Partneři:

Nezvyklé chování AG v procesu jejich hnízdění (I. část)

V sekci hnízdění AG jsem zmínil proces a průběh hnízdění těchto ptáků! Jen velmi okrajově jsem v tomto tématu zmínil různé odchylky, které se v hnízdění AG vyskytují! I nedávný dotaz, který mi byl doručen na mou mailovou adresu mne donutil k zamyšlení a také k tomu, abych otevřel své poznámky, které si v průběhu let činím a pokusil se zde na těchto stránkách některé nezvyklé ( málo běžné )  chování AG v průběhu hnízdění zmínit! Nemohu však slíbit, že na každou mnou popisovanou situaci napíši i  jak ji řešit! Někdy se chování ptáků upravilo samo, jindy jsem musel zasáhnout např. tím, že jsem ptáky přepároval!

Při běžném, s hladkým průběhem probíhajícím hnízdění AG je stav asi následující! Sice jsem toto již popsal v sekci Hnízdění, ale neškodí si byť jen velmi ve zkratce toto připomenout. Po úspěšné harmonizaci se pár páří. V drtivé většině případů tak činí v budce, jen velmi málo je jejich kopulace k vidění na bidýlkách. Samec postaví hnízdo do kterého samička naklade  v průměru 4-6 vajec. Pár vejce zahřívá a střídavě se na sezení střídá. V noci sedí převážně samička, ale ne vždy tomu tak je. Mladé se líhnou po 14-15 dnech. Pokud je průběh hnízdění v naprostém pořádku a ničím nenarušen, pak platí mnou předešle popsané. Ale co když se vyskytnou odchylky v chování, jako např.:

Samice je k samci agresivní

 Příklad první

Tento případ jsem zažil již dvakrát. Pokaždé u jiného páru. V prvém případě se samička se samcem spářila, snesla vejce, ale stala se od té chvíle velmi výbojná. Viděl jsem ji, jak samce drží sedíce na bidélku v zobáku a snaží se jím škubat, také ho neustále napadala. Tento pár jsem proto raději přepároval, ovšem jaké bylo mé překvapení, když samice žádného dalšího samce nepřijala! Vrátil jsem ji tedy k původnímu samci a bedlivě jsem sledoval, co se bude dít. Opět došlo k páření, ovšem původní výbojnost se u samičky naprosto vytratila a samce již vůbec nepronásledovala! Agresivní chování se samo vytratilo.  

Příklad druhý

Tento párek mám ještě stále v držení v chovu. A dodnes se divím, jak tito ptáci mohli spolu vyvádět mladé. Až do spáření bylo u tohoto páru vše jako u ostatních hnízdících párů. Problémy se začaly vyskytovat, až když samička ukončila celou snůšku.Vejce zahřívala sama a samečkovi nedovolila se k budce jen přiblížit, natož snůšku také zahřívat. Teprve když se samice potřebovala nakrmit, či vyprázdnit se samec usadil v budce na snůšce do chvíle, než samice tyto úkony zakončila a vrátila se do budky, v této chvíli jej opět donutila budku opustit.

 Průběh je stejný až do okamžiku, kdy se vylíhnou mladé a je jim několik dnů někdy až do chvíle, kdy mladé vylétnou. Samec i když moc chce, není mu dovoleno své potomky krmit, samice jej stále odhání. Teprve ve chvíli, kdy již samice na krmení mladých nestačí, je svolná s tím, aby také mohl krmit samec a již jej nenapadá. Samec se ujme svých rodičovských povinností a po agresi není ani památky. Toto odstrkování samce samicí se však objevovalo jen první rokem hnízdění, v následujících letech již ne.

K těmto nezvyklým případům chování samic  bych již dodal asi jen tolik. Pokud jsou mladé řádně krmena, pokud nedochází k agresi mezi rodiči, která by přesahovala meze určitého škorpení, nijak bych do hnízdního procesu nezasahoval a nechal bych věcem volný průběh. Pokud by se problém objevil i v  následující hnízdní sezóně (a nějakým způsobem se výbojnost samice stupňovala), možná pak bych přistoupil k přepárování, ovšem pokudpár mladé odchovává, není to zřejmě nutné!

V noci ptáci na snůšce nesedí

Tento jev jsem ve svém chovu pozoroval vícekrát. Nikdy jsem se nezamýšlel nad tím, co je příčinou takového chování ptáků. Vždy jsem se spokojil s tím, že i když ptáci v noci na snůšce neseděli, mladé se přesto vylíhly. Samozřejmě krom případů, kdy rodiče snůšku opustili, ale to je o něčem jiném. Tyto páry, o kterých se chci zmínit nezahřívaly snůšku pouze v noci, kdežto ráno už jsem vždy v kleci objevil jen jednoho ptáka, druhý zahříval. Již jsem zmínil, že jsem nedávno obdržel dotaz na svůj mail. Tento dotaz se týkal právě tohoto chování u AG a ptal se po příčině. Zcela otevřeně jsem přiznal, že opravdu nevím, proč tomuto tak je. Nicméně mne hnala zvědavost a problém mi vrtal hlavou. A když se docela nedávno jeden z hnízdících párů začal chovat stejným způsobem, rozhodl jsem se najít příčinu.

Napadlo mne, že toto chování má souvislost s teplotou. Mám v obývacím pokoji stálou teplotu okolo 22-23 ° C. Ovšem s blížícím se večerem (spíš nocí), kdy uzavírám okna a přestávám větrat teplota přece jen mnohdy vystoupá výše, někdy až na 24 –25 ° C. Je známo, že samice se často koupou a následně opět usedají na vejce, čímž tak mimo jiné i regulují teplotu v hnízdě. Proto jsem se rozhodl ptákům snížit v noci teplotu pomocí termoregulačních ventilů u ústředního topení, aby tak ptáci seděli na snůšce i v noci. První noc jsem nechal teplotu klesnout na 21 ° C, ovšem vůbec nic se nedělo, ptáci dál spali mimo budku. Druhou noc jsem teplotu snížil ještě o jeden stupeň a opět bez valného výsledku. Již jsem chtěl od pokusů ustoupit, měl jsem obavu aby zásluhou mému experimentu nedošlo k podchlazení vajec. Přesto třetí noc jsem se k pokusu vrátil a snížil teplotu hned o dva stupně, na 18 ° C. K mému překvapení samice asi po dvou hodinách zalétla do hnízda a zdržela se zde celou noc. Od tohoto dne byla snůška zahřívána i v noci pravidelně a to i přesto, že jsem teploty opět zvýšil na průměrných 22 –23 ° C. V této chvíli  (28.11. 2005) jsou v hnízdě již čtyři mladé.

Nedovolím si tvrdit, že tento můj malý experiment je jediným možným a navíc správným vysvětlením příčiny tohoto chování u AG. Jeden pokus u jednoho páru je velmi málo, abych tak mohl činit, přesto jistý nástin vysvětlení by tento pokus dát mohl. Namátkou mne snad napadá, že se takto chovají  mladé, nezkušené páry, ovšem ani toto tvrzení nemám už vůbec nijak potvrzeno.

V hnízdě je jen jedno mladé

Tato situace je v chovu AG velmi nepříjemná. Skoro vždy, pokud zůstane v hnízdě jen jedno mladé, rodiče se o něj nestarají, nekrmí ho, nebo tak činí jen malou chvíli a mládě je tak odsouzeno k úhynu. Nezřídka je takové mladé i z budky vyhozeno.

Vzniklou situaci lze řešit podložením takového jedince jinému páru AG, který v dané chvíli má stejně staré mladé, nebo podložením chůvičkám, ovšem za stejných podmínek (stejně staré mladé). Pokud tato situace nastane v mém chovu, velmi dlouho čekám a ptáky pozoruji, než situaci řeším. Již podruhé se mi tato má trpělivost vyplatila. Rodiče se o toto jedno mladé starali a také jej odchovali. Poprvé jsem tuto situaci zažil v jarních měsících tohoto roku (2005), podruhé v minulém měsíci. Páru žlutohlavých guld se vylíhlo z pěti vajec jen jedno mladé, o které se od samého počátku velmi pečlivě starali oba rodiče, díky čemuž mladé přežilo až do úplného osamostatnění. Péče rodičů měla jen jedno negativum a to poměrnou obezitu malého ptáčete, které bylo rodiči krmeno až moc pečlivě. V současné chvíli je mladé umístěno ve velké proletovačce a jeho otylost se pomalu, ale jistě ztrácí.

Toto nezvyklé chování rodičů, kteří se tak skvěle postarali o jedno mladé si vysvětluji skvělou harmonizací a částečně i plnou domestikací těchto ptáků, kteří přece jen v našich klecích mění své chování.

Agresivní samec

Zkušenost kterou chci právě popsat jsem neučinil přímo já ve svém chovu, ale můj kamarád a dlouholetý chovatel AG pan R. Stehlík. Sám jsem se s chováním samce, které chci popsat nikdy nesetkal a ani jsem nic podobného až do chvíle, kdy jsme tento problém společně s Rosťou řešili, ani neslyšel (myšleno ve vztahu k chování AG!!).

Někdy se v chovu setkáme s tím, že samci vyhodí mladé z budky. Někdy je příčinou krmení, někdy samcova touha znovu zahnízdit (ovšem i zde ho k tomu spíš stimuluje krmení). Také jsem se s tímto setkával u mladých párů, kdy samci mladé vyházeli, ovšem po navrácení zpět do budky neměli většinou problém mladé opět přijmout a dále se o ně starat. Výjimku v této kolekci u mne učinil samec, kterému v době hnízdění bylo již šest let. Tento samec se pečlivě střídal se samicí na hnízdě, po vylíhnutí mladých pečlivě krmil, ale skoro vždy jen do stáří cca šesti dnů. Poté vždy mladé z budky vyhodil a nedovolil ani samici se o mladé starat. Musel jsem tohoto samce již z chovu vyřadit. Část mladých zachránila samice, která je sama pak  krmila. Bohužel mladých bylo šest a tak dvě uhynuly, protože samice sama péči o tolik mladých nezvládala.

Se samcem, o kterém se chci však hlavně zmínit byly problémy od počátku. Zakoupil jsem jej kdysi na Safari ptáků v Týništi nad Orlicí. Měl jsem jej skoro rok a půl doma, aniž by se mi povedlo spářit jej s kteroukoliv samicí, kterou jsem mu nabízel. Vystřídal jsem u něj v průběhu toho roku a půl devět samic, naprosto bezúspěšně. Samec o hnízdění nejevil zájem. Proto jsem se domluvil s kamarádem Rosťou , že si ptáka vezme domů a pokusí se jej spářit se svými samicemi. Shodli jsme se, že změna prostředí ptákovi může prospět a samec tak snad začne hnízdit. Takovouto výměnu ptáků, ať samců, či samic jsme za stejným účelem předtím provedli již několikrát, a skoro vždy tato změna vedla k úspěšnému hnízdění a následnému vyvedení mladých. Proto jsme byli plni očekávání, jak se bude chovat tento samec. Naše očekávání nezklamal. Začal se dvořit první samici, kterou mu můj kamarád dal ke spárování. Za pár dní již samice zahřívala snůšku a samec se sní pravidelně střídal. Problém nastal po vylíhnutí mladých ptáčat. Samec je nejenže všechny vyházel z hnízda, ale mnohým uštípal nožky a konce křidélek. Nepřežilo ani jedno mladé. Přemýšleli jsme společně s mým kamarádem nad příčinou takového chování. Krmení dostával naprosto stejné jako ostatní hnízdící samci, agresivitu předtím žádnou neprojevoval. Společně jsem došli k závěru, že jej k tomuto počínání ponoukala vaječná míchanice, která jej stimulovala k dalšímu páření a hnízdění. Proto jsme míchanici vyřadili z jídelníčku, nepodávali jsme ani zelené krmení. Bohužel druhá snůška mladých dopadla naprosto stejně. Samec ve chvíli, kdy můj kamarád nebyl doma mladé doslova rozcupoval ještě více, než tomu bylo prvně. Na příčinu tohoto chování jsme nepřišli, nicméně se nabízí domněnky, že tento samec byl buď moc stimulován krmením, podléhal ve zvýšené míře stresu (i když mne opravdu nenapadá jakému v tak klidné domácnosti, jakou je domácnost mého kamaráda), snad jej k tomu vedl nedostatek vitaminů, proteinů, či jiných složek potravy. Opravdu zde mohu jen spekulovat. Jsme však bohatší  o jednu zkušenost (velmi smutnou), která mne tak nutí bedlivěji sledovat chování ptáků v mém chovu.

Tohoto samce bylo nutno vyřadit z chovu a v současné době slouží (bez možnosti hnízdění) coby ozdoba prosklené vitríny s ptáky.

Pokud bych ve svých poznámkách, či v rozhovorech s jinými chovateli, nebo při pozorování narazil na další nezvyklé chování AG v procesu hnízdění, velmi rád se k tomuto tématu vrátím a na těchto stránkách doplním.

autoři děkují za poskytnutí fotografií Jardovi Soukupovi, fotografie zde použité jsou pouze ilustrační a nijak nesouvisí s textem

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 14:12

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web