Partneři:

Krátce 10 - Studie o kohoutím kokrhání

Samečci kura domácího, tedy kohouti, každé svítání vítají svým typickým kokrháním. Pro někoho rušivé, pro někoho líbivé, někdo jej ani nezaznamená. V časopise Epocha se objevil krátký článek, který si dal za cíl poučit čtenáře o tom, jak je možné, že kohouti kokrhají, i když jsou zavření v naprosté tmě. A tma v kurníku převážně panuje.

ilustrační foto - Vlaška koroptví. Foto: Martin Řondík

Takashi Yoshimura z univerzity v Nagoji se podle časopisu Epocha sám až podivil, že se doposud nikdo nevěnoval studii o tomto kohoutím jedinečném projevu. A tak si tým badatelů dal za cíl zjistit, zda u kohoutů jde o genetickou podstatu vrozeného hlasitého projevu, tedy tzv. nenaučeného chování, či zda kohoutí kokrhání má na svědomí jiný fenomén. Řídí kohouta biologické hodiny, anebo nějaký jiný vnější podnět?

Výsledkem studie bylo zjištění, že kohouti přesně vědí, i když jsou umístěni v naprosté tmě, kdy začíná ranní světlo. Nepotřebují vidět svítání na vlastní oči. Velmi pravděpodobně je probouzejí jejich vrozené biologické hodiny, které za ně předurčují, kdy mají nový den ohlásit svým kokrháním.

Jak ale tým z univerzity v Nagoji k výsledkům studie došel? Učinili několik pokusů, kdy laboratorní kohouty vystavili dvěma odlišným světelným režimům. Při prvním pokusu byli kohouti po dobu dvou týdnů 12 hodin na světle a 12 hodin v šeru.

ilustrační foto - Česká kropenatá slepice. Foto: Martin Řondík

Výsledkem tohoto pokusu bylo následující zjištění. Kohouti začali kokrhat dvě hodiny před okamžikem, než bylo v pokusné místnosti nastaveno plné osvětlení. Epocha k tomu dodává, že toto přesně odpovídá době, kdy v přírodě začíná před svítáním kokrhat kur bankivský (Gallus gallus).

Při druhém pokusu byli kohouti po celé dva týdny pouze v šeru. A následovalo další zjištění vědců. Kohouti začali pobíhat a kokrhat vždy chvíli před započetím dalšího 24 hodinového denního cyklu. Zcela zřejmě se domnívali, že svítá. Podle vyjádření vědců se tak potvrdila domněnka, že kokrhání spouští biologický rytmus vnitřních hodin. Jak doplňuje časopis Epocha, jde o tzv. cirkadiánní rytmus, který má periodu o délce 20 až 28 hodin.

Následně ještě vědci vystavovali kohouty zvukovým a světleným podnětům. Používali k tomu například reflektory. Zvukové i světelné podněty používali v různé časy několikrát za den. A většinou i na tyto podněty reagovali kohouti kokrháním ráno. V odpoledních hodinách už nebylo kokrhání tak časté. Pokus tak potvrdil převládající vnitřní biorytmus nad vnějšími podněty.

ilustrační foto - Vlaška rodobarvá. Foto: Martin Řondík

Celá studie však měla i další velmi zajímavé zjištění. Tím zjištěním byla skutečnost, že při načasování kokrhání kohouta je velmi důležité jeho sociální postavení mezi ostatními kohouty v kurníku. „Kokrhání je varovný signál, kterým si vyznačují své teritorium. Už dříve jsme zjistili, že nejvýše postavený kohout v daném společenství kurů má při ohlašování úsvitu přednost. Níže postavení kohouti naopak trpělivě čekají a každé ráno kokrhají až po svém šéfovi,“ cituji přesná slova, která zveřejnil časopis Epocha.

Kohoutí kokrhání má samozřejmě i další důvod, než jen uvítání nového dne. Kokrháním kohouti upozorňují samičky na kvality svého hlasového projevu. A čím je pro samičky líbivější, tím větší jsou i jeho šance na poli mileneckém. Tento fenomén ale zná milovník ptactva velmi dobře, a tak ví, že zpěv, nebo v tomto případě kokrhání, není zdaleka jen doménou kohoutů, jak na sebe upoutat pozornost samičky.

foto - Martin Řondík
Zdroj - Epocha 12/2013,  Vlastimila Dufková - Proč kohout za svítání kokrhá?

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 07. 09. 2013 00:05

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web