Partneři:

Krátce 1 Pěnkava upíří (Geospiza difficilis septentrionalis)

Při pročítání různých časopisů, které však nejsou tématicky zaměřeny na chov exotického ptactva, občas, coby čtenář narazím na různé zajímavosti z ptačí říše. Veskrze jde o druhy ptactva, které zcela jistě nikdy nebudou chovanci našich klecí a voliér. Ale informace mám za natolik zajímavé, že jsem se rozhodl alespoň některé z nich volně přepracovat na naše stránky. Tuto sérii přepracovaných článků jsem se rozhodl nazvat „Krátce“, protože půjde skutečně jen o velmi stručné výtahy z článků jiných autorů. Ne každý chovatel čte všechny časopisy, není to ani možné a tak by byla velká škoda, kdyby tyto zajímavosti chovatelské veřejnosti unikly.  Navíc naše znalosti a vědomosti jakožto chovatelů nemusí být čistě vymezeny jen na exotické ptactvo, které se u nás běžněji chová. Tento můj počin má však jedno úskalí. Ve většině případů nepůjde zajistit fotografie. Protože nechceme být v kolizi s právy autorů a majitelů fotografií a nepůjde-li fotografie zajistit s jejich svolením, budou k článkům umístěny alespoň odkazy, kde bude možné zhlédnout druh ptáka, o kterém bude článek pojednávat.

Odkazy na fotografie s pěnkavou upíří:

pěnkava upíří na svém hostiteli

pěnkava upíří na svém hostiteli 2

fotografie s pěnkavou upíří

Nyní již k oné pěnkavě. České ani slovenské pojmenování se mi nepodařilo ověřit. Ačkoliv jsem se všemožně snažil zjistit, zda pojmenování použité v článku Pavla Škopka je správné, tentokrát mne na holičkách ponechaly i stránky http://avibase.bsc-eoc.org/avibase.jsp?lang=CS&pg=home , na kterých jsem české ani slovenské pojmenování nenalezl. Musím tedy vycházet z pojmenování v článku, tedy pěnkava upíří (Geospiza difficilis septentrionalis). Jisté je, že jde o poddruh pěnkavy ostrozobé (Geospiza difficilis). Tyto pěnkavy obývají souostroví Galapágy. Toto souostroví obývá mnoho druhů pěnkav, kterým se souhrnně přezdívá Darwinovy pěnkavy po britském zoologovi Charlesi Darwinovi. 

Pěnkava upíří je cca 15 cm velká. Obývá nejsevernější ostrovy Darwin, Pinta, Marchena a Wolf. Rozlišení pohlaví je poměrně jednoduché, protože pohlavní dimorfizmus je i u těchto pěnkav jasně zřetelný. Sameček je černé barvy, samička je šedá s hnědými pruhy. Podle údajů Pavla Škopka, samičky snášejí 4-6 vajíček. Dožívají se v průměru 5-10 let. Nikdy jsem nečetl o žádném druhu ptáka, který by se mimo jiné živil i krví jiných ptáků. Pěnkava upíří je zřejmě v ptačí říši jedinou výjimkou, protože se živí i krví velkých mořských ptáků. Nejvíce pak krví tereje tichomořského (Sula granti) a tereje modronohého (Sula nebouxii).

Krev je však podle biologů jen zpestřením jejího jídelníčku. Živí se především semeny a hmyzem. Svým ostrým zobákem však dokáže prorazit kůži svých „hostitelů“ z které pak krev vytéká. Zajímavé je, že toto počínání snášejí „hostitelé“ v naprostém poklidu. Podle Pavla Škopka vede právě tento poklid biology k závěru, že se toto počínání vyvinulo z původního vybírání parazitů. Pravděpodobně došlo k proražení kůže naprostou náhodou, ale protože krev pěnkavám zachutnala, tak u tohoto „upířího“ konání zůstalo. Krev je pro pěnkavy pravděpodobně zdrojem proteinů.

Článek Pavla Škopka, z kterého jsem právě dokončil stručný výtah a volně jej přepracoval s přesným použitím informací v článku obsažených, byl vydán v časopise Epocha 15/2011, strana 44.

zdroj – článek v časopise Epocha, str. 44, autor Pavel Škopek – Upíři existují!

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 22:12

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web