Partneři:

Kardinál červený (Cardinalis cardinalis)

Výskyt : Od jižní části Kanady až po Střední Ameriku.
Velikost 18 - 20 cm
Počet vajec: 2 - 4 vajíčka  
Inkubační doba: 13 - 14 dnů  
Velikost kroužku: 3,5 mm
Krmení: Oves, neloupaná rýže, proso, lesknice, semena bodláků, řepka olejka, pohanka, zelený hrášek, různé ovoce – kousky jablka, hrozno, třešně, dále jeřabiny, mravenčí kukly a jiné krmivo živočišného původu (Dathe).

Úvod

Kardinál červený má několik poddruhů, u kterých lze pozorovat podle Datheho až pozoruhodné rozdíly ve velikosti. Jsou rozšířeni od východní poloviny USA, přes jižní část kanadského státu Ontario, dále přes jih USA až po severní část Guatemaly. Nejčastěji obývá biotopy s hustým křovinatým porostem na pomezí mezi polnostmi a lesy. Jeho výskyt je však zaznamenám v otevřeném terénu, který je i zemědělsky využíván. Vyskytuje se i ve městech, tam především v parcích a zahradách. Dathe uvádí, že v letním období žiji kardinálové červení v párech, v zimních období se shlukují do menších hejn. Kardinálové se objevují na místech, kde dozrává melouny, slunečnice a další plodiny. Krom zeleného krmení zkrmují i velké množství hmyzu.

Rozlišení pohlaví - rozlišit pohlaví u kardinála červeného je velmi jednoduché. Samec je sytě červeně zbarven. Samice je zbarvena do hněda.  Detailnější popis by odhalil daleko více rozdílů mezi pohlavím kardinálů červených, ale domnívám se, že než sebelepší popis zde lépe tento úkol splní fotografie. Na přiložených fotografiích jsou rozdíly mezi oběma pohlavími zřetelně pozorovatelné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chov kardinála červeného  

V prostorných voliérách je možno kardinály červené chovat s jinými ptáky . Takový chov a to  podtrhuji předpokládá dostatek místa pro všechny ptáky. V době hnízdění je vhodnější kardinály chovat samostatně. V tomto období jsou silně agresivní a mohli by napadat menší ptactvo, nebo ptáky svého druhu (Verhallenová, Vít). Na kardinálech červených je nesporně zajímavá skutečnost související se zpěvem. Zpěvem se totiž projevuje jak samec, tak i samice. Ta se však více projevuje v období hnízdění.  Chovatelé často shodně považují zpěv samec kardinála červeného za vůbec nejkrásnější ze všech druhů kardinálů. Dokonce jsou schopni imitovat zpěv jiných druhů ptáků, čímž si podle Datheho kardinál červený vylepšuje svůj zpěv. Kardinálové jsou velmi temperamentní ptáci. Ve voliérách se často zdržují na dně klece, kde vyhledávají potravu (Varhallenová). R. Vít i E. Verhallenová zmiňují skutečnost, že při dobré péči si kardinál červený na přítomnost chovatele uvykne. Dokonce jsou někteří jedinci ochotni brát krmení z ruky chovatele. Všichni publikující chovatelé,  u kterých jsem čerpal informace pro tento článek se shodují na faktu, že pro chov kardinála červeného jsou vhodné pouze prostorné voliéry. Dathe sice připouští chov v prostorné kleci, ovšem jen tehdy, je-li takto kardinál chován  jako jedinec. Pro tento účel doporučuje klec nejméně 1 m dlouhou. Malý prostor vede k obezitě ptáků. Rovněž na této  skutečnosti se všichni autoři článků shodují. Někteří chovatelé mne ujišťovali, že jsou v současné době odchovy kardinálů červených dosahovány i v klecích bednového typu, nejméně 1 m dlouhých. Mladé jsou pak následně odstavovány do prostorných voliér, aby se vylétaly. Protože byly tyto debaty vedeny na burzách exotického ptactva  s pro mne anonymními chovateli -  prostě takové ty debaty u prodejního stolu, kde velmi často chovatelé prohodí pár slov, aby si ukrátili dlouhou chvíli aniž by se však znali, nevěnoval jsem těmto informacím příliš velkou pozornost a bohužel jsem se nepídil po podrobnostech. Malou omluvou mi snad je i skutečnost, že jsem nikdy nepředpokládal situaci, kdy budu takové informace potřebovat pro sepisování článků. Proto bych na tomto místě požádal zkušenější chovatele o zpřesnění těchto informací. Dathe uvádí rozměry pro odchovnou voliéru nejméně 2 x 3 x 2 m. R. Vít doporučuje minimální rozměry voliéry  3 x 1,7 x 2,5 m. Kardinálové červení se velmi rádi koupou. Proto musí být voliéra vybavena prostředky, která jim tuto činnost umožní. Vhodné jsou různé ploché misky.

Teploty v chovatelském zařízení – kardinálové červení jsou velmi otužilí ptáci. R. Vít uvádí, že mohou být chování ve voliérách celoročně.  Verhallenová však zdůrazňuje skutečnost,  aby ptáci měli k dispozici izolovaný vnitřní úkryt chránící před mrazem. R. Vít svůj článek doplnil dalším postřehem. V příliš vysokých teplotách se kardinálové červení necítí dobře, které jim dokonce mohou způsobit zdravotní potíže.

Tok kardinálů červených -  při toku samec obskakuje samici. V zobáku drží nějaký hnízdní symbol, nejčastěji stéblo traviny, nebo větvičku. Dathe ve své publikaci dále uvádí poznatek chovatele Höpfnera, podle kterého samec samici pronásleduje, až ta zůstane tiše sedět. Její posed je jakoby strnulý. Samec skloní hlavu a také tělo, přitom třese křídly. Při tomto počínání nezpívá a jeho chocholka je složená.

Hnízdění

Podle Datheho si kardinálové rádi staví hnízda ve větvích jehličnatých stromů, nejlépe borovic. Verhallenová pro tento účel zmiňuje i keře konifery. Další vhodnou zelení je túje nebo břečťan (R.Vít). R. Vít ve svém článku zmiňuje jedno velmi zajímavé zjištění. Větve zeleně by neměly vytvářet neprostupné houštiny. Pokud nemá samice potřebný výhled, je stále neklidná. Někdy dokonce opouští snůšku. Hnízdní prostředky je tedy nezbytné ve větvích umístit tak, aby samice měla stálý přehled o dění ve voliéře, ale přitom se cítila v zeleni bezpečně. Hnízdní prostředky předkládají chovatelé různé. Dahte zmiňuje košíčky a drátěné klícky  pro kanáry, Verhallenová hnízdní budky. Samotné hnízdo staví převážně samice. Při této činnosti však lze někdy pozorovat i samce. Jako stavební materiál se kardinálům červeným předkládají suché stébla travin, větvičky, mech. R. Vít tento výčet doplňuje o kousky lýka, kokosové vlákno a  trávu ostřici. Období hnízdění trvá od dubna do měsíce září. Snůšku čítající 2-4 ( 3-5 R. Vít) vajíčka zahřívá samice. Samec ji na hnízdě krmí. R. Vít upozorňuje na skutečnost, kdy samec samici překrmuje. Následkem je ztučnění samice a problémy se snůškou. Za 12 -14 dní se líhnou mladé, které krmí oba rodiče. Zhruba po 14 dnech jsou již mladé zcela opeřené a opouštějí hnízdo. Mladé jsou zcela samostatné zhruba po měsíci. Dathe připouští kontrolu hnízd, nicméně nedoporučuje ji po 8 dni od vylíhnutí mláďat. Mladé by nemusely zůstat na hnízdě a při velmi špatném počasí by mohly uhynout na podchlazení. R. Vít doporučuje krmit mladé velmi pestře, ale po menších dávkách několikrát za den. Podávání živého hmyzu pokládá za nezbytné. Dathe dále doporučuje podávat trochu zeleného ovsa a jen malou dávku naklíčených semen. Ve chvíli kdy se rodiče chystají na další hnízdění (ty mohou být v chovné sezóně 3-4), je nezbytné mladé z předešlého hnízda odchytit a umístit jinam. Rodiče by mohli své mladé napadat, což v některých případech vede až k usmrcení vlastního potomstva.

Krmení

Dathe doporučuje jako hlavní krmivo stejný podíl ovsa, neloupané rýže, prosa, lesknice, řepky olejky, semena bodláku a pohanky. R. Vít, jenž popsal své praktické zkušenosti naopak uvádí podíl řepky jen v malém množství.  Jeho směs však doplňují semena slunečnice. Krmení kardinálů červených chovatelé doplňují vaječnou míchanicí, strouhaným tvarohem a živým hmyzem jako jsou chrousti, housenky, rousnice (dešťovky), či luční kobylky. Dathe dokonce uvádí i myší holátka, slimáky a uhynulé mladé ptáky ( zkušenost chovatele Höpfnera). Doporučuje podávat čerstvé výhonky a pupeny javoru, nebo jiných keřů s bobulemi. Kardinálové červení přijímají i různé ovoce. V jejich jídelníčku se tak mohou objevit například jahody, maliny, borůvky, rybíz, třešně, švestky, jablka, hrušky, kiwi atd.  Zelené krmení podle R. Víta často odmítají. Přesto je možno do jejich jídelníčku zařadit například salát nebo čínské zelí. Pro sklony k obezitě musí chovatel důsledně sledovat zdravotní stav svých kardinálů a v případě projevu obezity vyřadit z jídelníčku vše, co by mohlo tento negativní stav způsobovat.


foto – Petr Chumchal
  literatura – článek R. Víta  v časopise Fauna,  H. Dathe – Príručka pre chovateľov vtáctva,
E. Verhallenová – Encyklopedie ptáků v klecích a voliérách

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 21. 01. 2012 16:31

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web