Partneři:

O Barušce, slečně z rodu eklektů

Předmluva

Chov exotického ptactva přináší mnoho radosti, ale i problémů. A když se některé problémy sepíšou s nadhledem a vtipem, jako to udělala chovatelka papoušků paní Věra Procházková, vznikne z toho článek, který chytne za srdíčko, pobaví a pomůže alespoň na chvíli zapomenout na každodenní starosti nejen v chovatelském životě. Závěrem své krátké předmluvy si dovolím poděkovat paní Věře za milý příspěvek a všem čtenářům přeji, aby je článek pobavil, poučil a pohladil stejně jako mne, když jsem jej četl.

M.Lifart

O Barušce, slečně z rodu eklektů

Naše eklekťačka Barča se ve dvou letech rozhodla založit rodinu a tak snesla dvě vajíčka. Vůbec ji přitom nevadila skutečnost, že k dětem nemá otce. Přiznávám, že jsem selhala v její sexuální výchově a včas jsem jí nepoučila, že je k tomu potřeba chlap, tedy lépe řečeno papouščí  sameček. Sice něco málo pochopila sama, protože od malinka mi dávala přednost před mým manželem, pohladit se od něj nenechala, ale najednou  to bylo obráceně. Nechávala se od něj hladit a pod jeho doteky si doslova lehala a ještě se při tom nakrucovala jako nějaká lehká děva. No a můj muž se začal s novou láskou chlubit a naparovat jak páv. Ještěže nejsem moc žárlivá…. no ale stejně jsem se rozhodla, že musíme urychleně sehnat samce (i když  to už ty dvě vejce v hnízdě nezachrání), ale Barča snad přestane dělat cukrbliky na manžela a bude si hledět svého ženicha.

Po delším pátrání a shánění jsme samce přivezli domů,  dali  do vedlejší voliéry a po karanténě  začalo opatrné seznamování. Nejdřív jen na chvilku ve venkovní voliéře, ještě pořád oddělené pletivem. Mezitím  Barča  opět snesla  dvě vejce, sice neoplozená, ale  to už  nebyla tak hodná na manžela a při kontrole budky, když ji chtěl pohladit, tak se nestačil divit, jak se  její chování změnilo. Napadla ho tím svým mohutným zobanem, až mu z prstů tekla krev, takže  teď jejich  vzájemné sympatie zůstaly ve fázi pozdravu...ahoj...ahoj .....huráááááááá...manžel má po ptákách.... a já mám snad zachráněné manželství :)))     Barča byla s Matějem v jedné voliéře, seznamování naostro  probíhalo v poklidu a my doufali, že se jednou těch vytoužených holátek dočká. No jo, ale tak jako  ona, ani Matěj asi nechodil na sexuální školení a tak  krom  pusinkování a vzájemných dotyků zase dál nedošlo a tak Barča dál snášela neoplozená vejce. Nakonec jsme usoudili, že Matěj je prostě ještě mladý, nezkušený a tak  jsme se rozhodli poohlídnout se po starším ženichovi. Po delší době jsme se o takovém, co by byl zrovna k mání dozvěděli a hned se pro něj rozjeli.  A  tak má Barča nového partnera. Jsou spolu už druhý měsíc a vypadá to, že se snad budou mít rádi. No však čas ukáže, jestli to nejsou naše plané naděje. Tak a teď co dál...Matěj se stal naším miláčkem, u nás se naučil říkat ,,pojď mi dát pusinku, pojď,,   a tak uznejte, že se s ním nedokážu rozloučit. Takže při rozhodování, co dál vyřešila náhoda. Jedna chovatelka pani nabízela samici vhodnou do chovu.   Matěj má tedy  taky novou partnerku, ochočenou roční  Sáru. Ted už jen doufám, že už nebude nutné další pořizování nových partnerů...při mé lásce k nim, by nám taky nemuseli stačit voliéry:)))

text – Věra Procházková fotografie– Věra Procházková

vloženo: 22. 01. 2012 19:42

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web