Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)

Poznávací znaky

Tento pěnkavovitý pěvec je zavalitý pták s černou hlavou, svrchní část těla je modrošedá, křídla bílá s černou páskou, kostřec zářivě bílý. Spodní strana těla a líce jsou u samců svítivě růžovo-červené, u samic spíše červenavě hnědé. Mládí ptáci jsou šedožluto-hnědí bez černé čepičky na hlavě.

Rozšíření

Jeho rozšíření sahá v Euroasii od Španělska po Kamčatku a Japonsko, na severu až ke stromové hranici, na jihu od Pyrenejí po pohoří Kavkazu.

Hnízdění

Pro hnízdění vyhledává hlavně jehličnaté lesy, na západě i lesy listnaté. Někdy hnízdí i ve velkých parcích a na zahradách. Hnízdo staví samice za pomoci samce nepříliš vysoko, obvykle při kmeni hustého smrčku. Samice snáší 4-6 vajec na kterých sedí asi 13 dní. Mívá dvě snůšky za rok – v dubnu a červnu.

Potrava

Živí se hlavně semeny a bobulemi rostlin, které obratně vyštipuje svým zobákem. Potravu si doplňuje hmyzem. V  zimě je častým návštěvníkem na krmítkách.

Tento zavalitý ptáček je jistě jedním z našich nejkrásnějších pěvců, není nijak zvláště plachý a zvykl si na život v blízkosti lidí. Proto ho většinou můžeme snadno pozorovat, jeho červeně zbarvené břicho je v bílé zimě velmi patrné. V zimě se shlukuje do malých hejnek a potulují se krajinou při shánění potravy. Někdy se k těmto hejnkům přidají i jedinci severského hýla.

 text – Martin Řondík
foto – Anna Ševčíková a Petr Chumchal
Literatura - Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duriš, Květoslav Hísek (Albatros 1987) Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002 Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999

vloženo: 21. 01. 2012 21:12