Partneři:

Nemoci exotického ptatva 2. část

V první části nemocí AG  (dá-li se ovšem mluvit o první části) jsem vyjmenoval řekl bych ty nejčastější, ty, o nichž  si myslím, že se s nimi chovatel může setkat tradičněji. Nemocí je však široká škála a tak se dnes pokusím vyjmenovat a popsat některé další z nich.

Chlamydióza

Tato nemoc je jedna z těch, které jsou přenosné i na člověka. Onemocnění způsobují bakteriální patogeny Chlamydia psittaci. Jde o nemoc, která postihuje snad všechny druhy papoušků, ovšem byla diagnostikována i u cca 130 pěvců. Napadá především mladé jedince, které jsou k této nemoci vnímavější. Příznaky nemoci jsou apatie, snížená tělesná teplota, načepýřené peří, stížený dech – s šelesty, nemocný ptáček hubne, je dehydrovaný, barva trusu je šedivá, popřípadě žluto – zelená, trus je také vodnatý. Pokud chovatel zjistí tyto příznaky, je nutné udělat speciální vyšetření u veterinárního lékaře, aby nezahájil nesprávnou léčbu. Teprve speciální vyšetření je zárukou toho, že nebudeme ptáčka omylem léčit na chlamydiózu, přičemž však může trpět naprosto jinou nemocí, např. Salmonelózou, paramyxoviry, influenzí A, které mají podobné příznaky. K léčbě se užívají léky Doxygal, Ronaxan. Dávkování zcela záměrně neuvádím, měl by je stejně jako postup léčby stanovit veterinární lékař.

Magabakterióza

S tímto onemocněním jsem se měl bohužel možnost setkat osobně ve svém chovu. Lékař jej diagnostikoval po provedené pitvě  u uhynulých amarantů malých, které jsem nakupoval u dovozců ptáků. Zvláštní snad je, že mi takto hynuly jen samice, zatímco samečci byli naprosto zdrávi. Pokud je mi známo, přesný způsob přenosu není dosud vysvětlen (ovšem mohu se mýlit, s touto nemocí jsem se setkal v roce 1999 a později již  zřejmě ne). K infikováni dochází perorální cestou. Jasným příznakem nemoci obrovská ztráta hmotnosti a apatie ptáka. Prsní kost je výrazně vystouplá a chovatel má po přejetí prstem po této kosti dojem, že se dotkl ozubení pilky. Mnozí ptáci také vyvrhují potravu, často mají zvratky potřísněno peří na krku, v zátylku, někdy i na křídlech (což jsem osobně mohl pozorovat právě u amarantů, nikdy jsem si však nebyl jist, zda se tak ptáček potřísnil sám, či k tomu došlo od jiného nemocného jedince). Chovatel kanárů pan P.N mi jednou vyprávěl, že stejné příznaky viděl i u svých kanárků. Bohužel však po úhynu ptáků nenechal ptáčky pitvat, takže dnes nevíme, jestli šlo o stejnou nemoc. Trus ptáků může být až vodnatý, pamatuji si celá mokrá kola pod bidly, kde spávaly nemocné samičky. Jistě není bez zajímavosti, že postižení ptáci měli v krmítku vyloupané  krmivo, ovšem semena nebyla zcela evidentně  pozřena -  zkrmena. Způsob léčby opět záměrně neuvádím, měl by být stanoven veterinárním lékařem.

Campylobacilóza

Opět nemoc, s kterou jsem se již měl možnost setkat. Touto nemocí trpěly mladé AG a zebřičky, taktéž  astrildy rákosní postihla, zde si však nejsem jist, protože jsem neměl možnost toto potvrdit u veterinárního lékaře. Toto bakteriální onemocnění způsobují bakterie campylobacteriosis . Nemoc se projeví apatií a poměrně velkým až neobvykle velkým trusem. Trus je dožluta zbarvený a jsou v něm jasně patrné zbytky nenatráveného zrní. Paní doktorka Grymová byla tak laskavá, že mi při jedné z mých poměrně četných návštěv u ní v ordinaci dala nahlédnout do zahraniční publikace věnované nemocem drobných pěvců. V této byla fotografie pitvané amadiny gouldové, na které byly zcela jasně patrné zbytky nenatráveného zrní ve střevech. Jistě tak učiním i jinde, ale chtěl bych ještě jednou paní doktorce poděkovat, za její trpělivost, s kterou se věnuje mým dotazům. Léčebný postup u této nemoci je aplikace léku Erytromycin do pitné vody, popřípadě čaje. Podávají se 2 čajové lžičky na 5 l pitné vody, po dobu cca 30 dní. Ovšem i zde je lépe léčebný postup minimálně konzultovat s veterinárním lékařem.

Aspergilóza

Osobně jsem se s tímto onemocněním u drobných ptáčků nesetkal. Musím se však přiznat, že ne vždy jsem dal uhynulé ptáky na pitvu. Důvody jsem pro to měl různé, nejčastěji však nedostatek času, čímž se nechci omlouvat. Onemocnění způsobují plísně. Nejčastěji se ptáci nakazí vdechnutím, pozřením plesnivého krmiva, ptáci umístění ve vlhkém prostředí. Asporgilóza vzniká druhotně (sekundárně), jako následek  onemocnění jiného, které u ptáků snižuje, zeslabuje odolnost organismu. Příznakem tohoto onemocnění je stížený dech, dýchání s otevřeným zobákem, mnohdy jsou udávány také šelesty  až pískání. Ptáci jsou apatičtí, hubnou. Bohužel způsob léčby pro tak malé ptáky, jakými jsou např. AG, zebřičky apod. mi není znám. Dočetl jsem se však o pokusech léčení papoušků Itrokonazolem, který na většinu léčených ptáků vedlejší účinky. Používanější lék Ketokonazol, ovšem s vedlejšími účinky na ptáky.

Zadržené vajíčko – retence vajíčka

U mladých samic drobných ptáčků se s tímto problémem setká nejeden chovatel. Pokud se nedostaví včasný zásah chovatele, dojde k úhynu postižené samice. Problém však nepostihuje jen samice mladé        (poprvé hnízdící), ale i starší. Častou příčinou je nedostatečně vyvinuté pohlavní ústrojí mladých samic, které chovatel nasadí k hnízdění příliš brzy. Také nedostatek vitamínu D, popřípadě vápníku, jejichž nedostatek způsobuje stav, kdy je skořápka  příliš měkká se následně projeví nesnášenlivostí samice. Onemocnění však může mít i infekční faktory.  Výjimečně (osobně jsem tento stav viděl jen jednou v chovu svého kamaráda u astrildů bělolících) je příčinou příliš velké vejce. Také příliš velká četnost snůšek se může takto negativně projevit na zdraví samic. Je tím zcela zřejmé, že vyčerpaná samice je k tomuto daleko náchylnější, než samička v kondici. Symptomy onemocnění jsou velmi příznačné. Samička přestane létat, posedává, velmi často sedí na dně klece, oči převřené, peří načepýřené, mnohdy má i otevřený zobáček. Okolí kloaky bývá velmi zduřelé, jsou pozorovatelné pohyby, stahy  kloakou, jak se domýšlím, zřejmě tak samička činí ve snaze vypudit vajíčko z těla. K léčbě používám Infrazářič, kterým samičku nahřívám. Snažím se, aby se teplota pohybovala kolem 25 – 30° C, čehož dosahuji tím, že Infrazářič umísťuji do různých vzdáleností od klece.
Podávám zvýšené dávky kalciových přípravků do pitného režimu postižené samičky. Osvědčil se mi přípravek firmy Orlux  Calci-Lux. Pokud vajíčko uvízne až v kloace, můžeme do kloaky, ovšem jen velmi opatrně vstříknout pár kapek oleje (stolní olej), nato tlačíme vajíčko směrem ven z kloaky. Tento způsob vyžaduje velkou opatrnost a jistou dávku šikovnosti, může dojít k rozbití vajíčka vně samičky. Jistější je návštěva veterinárního lékaře, který si problémem lépe poradí. Nemoci předcházíme – prevence nemoci – do chovu zásadně nedáváme příliš mladé samice, ptákům poskytujeme dostatek vápníku (vaječné skořápky – řádně převařené, mineralizované grity, vápenný grit pro holuby, popřípadě komerční přípravky), do chovu dáváme jen samice, které jsou v naprosté kondici, zvláště v případě teplomilných ptáků jako jsou AG, některé amady dodržujeme přiměřenou teplotu, vhodnou pro tyto ptáky.

Vápenka

Jde o nemoc, která je známa především v souvislosti s andulkou vlnkovanou. Nicméně je přenosná a můžou tak jí být postižení drobní pěvci, kterým jsou věnovány tyto stránky. Nemoc způsobuje roztoč Knemidokoptes pilae. Příznaky jsou povětšinou velmi dobře patrné v okolí zobáku a ozobí, na nohou ptáků, v okolí kloaky. Zobáček je zrohovatělý, šupinatý, může působením roztočů měnit tvar. Kůže na nožkách ptáků jeví podobné příznaky, dochází k zhrubnutí. Neléčení napomáhá snadnému šíření na celý chov, mohou se objevit problémy se snůškou vajec, snižuje i pohyblivost. V některých případech a to hlavně tam, kde je ptáček napaden souběžně i jinou nemocí, anebo je příliš jeho organismus oslaben může vést až k úhynu V dřívějších dobách se k léčbě používaly různé oleje, dnes se používají přípravky na bázi Ivermectinu (Ivomec) anebo Selamectinu (Stronghold).

K problematice nemocí ptáků se jistě ještě na těchto stránkách vrátím. Ještě jednou děkuji paní doktorce Grymové za rady, konzultace k tomuto tématu. Dalším zdrojem mi pak byla kniha Choroby hydiny a Exotických vtákov autora J.Jantošoviče a kol., články Mvdr. Nečasové vycházející v časopise Nová Exota.

 Fota jsou pouze ilustrační.
foto - Martin Řondík a Miroslav Horák

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 10:27

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web