Partneři:

Krátce 2- Studie bioložky Audrey Sternalskiové

hlava motáka pochopa - foto Jiří Hrotek

V prvním článku našeho malého seriálu z cyklu „Krátce“ jsem volně přepracoval článek z časopisu Epocha. Při pročítání různých tištěných periodik jsem nyní narazil na krátký, ale velmi zajímavý článek v časopise Příroda.

Krátký článek od Zuzany Teličkové je věnován výzkumu Audrey Sternalskiové. Ta se zaobírá výzkumem dravých ptáků a schopnosti některých druhů měnit své chování. Na mysli je zde chování samců, kteří jsou schopni napodobovat, lépe řečeno chovat se jako samice. Samci zcela cíleně přejímají chování samic, aby se vyhnuli střetům se soupeři samčího pohlaví svého druhu.

Jak je v článku uvedeno, nejprve bylo toto chování zpozorováno u jespáka bojovného (Philomachus pugnax). V současné době stejné chování vědci vypozorovali také u samců motáka pochopa (Circus aeruginosus). Z výsledků výzkumu vyplývá, že někteří z pozorovaných motáků záměrně mění své chování i vzevření na samičí. Zjevně za tímto chováním stojí snaha vyhnout se boji o teritorium, či půtkám o samičky. Tímto chováním podle Audrey Sternalskiové zmatou ostatní samce natolik, že ti je nepovažují za své soupeře. Takto, bez jakýchkoliv půtek a soubojů vytvoří tito samci své teritorium a získají vhodnou samici k páření.  Podle údajů Sternalskiové si samičí chování osvojí až 40% pohlavně dospělých samců motáka pochopa.

Neméně zajímavá pasáž z uvedeného článku Zuzany Teličkové je část o pokusech, které tým Audrey Sternalskiové při své studii provedl. Součástí pokusu na několika skupinách motáků bylo umístění maket do jejich blízkosti. Makety napodobovaly samice, samce s typickými samčími znaky dané pro motáky pochopy a makety samců, s převzatými vnějšími znaky samic. Samci s typickým chováním a vzhledem samců byli agresívní vůči maketám, které měly taktéž vzhled typických samců.  Vůči maketám samců s převzatými znaky samic se chovali mírumilovněji.  Naopak samci se samičím vzhledem byli velmi tolerantní k maketám jak typických samců, tak samců se samičími znaky.  Agresivitu projevovali k maketám typických samic. Sternalskiová k tomu uvedla – „Tito samci nejenže vypadají jako samice, ale také se chovají jako samice bránící okolí svého hnízda“.

V závěru článku Zuzany Teličkové je možno se dočíst, že podobné mimikry byly pozorovány i u jiných živočišných druhů. Například u některých druhů ryb, plazů, ale také hmyzu. Lze jej pozorovat především tam, kde samci mezi sebou hojně bojují.

V časopise Příroda bych zcela jistě našel další inspiraci pro naše webové stránky. Vždyť jen v čísle, z kterého jsem čerpal (1-2/2012) jsou další články o příslušnících ptačí říše. Na straně 28 začíná krásný článek, který zmiňuje papuchalky a na straně 43 je článek věnovaný přikrmování ptactva v zimních měsících. Dlužno dodat, že i ostatní články, které se nevěnují ptactvu, jsou velmi zajímavé a podnětné. A všechny jsou doplněny krásnými fotografiemi.

 

foto -  Jiří Hrotek, ZAYFERUS - Společnost na ochranu dravých ptáků

Zdroj  - článek v časopise Příroda (1-2/2012), Zuzana Teličková – Úspěšní ptačí transvestité

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 03. 02. 2012 19:30

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web