Partneři:

Racek chechtavý (Larus ridibundus)


Poznávací znaky

Tento štíhlý, asi 38 centimetrů velký pták se většinou zdržuje v blízkosti vodních ploch a nádrží. Hlava je zbarvena černě s jasně červeným zobákem, tělo je barvy šedobílé s červenými nohami. Ve svatebním šatě je hlava racka zbarvena do hněda. Samice jsou zbarveny stejně jako samci. Mladí ptáci jsou svrchu hnědavě skvrnití s černou ocasní páskou.

Rozšíření

Je rozšířen v celé Eurasii, omezeně též na východě Severní Ameriky a na jihu Grónska. V České republice se jedná o tažný druh, zimuje v oblasti středomoří a v atlantské oblasti. Malá část populace u nás zůstává celoročně.

Hnízdění

Tento racek hnízdí ve velkých koloniích (až několik tisíc párů) převážně v porostech na březích řek a rybníků – například na porostu rákosu, nebo na malých ostrůvcích ve sladkých vodách. Hnízdo je složeno převážně z rostlinného materiálu, který ptáci posbírají v okolí hnízda. Snůška obsahuje většinou tři tmavě skvrnitá vejce. Inkubační doba trvá 22-24 dní, další čtyři týdny rodiče o mláďata pečují.

Potrava

Živí se rozmanitou potravou, kterou si hledá v blízkosti vodních ploch, jsou to například brouci, vážky, plži, ryby,hlodavci, ale i mršiny a různé odpadky (celá hejna těchto ptáků obývají například městské skládky).

Tento racek byl u nás donedávna velice hojným druhem. Tyto času jsou ale již bohužel minulostí-v poslední době u nás těchto racků drasticky ubývá. Právě to byl jeden z důvodů proč ho Česká společnost ornitologická (www.cso.cz) vybrala při své tradiční každoroční akci jako ptáka roku 2008. Touto akcí chtějí čeští ornitologové upozornit na fakt, že se populace racka chechtavého u nás rapidně snižuje. Celková hnízdní populace dosahovala v letech 2001 až 2003 v ČR 50 až 100 tisíc párů – a to je o 40 procent méně než v roce 1989. Příčiny tohoto mizení racků u nás nejsou v současné době ještě zcela známy, ale ornitologové usuzují, že je to v souvislosti s intoxikací cizorodými látkami. Působení jedů podle nich dokazuje i to, že namísto normálního počtu tří vajec ve snůšce, se v poslední době objevují už jen dvě vejce. Častější je i úhyn mláďat, která se často vylíhnou již nemocná, nebo zdeformovaná. Jedy rackové přijímají nejčastěji s potravou, když se živí na polích, která jsou plná pesticidů a umělých hnojiv, nebo na skládkách zamořených těžkými kovy. Rackové rovněž ztrácejí vhodně životní prostředí v důsledku meliorací a odvodňování mokřadů a výjimkou není ani jejich přímé pronásledování – sběr vajec, lov a záměrné otravy. Situace, ve které se racek jako druh nyní nachází, vedla k jeho zařazení v Červeném seznamu ČR do kategorie zranitelných druhů. Věřme že se početní stavy tohoto racka podaří u nás stabilizovat, a že v našich krajích se bude i nadále ozývat jejich pronikavý křik, který už léta patří ke koloritu české krajiny.     

text – Martin Řondík
foto – Martin Řondík

Zdroje - Článek Mladá fronta Dnes: Pták roku 2008: Racek chechtavý, kdysi tak hojný-Eva Borůvková             Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002 , Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999

vloženo: 21. 01. 2012 21:52

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web