Partneři:

Návštěva u chovatele 10 – manželé Věra a Zdeněk Procházkovi

Sobota 30. srpna 2008 se stala dlouho očekávaným dnem „D“, kdy jsme skoro po roce domlouvání nasedli do auta a vyjeli na další chovatelskou návštěvu. Tentokrát jsme zamířili mimo region jihomoravského kraje a to do kraje středočeského. Byli jsme totiž očekáváni u chovatelů především velkých papoušků.

Celá osádka auta, tedy já a  Lukáš Procházka, s kterým společně dáváme tyto řádky dohromady, Petr Chumchal a Rostislav Stehlík jsme se na návštěvu velmi těšili a to i přes skutečnost, že krom Lukáše jsme my ostatní chovatelé astrildovitých ptáků. Domníváme se, že je na tomto místě vhodné vysvětlení týkající se shodných příjmení Lukáše a manželů Procházkových. Jsme občas na toto skutečnost tázáni, patrně z toho důvodu, že paní Věra  pro naše stránky sepsala několik článků a  často byla u jiných  společně se svým manželem naším rádcem a zdrojem informací. Jde jen o shodu příjmení a Lukáš není v žádném příbuzenském vztahu k manželům Procházkovým. Co je však spojuje zcela nepochybně, je láska k chovu papoušků. Setkání s manžely Procházkovými bylo domluveno na výstavě v botanické zahradě, kterou jsme ten den absolvovali také. Teprve po shlédnutí výstavy jsme vyrazili na chovatelskou návštěvu, která byla hlavní náplní dne. Z následujících řádků bude jistě patrno, že skutečnost, prožitek který nám manželé Procházkovi připravili, předčil veškerá očekávání. Chovem papoušků se zaobírá především pan Zdeněk. Za svou víc jak 45 letou praxi se prostupně propracoval k chovu velkých papoušků, kteří jsou často snem nejednoho chovatele. Zúročil tak svou praxi a zkušenosti v chovu, aby se dostal na samotný vrchol „papouškářského piedestalu“. Je nesporně zajímavé naslouchat tomuto chovateli, jak se těžkou a  tvrdou prací,  odříkáním a neustálým šetřením finančních prostředků ke svému cíli propracovával. O všem však vypráví laskavě a velmi přívětivě, bez náznaku hořkosti. Také o papoušcích vypráví pan Zdeněk velmi prostě, přímo k věci, bez ambic používat odborné výrazy, bez snahy zatěžovat posluchače komplikovaným projevem, který může nakonec méně znalého chovatele i odradit. Projev pana Zdeňka nás určitě zaujal právě tím, že je velmi laskavý, se znalostí věci, lehce pochopitelný a v neposlední řadě velmi poutavý. A že má pan Zdeněk o čem vyprávět, že má čím zaujmout, o tom svědčí i následující stručný výčet chovaných druhů.

Chované druhy: Ara ararauna, ara zelenokřídlý, žako šedý, eklektus různobarvý, papoušek červenokřídlý, papoušek zpěvavý,  kakadu růžový a žlutočečelatý, amazoňan modročelý,  rozely penantovy, korely chocholaté a aymary pruhované.

Chovatelské zařízení: Chovatelské zařízení je vyrobeno z 360 m trubek. Při prvním pohledu by člověk takovou spoustu materiálu ani netipoval, ale když si návštěvník uvědomí, jaké druhy  ve zhotovených voliérách poletují, kolik potřebují prostoru, tak mu nakonec množství spotřebovaného materiálu už tolik divné nepřijde. Ary mají 4 m výlet, s 3 m vnitřním záletem. Ostatní ptáci mají výlet 3 m s vnitřním záletem 3 m. Celé chovatelské zařízení je pod kontrolou kamer, které slouží nejen pro pozorování hnízdících ptáků, ale také jako bezpečnostní zařízení. Ostatně už tři pobíhající psi by měli každého případného nenechavce dostatečně odradit. Za zmínku určitě stojí i sprchovací zařízení, které pan Procházka svým papouškům zbudoval. Jeho využití nám bylo  i prakticky předvedeno, takže jsme měli možnost vidět papoušky, kterak se v lehké spršce koupou. Bylo znát, že jim koupání působí velkou radost a obraz, který se nám nabídl k vidění byl dokonalý o nádherný slunečný den. Ten dal koupajícím se papoušků možnost vyniknout v celé své kráse. Aniž bychom chtěli  společně s Lukášem ve svém příspěvku být nějak poetičtí, musíme vyjádřit pocity nás všech. Pro každého chovatele, bez rozdílu toho, jaký druh ptactva chováme musí a bezesporu i je zážitkem, když vidí tyto velké a nádherné krasavce, překypujících zdravím a silou, jak si po vydatné koupeli sedíce na sluníčku upravují své peří. Je to pohled, který přináší jednu z dalších radostí v chovu exotů, který stojí za to vidět a prožít.

Krmení

Pan Procházka svým papouškům předkládá jak komerčně prodávané krmné směsi, tak i zrniny, které nakupuje u pěstitelů. Tyto odebírá jen řádně vyčištěné, aby papoušci nedošli k nějaké újmě. Jeho papoušci rádi berou jakékoliv zelené krmení. Na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit, že zvláště jeřabiny jsou jejich zamilovanou laskominou. Docela zajímavá diskuse se strhla na téma podávání kopřiv. U několika chovatelů jsme viděli, že jsou podávány na drobně posekané kousky a podávány ve vaječné míchanici. Pan  Procházka sice kopřivy nezkrmuje, ale rozhodl se, že je v budoucnu do jídelníčku svých papoušků zařadí. Vaječnou míchanici si doma nepřipravuje. Kupuje komerčně vyráběnou míchanici značky Quiko, kterou však upravuje. Dává do ní 5-6 jablek, které  nakrájí na kostičky, Přidá nakrájenou jednu housku , strouhanou mrkev, čínské zelí, vše zasype Quikem, promíchá   a pak přidává ovoce a zeleninu, která je zrovna  čerstvá: papriku, hroznové víno, pomeranč, třešně, mléčnou kukuřici, černé i červené jeřabiny, špendliky. Předkládá také kousek banánu, pomeranče, zkrátka skoro všechno, co  je k mání. Třešně a jeřabiny, kukuřici i špendlíky má pan Zdeněk  zamražené ve dvou mrazácích, aby bylo co v zimním období do míchanici přidávat.  Samotné Quiko odmítají ptáci brát. Mají ho rádi vlhčí, proto Quiko obalí na jablka a ostatní podávané komodity. Pak teprve ptáci podávanou míchanici dobře zkrmují. V jídelníčku nechybí ani naklíčené zrniny.

Pár postřehů z návštěvy

Už v úvodu jsme zmínili, že jsme se na tuto návštěvu velmi těšili. Milé přivítání ze strany manželů Procházkových nám napomohlo překonat počáteční rozpaky a usnadnilo další komunikaci. Přece jen někdy mohou generační rozdíly působit mírné překážky, ale to u manželů Procházkových opravdu neplatí, čímž nám všem bylo umožněno, abychom se u nich za nepatrnou chviličku cítili jako doma. Usadili jsme se v altánku a zatímco jsme zapředli hovor, paní Věra připravila pohoštění. Následně jsme šli k voliérám. Některé postřehy jsme už zmínili výše. Pan Zdeněk nám předvedl své kamarádství s ary araraunami. Jedna z nich si spokojeně hověla na jeho rameni, zatímco druhá se nechala krmit. Opět byla k vidění práce silných zobáků. Nabízené ořechy ary rozbíjely velmi lehce. Asi nás všechny v této chvíli napadlo, že bychom jen neradi měli někde v prostoru právě rozbíjeného ořechu svůj prst. Silné zobáky prostě musí chtě nechtě takový respekt vzbuzovat. Mírný zármutek u obou našich hostitelů vyvolávala skutečnost, že se jim letos příliš nedařily odchovy. Ale ani tento fakt nijak nesnižoval jejich zápal pro chov exotického ptactva a oba se svorně těší na další sezónu, kde jak doufají, budou výsledky v této oblasti lepší. Zvláště u ar zelenokřídlých  by se velmi rádi dočkali svých prvních odchovů. Ary se vzájemně krmí, navštěvují budku a i jinak si projevují vzájemné sympatie a náklonnost, nicméně k odchovům stále ještě nedošlo. Ary mají k dispozici budku s vnitřním prostorem  50 x 50 x 1 m z tvrdého dřeva – v tomto případě je budka z jasanu. Jde o ležatou budku s kulatým vletovým otvorem 16 cm. Ary ararauny a amazoňané modročelí jsou ještě mladí.  Teprve příští rok dosáhnou plné dospělosti. Pan Zdeněk je velmi trpělivý a věří, že se odchovů dočká. Ostatně každý chovatel  velkých papoušků ví, že dosáhnout odchovy u ar a amazoňanů  je běh na dlouhou trať, a tak není divu, že krom značné píle, mnoha znalostí a dovedností je jedním z hlavních znaků těchto chovatelů i obrovská trpělivost. Každého návštěvníka, který k Procházkovým zavítá mile překvapí pořádek a čistota v ubikacích  papoušků. Běžný provozní „nepořádek“ nelze vnímat jako nedostatečnou péči o hygienu chovu. Paní Věra z pohledu ženy, která pořádek vidí přece jen jinak než jej vidíme my muži, se neustále omlouvala. Můžeme však směle tvrdit, že to, co paní Věra měla za „binec“, běžný chovatel ani nevnímá, protože to tak důvěrně zná ze svých klecí a voliér. Zkrátka, kolem ptáků bylo čisto a pořádek a ptáci se cítí a vypadají opravdu výborně.

Ptákům je denně věnována patřičná péče. Pan Zdeněk se kolem voliér pohybuje několik hodiny denně a snaží se vypozorovat nejen jejich chování, ale i jejich potřeby. Možnost pozorovat častěji své papoušky přináší nejednu důležitou zkušenost a poznatek, ale také možnost včas zasáhnout v případě nemoci. K času, kteří oba chovatelé věnují svému ptactvu musíme připočíst i čas, který věnují ručnímu dokrmování. Takto dokrmovány jsou  především mláďata žaka šedého a tak se nejeden majitel papouška dnes může pochlubit, že má svého svěřence pořízeného právě z chovu manželů Procházkových. Především paní Věra věnuje spoustu času následné korespondenci s novými majiteli, aby mohla zodpovědět jejich případné dotazy, ale také aby měla přehled, jak se jejich odchovům dál daří. Z našeho pohledu je velmi chvályhodné, že je takový zájem projevován i po prodeji mláďat. Pro mnohé chovatele veškerý zájem opadne ve chvíli, kdy dostanou za své odchovy zaplaceno. Je to na škodu věci, vždyť chovatelství je dnes sice i o komerci, ale mělo by být i o budování vzájemné důvěry a dobrých vztahů. Toto Procházkovi plní měrou vrchovatou.

Závěrem

  Seznámil jsem se (M.Lifart) s paní Věrou prostřednictvím internetového chatování. Ani ve snu mne a později ani nás ostatní, kteří jsme paní Věru touto cestou také poznali, že vše vyústí až v osobní setkání, že vše vyvrcholí postupnou spoluprací s našimi stránkami a následně i osobním setkáním. Kouzelný svět internetové komunikace nám však toto setkání nabídl a my jsme poctěni, jsme velmi rádi, že se nám pozvání od manželů Procházkových dostalo. Děkujeme Procházkovým za velmi krásně strávený den, z kterého jsme si odnesli spoustu velmi příjemných zážitků,  nových poznatků a také velmi  milou vzpomínku na dva zapálené chovatele, kteří si svým laskavým přístupem a vlídným slovem musí získat každého, kdo je pozná, či navštíví. Ještě jednou děkujeme a přejeme do dalších let především pevné zdraví a mnoho chovatelských úspěchů.

foto: Věra Procházková, Petr Chumchal, Lukáš Procházka

autor: Miroslav Lifart, Lukáš Procházka
vloženo: 22. 01. 2012 19:47

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web