Kachna divoká (Anas platyrhynchos)

Poznávací znaky

Toto je nejhojnější evropská kachna. Samci nosí po většinu roku pestrý svatební šat, ve kterém mají krásně zelenou hlavu  bílým proužkem kolem krku, hnědou hrudí a perlově šedou svrchní i spodní částí těla. Samice jsou zbarveny mnohem nenápadněji, celé tělo mají šedo hnědé. U obou pohlaví je společným znakem bíle lemované fialové křídelní zrcátko.

Rozšíření

Tato kachna je rozšířená po celé Evropě, Severní Americe a na Novém Zélandu

Hnízdění

Tyto kachny hnízdí na suchu, často i dost daleko od vody například na vrbě hlavatce (košíkářské) nebo na plochých střechách. Hnízdo je dobře vystavěno a vystláno prachovým peřím. Kachna na něm sedí na olivově zelených nebo žlutavých vejcích. Za 22 až 26 dní se líhnou malá kachňata, která se ihned vydají za matkou k vodě, kde se ihned dokáží sama živit. Protože tato kachna hnízdí už v březnu, říká se jí kachna březňačka.

Potrava

Hlavní složku potravy této kachny tvoří vodní rostliny a drobní vodní živočichové. Kachny dělíme podle způsobů získávání potravy na potápívé (dokáží se celé potopit pod hladinu, a tak se dostanou k potravě i na dně rybníka) a plovavé (žiji v mělčích vodách a nikdy nepotopí pod hladinu celé tělo, ale pouze jakoby panáčkují s hlavou pod vodou). Tato kachna patří mezi kachny plovavé.

Tato kachna si tak zvykla na přítomnost člověka, že se jí velice dobře daří i přes to, že ji lidé ve velkých počtech loví. Přesto jsou její stavy na celém světě vysoké. V zimě se přesunuje ze zamrzlých vodních na tekoucí řeky, a tak ji můžeme potkat i na městských řekách.

text – Martin Řondík
foto – Martin Řondík
Literatura - Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duriš, Květoslav Hísek (Albatros 1987) Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002 Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999

vloženo: 21. 01. 2012 21:19