno v průběhu 4 -6 dnů. Staví především samec, ale samička vydatně pomáhá, především s konečnou fází výstavby. Zajímavé jsou i publikované informace chovatelů, kteří pozorovali účast samice na celém procesu výstavby hnízda. Hnízdo stavěné volně v keřích má vchodovou rourku, kterou jsem při hnízdění v budkách nikdy neviděl. Taktéž klenba bývá vystavěna nedostatečně anebo schází úplně (podobnost s amadinou Gouldové). Vhodným hnízdním materiálem pro kubánky jsou stejně jako u astrildů kokosová vlákna, sisálová vlákna, jemná stébla travin (psineček), psí chlupy, dle mého soudu lze využít i velbloudí srst, kterou nabízí prodejci chovatelských potřeb. Také doporučovaná  velikost  hnízdních budek je stejná jako u astrildů. Používal jsem polootevřené hnízdní budky různých velikostí. Nejčastěji o rozměru 15 x x15 x 15 cm. Snůška kubánek čítá v průměru 3 - 4 vajíčka. Některé zdroje uvádějí i snůšky s menším počtem vajíček. Několikrát jsem se setkal s počtem vyšším (5 a jednou i ze 6 vajíčky). Na snůšce sedí samice, zatímco samec často vysedává někde poblíž hnízda, které střeží. V knize Ester J.J. Verhoef – Verhallenové „ Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách“ je uvedana informace, že na hnízdě sedí oba rodiče. Nepopírám tuto informaci, nicméně já jsem podíl samce na zahřívání snůšky nikdy nepozoroval. Samice snůšku zahřívá průměrně 11 -13, následně se líhnou mladé. Ty v hnízdě zůstávají zhruba 17 -18 dní, pak vylétnou. Další tři týdny jsou ještě dokrmována a to především samcem. Samice v této době často sedí na další snůšce. Nemusel jsem se další snůšky obávat z důvodu znečištěného hnízda. To bývá velmi čisté, protože rodiče trus vynášejí. Stačilo předložit trochu stavebního materiálu, kterým samec provedl případné opravy. Protože jsem však několikrát materiál zapomněl poskytnout, mohl jsem sledovat hnízdění i bez těchto oprav. Nezdálo se mi, že by to kubánkám činilo nějaké potíže. Samec opravil pár stébel z předešlého hnízda, což hnízdícímu páru patrně stačilo k zahájení procesu dalšího hnízdění. Jakmile byly mladé kubánky zcela samostatné (za cca 21 dnů), odstavil jsem je od rodičů do jiné klece. Samci jsou ke svým potomkům agresivní. Podvakrát jsem zažil stav, kdy samec nejenže své mladé napadal, ale některým velmi citelně oškubal peří. Podobné chování zaregistroval ve svém chovu i pan Stehlík a někteří další chovatelé. Odchytem mladých jsem tedy tomuto předcházel.

Krmení

mají stejné nároky na výživu jako mnoho astrildů, které jsem na těchto stránkách popsal. Základním krmivem byly směsi pro drobné exoty s velkým podílem různých pros a lesknice. V době mého chovu kubánek jsem si je často míchal sám, dnes bych zcela jistě jako u ostatních ptáků využil komerčních směsí, které jsou velmi čisté a bezprašné. Zrniny jsem podával také naklíčené.V době odchovu mladých denně. Kubánky velmi rády konzumovaly listy salátu, ptačinec žabinec, pampeliškové listy, jablka nastrouhané i nakrájené, výraznou pochoutkou jim byla salátová okurka. Při odchovu mladých je nezbytná vaječná míchanice, tu jsem však kubánkám poskytoval i v době mimohnízdní zhruba 2 -3 měsíčně. Pro odchov jsem používal hmyz.

Závěrem

Kubánky malé jsou chovateli obecně pokládány za nenáročné exoty. Samozřejmě je nezbytné nastudovat stejně jako u každého chovaného ptáčka všechny dostupné informace týkající se jejich chovu. Odměnou pak nejsou jen odchovy, na které se těší chovatel, ale i velmi  příjemný pohled  pohyblivého, krásně zbarveného ptáčka, plného života a vitality.

foto – Petr Chumchal 
Zdroje - P. Podpěra - Zrnožraví pěvci celého světa,
Ing. R. Svoboda a R. Vít - články v časopise Fauna

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 21. 01. 2012 14:40

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web