Partneři:

Návštěva u chovatele 8 – Hanuš Toman

Neděle 9. září 2007. Krásný slunečný den, který pro mne a Lukáše Procházku byl o to příjemnější, že jsme mohli vykonat jednu z dalších návštěv u chovatele exotického ptactva. Návštěvu opět domluvil Lukáš, který je v této činnosti z našeho malého kolektivu připravující tyto stránky největším přeborníkem. Již jsem několikrát zdůraznil skutečnost, že jsem chovatelem drobných astrildovitých ptáků, ale návštěvy, které Lukáš domluvil mne vždy jen utvrdily v mém přesvědčení, že náš koníček, chov exotického ptactva není potřeba nějak kategoricky dělit na chovatele toho, či onoho ptactva. Zvláště je-li možnost navštívit takové chovatele, jaké pro stránky Lukáš vybral. Na návštěvu  u pana Hanuše Tomana jsem se dlouho velmi těšil. Jeho jméno je širší chovatelské obci v jihomoravském kraji  ( a nejen v jihomoravském ) známé a tak jsem byl velmi zvědav nejen na chovatele samotného, ale i  na jeho papoušky a chovatelské zařízení. Ostatně 25 letá chovatelská praxe, kterou pan Toman má za sebou, je skoro vždy zárukou toho, že se návštěvník  bude mít na co dívat, že se něco zajímavého dozví. A tak tomu onu neděli skutečně bylo.

Pan Toman nás přesně o 15 hodině odpolední, na kterou byla návštěva domluvena, čekal před svým domem. Po úvodním přivítání a vzájemném se představení jsme hned vyšli k voliérám. Jako první jsem uviděl papoušky královské a papoušky červenokřídlé. Nádherně vybarvené a silné ptáky, které  jen málokdy chovatel uvidí na burzách exotického ptactva. Byl jsem mile překvapen skutečností, že se nás papoušci vůbec nebáli a nebyli naší přítomností nijak rušeni. Pan Toman mi hned vysvětlil, že spolu  se svým otcem, s kterým společně svůj koníček provozují pohybují kolem voliér tak často, až si na to ptáci zcela uvykli. Jen v období hnízdění a vyvádění mladých se kolem voliér pohybují méně, aby ptáci nebyli rušeni. Protože se nás papoušci vůbec nebáli, mohl jsem si je prohlédnout pěkně z blízka. Zrovna na ně dopadaly sluneční paprsky a tak tito australští krasavci hráli všemi barvami. Být poeta, nasbíral bych v této chvíli spoustu inspirace pro psaní veršů. Inspirací přece nemusí být vždy jen láska, podzim nebo jaro, žal či radost, ale i krásné barvy papoušků, které pro nás příroda ve své moudrosti připravila. A i když mám ze svého založení k poezii opravdu daleko, napadaly mne při pohledu na papoušky královské a papoušky červenokřídlé právě tyto myšlenky. Ale zpět do reálného světa chovatelů. Pro tyto papoušky má pan Toman voliéry  pět metrů dlouhé, tři metry venkovní výlet a dva metry vnitřní ubikace. Někdy literatura zmiňuje rozměrnější prostory, ovšem na papoušcích pana Tomana bylo vidět, že tyto jsou zcela postačující a vyhovující. Po shlédnutí venkovních voliér jsme přešli k domku, v kterém byla spousta menších voliér. V těchto měl pan Toman umístěny především rozely penantovy. A opět se bylo na co dívat, protože rozely penantovy byly zastoupeny v mnoha mutacích. Pokusím se některé vyjmenovat a doufám, že jsem si jejich názvy poznamenal přesně. Mohli jsme tedy vidět tyto mutace rozely penantovy – oranžové , modré, albino,stříbrné a spoustu dalších. Na mutace rozel panenatových se pan Toman specializuje. Chová však i některé mutace rozel pestrých – rubina, lutina a jiné. Po návštěvě vnitřní ubikace jsem se za plynulého rozhovoru přesunuli k dalším venkovním voliérám. V těchto měl pan Toman rozely pestré, penantovy a papoušky zpěvavé. Posledně jmenované papoušky většinou využívá jako chůvy. Reprodukovat zde do tohoto článku vše, o čem jsem si s panem chovatelem povídali je zhola nemožné. Článek by se stal neúměrně dlouhý a únavný. Určitě však stojí za zmínku chovatelova zkušenost s odčervováním papoušků. V dřívějších dobách používal za tímto účelem přípravek Helmigal, od kterého však po nějaké době upustil. Domnívá se totiž, ze odčervuje papoušky příliš rychle. Zaznamenal ve svém chovu úhyn samce rozely penantovy, kterému po odčervení vypuzení  paraziti ucpali vývod  kloaky, jak prokázala následná pitva. Papoušek se nemohl vůbec vyprázdnit a proto po nějaké době uhynul. Za daleko šetrnější a vhodnější pokládá pro tento účel pan Toman přípravek Ovorotol.

Jak mne poučil, k odčervení dochází postupně. Ptáci s přípravkem nemají žádné problémy, alespoň chovatel sám žádné nepozoroval.  Na návštěvě nás společně s Lukášem čekalo ještě jedno překvapení. Pan Toman nám při hovoru vyprávěl o přístroji, který nazýval „fukárek“. A protože jsme byli zvědaví, k čemu tento přístroj slouží a na jakém principu funguje, pozval nás chovatel do krmné chodby umístěné v jedné z voliér, v které nám přístroj ukázal, ale nejen to, názorně nám předvedl  jak funguje. I přes mou velmi slabou znalost anglického jazyka se domnívám, že by angličané sami tento přístroj nazvali „gadget“ - tedy přístroj, neboli v jejich pojetí důmyslný přístroj. Jeho funkcí totiž je doslova a do písmene oddělit zrno od plev. Tak velký chov jaký má pan Toman je totiž velmi nákladný především na krmení. Proto si pan Toman náklady na krmení snižuje tím, že zbytky zrnin, které papoušci nezkonzumují sbírá do kyblíku. Tyto zbytky pak vkládá do svého „fukárku“ a ten po zapnutí zrniny zpracuje. Do jednoho šuplíku vyfouká  zrniny, které je možno použít k další konzumaci a do druhého plevy. Předvedení přístroje chovatelem nám udělalo velkou radost. Předpokládám, že stejně zaujme i chovatele, kteří mají své chovy početnější a při zvyšujících se nákladech na krmení vezmou tuto pasáž o fukárku jako inspiraci k jejich   možnému snížení. Tento článek z návštěvy u pana Tomana bych mohl psát na pokračování. Za dobu návštěvy, která trvala přes tři hodiny bylo vyřčeno opravdu mnoho. Pan Toman je nesmírně přívětivý hostitel, který velmi ochotně a s laskavostí návštěvníku povypráví o svém chovu a také ho  svým chovem  provede. Jen naše diskuse o krmení by stačila na samostatný díl o této návštěvě. Jako skoro u každého chovatele došla i u pana Tomana řeč na využití komerčních vitamínových a jiných přípravků v krmném programu ptáků. Zde našel pan Toman využítí především v přípravcích Nutrimix a Promotor L. Používá také jablečný ocet k občasnému okyselení vody. Jako vždy, než dospěje článek k závěru zmíním chované druhy, které jsme u pana Tomana mohli shlédnout.

Chované druhy- papoušek královský, papoušek červenokřídlý, rozela penantova v různých mutacích, rozela pestrá v různých mutacích, papoušek alexandřin, rozela žlutolící, papoušek zpěvavý.

Na každé z návštěv, které jsem společně s Lukášem, anebo Petrem Chumchalem, popřípadě oběma najednou vykonal, jsem byl vždy rád. Jsem potěšen, že jsem se jich směl zúčastnit a poznat tak   spoustu zajímavých lidí zapálených pro chov exotického ptactva. Mohl jsem se tak na vlastní oči přesvědčit o skvělé úrovni našeho chovatelství, kterému dobré jméno dělají právě takoví chovatelé, jako je pan Toman a další, které jsme měli možnost navštívit. Děkuji panu Tomanovi za milé přijetí, za čas, který nám věnoval a v neposlední řadě také za svolení alespoň stručně seznámit s jeho chovem návštěníky stránek. Přejeme do dalších let pevné zdraví a hodně zdaru v chovu.

foto: Lukáš Procházka

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 16:35

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web