Partneři:

1. Celostátní výstava agapornisů

V sobotu 5. září 2009 se konala vůbec první historická celostátní výstava agapornisů v Újezdě u Brna, pod záštitou  poměrně nedávno vzniklého „Českého klubu chovatelů agapornisů“. Klub samotný měl ustavující schůzi  26. října 2008. Chovatelská veřejnost tak může s povděkem kvitovat, že ještě ani ne rok od svého vzniku tato mladá organizace zvládla s úspěchem svou první velkou akci.

Společně s kamarádem a kolegou Petrem Chumchalem jsme se rozhodli, že si nenecháme tuto mezní událost v životě nově vzniklého klubu ujít. Ani jeden z nás sice není chovatelem agapornisů, nicméně shodli jsme se,  že právě proto pro nás může být taková akce přínosem. A vůbec jsme se nemýlili. Jsme oba v oblasti chovu agapornisů pouhými teoretiky a nestyďme si přiznat, že oproti odborníkům z klubu chovatelů agapornisů i naprostými laiky. Po příchodu na akci samotnou v nás tak trochu vzbudila rozpaky účast veřejnosti. Nemám k dispozici přesné údaje  kolik návštěvníků nakonec na výstavu přišlo, ale po celou dobu konání akce (od 12 – 15,00 hodin) bylo v sále poměrně prázdno. My jsme odcházeli cca 20 minut před samotným ukončením akce a mohu-li sám sebe nějak hodnotit návštěvnost, pak bych řekl, že byla velmi slabá. Samozřejmě jinak ji možná budou hodnotit sami pořadatelé, kteří tento svůj pilotní projekt nemají v podstatě s čím srovnávat, přesto však ve mně zůstane dojem, že se chovatelská veřejnost co se týče návštěvnosti zachovala k pořadatelům poněkud macešsky. A je to jen na škodu chovatelské veřejnosti samotné, o čemž se ještě zmíním níže.

Cílem tohoto článku není vyhodnotit, nebo udělat výčet ať již vítězů bodovací soutěže, nebo vystavovaného ptactva. Věřím, že to udělají organizátoři akce sami na svých stránkách http://www.agapornis-club.ic.cz . Já se pokusím alespoň stručně a pokud možno výstižně popsat akci samotnou. K vidění byla celá škála mutací agapornísů. V době, kdy ještě odeznívá nezměrná popularita těchto ptáků v chovech mnoha chovatelů, kdy velmi často šla kvantita chovaného ptactva na úkor kvality, je potěšující, že se najde a zde mi doufám čtenář i organizátoři prominou slovo „parta“ nadšenců, která předvedla a vystavila celou kolekci nádherných exemplářů různých druhů těchto malých papoušků. Za sebe můžu říct, že jsem byl některými kusy doslova unešený. Aniž se chci někoho dotknout, jsem si zcela jist, že takové na burzách exotického ptactva neuvidím ani co do celkové vybarvenosti, ale i velikosti. Je samozřejmé a nejsem tak naivní abych se domníval, že by se ne burzách exotického ptactva prodávaly ty nejlepší kusy z našich chovů, nicméně právě u agapornisů a dříve již u zebřiček pestrých jsem nabyl dojmu hraničícím až s přesvědčením, že nekontrolovaný chov musí nutně vést k postupné degeneraci zmíněných ptáků v našich chovech. Nekontrolovaným chovem zde samozřejmě nemám na mysli nějakou kontrolu ze strany oficiálních úřadů, ale stav, kdy chovatel ptactvo množí bez ladu a skladu, bez ohledu na vhodnost křížení mutací, bohužel často i bez ohledu na nežádoucí mezidruhové křížení, čímž dochází k tomu, že chované ptactvo ztrácí na velikosti, na své vitalitě, životaschopnosti atd. Mnohdy také určit, o jakého mutačního ptáka z takového chovu jde je práce spíš pro „věštce“, než pro odborníka, který se chovem mutací zabývá.

Organizátoři mne svou akcí přesvědčili, že to s chovem agapornisů nebude až tak špatné. Vždyť obrovským přínosem celé akce bylo nejen vystavované ptactvo samotné, ale i jasná snaha o pojmenování mutací podle mezinárodně uznávaných standardů. Zapředl jsem hovor s jedním z organizátorů výstavy Petrem Vopálkou a sám za sebe jsem si uvědomil, jak málo právě o této oblasti vím, jak sám žiji s zažitými názvy mutací, které si chovatelé snad i v dobré víře stanovují sami. I krátký rozhovor s Petrem, kterého mimochodem dobře znám z jiných výstav, či  komunikace po internetu mi znovu ukázal, že chovatelství je živý organismus, který se neustále vyvíjí. A snad právě proto jsem o mnoho řádků výše tolik litoval slabé účasti chovatelské veřejnosti, protože na výstavě samotné jsem nejenže strávil několik krásných chvil, spočinul zrakem na krásném ptactvu, ale opět se něčemu zajímavému i přiučil.

Závěrem svého stručného zhodnocení výstavy přeji organizátorům z „Českého klubu chovatelů agapornisů“, aby se jim další ročník výstavy ještě lépe vydařil a v neposlední řadě, aby jej navštívilo co nejvíc chovatelů.

                                                                                                                     foto: Petr Chumchal

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 20:17

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web