Partneři:

Kakadu růžový (Eolophus roseicapillus)

Úvod

Výskyt : Vnitrozemí Austrálie
Velikost: přibližně 35 cm
Počet vajec: 2-6 vajec 
Inkubační doba: okolo 25 dnů 
Velikost kroužku: 9,5 mm
Průměrná délka života: Okolo 40 let

Kakadu růžový, jehož domovinou je prakticky celé vnitrozemí australského kontinentu, je se svou velikostí, kterou je často přirovnáván ke kavce, považován za jednoho z nejmenších kakaduů vůbec. V Austrálii patří tento druh kakadua k těm nejhojnějším. Zahraniční weby však informují o současném poklesu populace růžových kakaduů ve volné přírodě, v důsledku kácení a mýcení přirozených hnízdišť těchto ptáků.

V období hnízdění žijí kakaduové růžoví v párech, ve kterých, jak uvádí zahraniční zdroje, setrvávají mnohdy po celý život. K případné změně partnera povětšinou dochází jen v případě jeho předčasného úmrtí. Tato informace jen podtrhuje všeobecně známou družnost kakaduů, kteří se mimo hnízdní období shlukují do větších hejn.

V těchto hejnech kakaduové růžoví, stejně tak jako ostatní australští papoušci navštěvují pole místních zemědělců, kde se stávají nevítanými příživníky a cizopasníky. Farmáři chráníce si úrodu tyto nezvané návštěvníky ve velkých počtech střílí, což jim umožňuje místní zákon, který mimochodem zároveň i zakazuje jejich odchyt a vývoz.

Pohlavní dimorfizmus – Samec i samice kakadua růžového jsou zbarveni totožně. Hlava a chocholka jsou velmi světle růžové, někdy dokonce označovány za zcela bílé. Hruď a břicho jsou pak sytě růžové. Křídla a ocas jsou popelavě šedá. Šat mláďat je znatelně bledší v porovnání s dospělými ptáky.

I přes to, že většina chovatelů těchto kakaduů v dnešní době určuje pohlaví svých odchovů pomocí testů DNA, narazil jsem při sběru informací pro tento článek na dvě poměrně zajímavé metody určení pohlaví, které bych rád zmínil.

Jeden z českých chovatelských webů uvádí, že samice má růžově červenou duhovku oka. Na rozdíl od samce, který má duhovku tmavě hnědou. S další zajímavou informací přichází pan Tauchman, který se chovem tohoto druhu zabývá. Ten uvádí, že samci mají kolem očí větší a hrubější okruží. Tento fakt ale zmiňuje jako pozorovatelný pouze u dospělých ptáků.

Vašíček ve své publikaci zmiňuje tři poddruhy. Kakadu růžového australského (Eolophus roseicapillus reseicapillus), kakadu růžového velkochocholatého (Eolophus roseicapillus assimilis) a kakadu růžového páskovaného (Eolophus roseicapillus kuhli). První dva poddruhy by se od sebe měly lišit jen sytostí barev svého opeření. Poslední zmiňovaný by měl být oproti dvěma zbývajícím o trochu menší. Hlavní rozdíly mezi všemi třemi poddruhy pak jsou především v oblasti, kterou obývají.

Při studiu informací o tomto druhu jsem se však setkal i s rozdělením na pouhé dva poddruhy – kakadu růžového východního (Eolophus roseicapillus roseicapillus) a kakadu růžového západního (Eolophus roseicapillus assimilis). Osobně se přikláním k rozdělení, uvedeném ve Vašíčkově knize. Shodné rozdělení na tři poddruhy uvádí také anglická verze wikipedie.

Chov a odchov

Chov kakadua růžového má podle všeho v našich zemích dlouholetou tradici. Jako hojný v ubikacích našich chovatelů je zmiňován už v době před druhou světovou válkou. V dobách po této globální revoluci je zaznamenán značný úpadek, jelikož došlo k zákazu vývozu těchto ptáků. I přes to stále nacházeli svá místa ve voliérách našich chovatelů a hojně se v nich nachází dodnes. Někdy je dokonce zmiňován jako vůbec nejčastěji chovaný druh kakadua v české kotlině.

Mnohými zdroji je tento kakadu zmiňován jako odolný vůči naší zimě. Jiří Tauchman uvádí, odolnost až do -10 °C. Osobně jsem měl možnost pozorovat růžové kakaduy chované v nevytápěných ubikacích. Po této zkušenosti zastávám názor, že přitápění na teploty neklesající pod bod mrazu, v lepším případě se stále pohybující okolo 10 – 15°C by se mohlo jevit jako lepší alternativa.

Stejně jako se ve volné přírodě páry kakadu růžových na chovné období separují, chovají se i v zajetí odděleně po jednom páru. Výjimkou snad mohou být jen případy velkých papouščích parků, kde opravdu můžeme spatřit tyto kakaduy ve společnosti jiných ptáků. Nutno podotknout, že tyto parky disponují obrovskými voliérami, ve kterých je takovýto chov možný.

Důkaz společného chovu s jiným druhem přináší i video uveřejněné na portálu youtube, kde se kakadu růžový bratří s korelou chocholatou. Video je doplněno vkusným popiskem, který oba opeřence označuje jako nerozlučné přátele. V popisu však není zmíněno, jestli voliéru obývá ještě další ptactvo. Domnívám se ale, že jsou ptáci spolu chováni samostatně, bez svých druhových partnerů a navíc od mládí. Tudíž si na sebe velmi dobře zvykli a přilnuli k sobě.

Chovatelé se shodují na nutnosti prostorné voliéry, jelikož kakaduové růžoví platí za dobré letce a velmi čilé a čiperné papoušky. Nejmenší možný prolet by tedy měl činit alespoň 4 metry, v lepším případě 5 metrů. Konstrukce voliéry musí být zhotovena z kovových profilů, neboť kakaduové růžoví jsou velmi destruktivní druh. S tím souvisí i nutnost použití silného pletiva na plášť voliéry.

Naopak s velmi rozdílnými názory se můžeme setkat v oblasti hnízdních budek. Chovatelé odchovávají růžové kakaduy v budkách vysokých 80 cm až 2 metry s podstavou o rozměrech 25 x 30 cm (Rudolf Vít) nebo 45 x 45 cm jak uvádí Tauchman. Vstupní otvor by měl mít průměr cirka 12 cm. Rudolf Vít ve svém článku mimo jiné upozorňuje na nutnost použití silnostěnných desek a oplechování budky při její konstrukci.
Kakaduové růžoví pohlavně dospívají ve věku tří let. V tomto věku se velmi pravděpodobně také pokusí zahnízdit a vyvést mladé. V době toku se jinak běžně velmi přátelský samec stává temperamentním a vůči samici mnohdy agresivním.

Po úspěšné kopulaci samice snese 2 – 6 vajec (R. Vít zmiňuje snůšku čítající dokonce 7 vajec) v intervalu dvou až tří dní. Na inkubaci, trvající obvykle okolo tří až čtyř týdnů se podílí i samec. O mláďata se následně starají také oba rodiče. Po přibližně dvou měsících mláďata opouští hnízdní budku a za neustálého přikrmování ze strany rodičů se stávají samostatnými.

Růžoví kakaduové jsou pro svou povahu a schopnost napodobování různých zvuků a slov velmi často odebíráni z budek a uměle dokrmováni. Takto dokrmená mláďata se posléze stávají výbornými společníky. Zájem o takovéto mazlíčky v posledních letech neustále roste.

Krmení

V jídelníčku kakadu růžových by neměly chybět kukuřice, různé druhy prosa, lesknice, slunečnice, pšenice oves a různé druhy ořechů. V dnešní době je možné zakoupit již namíchané velmi kvalitní směsi zrnin právě i pro kakaduy růžové.

Kakaduové obecně jsou známí svými sklony k obezitě. Je tedy dobré podávat zrniny a ořechy s vysokým obsahem tuku jen v přiměřeném množství. Podotýkám, že ne v tak přiměřeném, jako známe z Werichovské pohádky o císařově pekaři.

Nedílnou součástí jídelníčku by mělo být také ovoce a zelenina. Především pak sezónní plodiny ze zahrádky. V průběhu hnízdní sezóny je pak velmi důležitou komoditou také vaječná míchanice. Ať už suchá, máčená nebo jak uvádí Rudolf Vít s přídavkem lesního medu. Musím přiznat, že s takovouto kombinací jsem u arating ve svém chovu nepochodil.
Důležité je taky nalíčené zrní, nebo zrniny v mléčné zralosti, které kakaduové přijímají s velkou oblibou.

foto – Lukáš Procházka
zdroje - M. Vašíček – Australští papoušci – Svépomoc, 1978
www.yutube.com
článek Rudolfa Víta na www.ifauna.cz
www.ararauna.cz
www.wikipedia.org
www.birdsinbackyards.net
www.papoušci-tauchman.cz

autor: Lukáš Procházka
vloženo: 09. 02. 2013 00:05

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web