Partneři:

Úvod do genetiky exotického ptactva

V této sekci budou postupně přibývat různé vzorce křížení. Je to sestavený rodičovský pár - označovaný     P. A jejich odchov označený jako F1. Jsou to různě sestavené páry, za účelem odchování požadované mutace a nebo kombinace mutací. To co je zde napsáno je dáno zákony dědičnosti. Když sestavíte jakýkoliv popisovaný pár a jeho odchov se bude lišit od toho co tu je napsáno znamená to, že některý nebo oba rodiče co jste v chovu použili jsou štěpitelní na nějakou nebo na více mutací, což jste třeba nevěděli a teprve správným sestavením chovného páru a správným seskupením genů se ta skrytá mutace projevila na odchovaných mláďatech.

ilustrační foto. Chůvička japonská. Mutace perlová. Foto: Petr Chumchal

Mnoho druhů ptáků se v zajetí chová mnoho let a čím více se u daného druhu vyskytlo barevných mutací, tím větší je pravděpodobnost, že ptáci nejsou čistokrevní, ale již štěpitelní na nějakou z nich. Tu a tam se i chovateli, který se zabývá jen jedinou barvou několik let objeví odlišně zbarvené mládě. Prostě se setkaly geny, které tito ptáci mají od svých rodičů a mnoho generací se neprojevily, protože až tím správným spojením a se správným protějškem mohly vyjít na svět. Pokud se objevují ve vašem odchovu jiné samičky než jsem napsal ve vzorci je štěpitelný váš chovný samec a štěpitelný je na nějakou mutaci s dědičností vázanou na pohlaví. Pokud se vám v odchovu objeví jiní samci i samice než jací jsou napsaní v určitém vzorci (za předpokladu dodržení sestaveného rodičovského páru) znamená to, že štěpitelný je samec i samice v rodičovském páru a štěpí na mutaci s recesivní dědičností. Když kupujete ptáky od chovatelů, kteří se zabývají chovem určitých mutací, tak vám většinou řeknou co v těch ptácích je, ale i tak někdy konečné výsledky překvapí. Horší je to s ptáky od chovatelů, kteří toto až tak neřeší a mají více párů pohromadě. Tam se můžete spolehnout jen na zbarvení, které vidíte-což se nazývá FENOTYP. To co je v takovém jedinci skryto za mutace (to se nazývá GENOTYP) zjistíte až z jeho odchovů, někdy až v několikáté generaci potomků. Takže když se v hnízdě vylíhnou odlišně zbarvená mláďata než co jsem zde napsal a jste si jisti, že rodičovský pár je sestaven podle konkrétního vzorce správně, tak nevěřte tomu, že je to špatně napsané a nebo, že to tak neplatí, ale spíše se pokuste zjistit na co jsou rodiče takového mláděte štěpitelní. protože čistokrevný pták je v dnešních chovech opravdu "rarita". I když někdo tvrdí, že má jen přírodně zbarvené ptáky a že je chová dvacet let, tak i kdyby měl opravdu čisté přírodní, tak za tu dobu stejně musel kvůli krvi něco do chovu dokoupit a tam mohl přinést ptáky na něco štěpitelné. Což se projeví až při správném seskupení genů od otce a od matky a to může být i za několik sezón.

To je asi vše k úvodu a teď si ukážeme jaké typy dědičností existují. Budu zde používat už zaběhlé názvy dědičností i když ty názvy nejsou přesné, ale jsou na ně všichni zvyklí. A nebudu tady ani popisovat vazby mezi geny, alelami, chromosomy a ostatními prvky, protože to není podstatné. Důležitá je pro nás barva a její přenos na potomky. Jasné je, že některou barvu přenáší na potomky jen otec a některou oba rodiče. Nás zde zajímají různé barvy ptáků, a ty se nazývají mutace.

RECESIVNÍ DĚDIČNOST

Geny nejsou umístěny na pohlavních chromosomech ,takže přenos není podmíněn pohlavím. Pro chovatele to znamená, že tuto barvu na své potomky přenáší jak samec tak i samice. Ale aby se na potomstvu projevila, musí ji mít oba rodiče. Pokud ji má jen jeden z rodičů, jsou potomci na tu barvu jen štěpitelní. A pokud je jen jeden z rodičů na tuto barvu štěpitelný, bude polovina potomků na tu barvu štěpitelná taky a druhá polovina ne. Vzhledově nepoznáme, které mládě je štěpitelné a které ne. .Pokud budou oba rodiče štěpitelní na tu barvu, budou některá mláďata již v té barvě, některá na ni budou štěpitelná a některá ji v sobě už mít nebudou. V tomto případě poznáme jen mláďata co se už vylíhla v té barvě, u ostatních pohledem nezjistíme, zda jsou štěpitelná nebo ne.

DĚDIČNOST VÁZANÁ NA POHLAVÍ

Geny jsou umístěny na pohlavních chromosomech, takže je přenos podmíněn pohlavím. U ptáků na rozdíl od savců je Y chromosom prázdný. Samec má chromosomový pár XX a samice XY. Když je Y prázdný znamená to, že samice nemůže být štěpitelná na barvu (mutaci) s dědičností vázanou na pohlaví. Pokud je její X chromosom mutací ovlivněn je již v dané barvě. Pokud není ovlivněn je v barvě přírodní (pokud jde o ptáky kde kombinujeme několik barev může být i jiné barvě než přírodní, ale v té barvě co sledujeme být nemůže a také ji dále na potomstvo nepřenáší)a na své potomstvo barvu nepřenáší. Jestliže má samec oba geny XX mutací ovlivněny je v té dané barvě. Když má jen jeden gen X ovlivněn mutací je na tuto barvu pouze štěpitelný.

NEÚPLNĚ DOMINANTNÍ DĚDIČNOST

Také se někdy pojmenovává intermediální, ale je to to samé. Podrobně bude popsána přímo v příspěvku, který se jí bude týkat. Jen zde opět upozorním, že název "neúplně dominantní dědičnost" souvisí s principem jejího uplatnění na potomstvo. Působí zde neúplná penetrance genu, která ji dává název. Neúplná penetrance genu znamená, že se mutace projeví na menším počtu potomků, než bychom čekali. Mládě, na kterém se mutace neprojeví, je z pohledu této mutace bezcenné. Na své potomstvo ji nepřenáší i když třeba oba rodiče byli v dané mutaci. Tato dědičnost stejně jako recesivní dědičnost není podmíněna pohlavím. Je jedno zda v páru použijeme samce nebo samici, ale ani jedno pohlaví nemůže být štěpitelné na mutaci s dědičností neúplně dominantní. Když je ovlivněn jen jeden gen v páru alel  (buď otce nebo matky) projeví se to na odchovaných mláďatech, tak jsou už v té barvě. A pokud jsou ovlivněny oba geny v páru alel projeví se to ještě více na potomstvu. Projeví se to buď zesvětlováním a nebo naopak ztmavnutím. Záleží jaký faktor má daná mutace. Zesvětlování barvy peří zpravidla nesou pastelové mutace - takzvaný zesvětlující faktor. A tmavnutí barvy peří například olivové, tzv. tmavnoucí faktor. Pokud je ovlivněn jen jeden gen v páru alel značím to 1F. Pokud jsou ovlivněny oba geny v páru alel značíme to 2F.

ilustrační foto. Panenka hnědoprsá - mutace hnědá. Foto: Petr Chumchal

DOMINANTNÍ DĚDIČNOST

Pravidla jsou stejná jako u předchozího typu dědičnosti, ale neplatí tu neúplná penetrance genu. Takže použijeme-li v chovu (je jedno jestli samce nebo samici) ptáka 1F s dominantní dědičností, bude polovina mláďat 1F a polovina bez genu této mutace, takže ne v barvě této mutace a ani ji nebudou na své potomky dále přenášet. Použijeme-li v chovu ptáka 2F budou všechna mláďata v té mutaci, ale 1F. Jestliže použijeme oba rodiče v mutaci s 1F, budou některá mláďata 2F, některá 1F a některá v té mutaci nebudou a na své potomky ji přenášet taky nebudou.

Pro vysvětlení fungování různých typů dědičností je toto dostačující. Někde se k tomu budu vracet v samostatných příspěvcích, kde už budou určité barvy a vzorce jak je lze křížit.

autor - Otakar Buldra
Otakar.Buldra@seznam.cz, http://zebricka-pestra-otakar-buldra.webnode.cz/

foto - Petr Chumchal, fotografie jsou pouze ilustrační 

vloženo: 26. 01. 2014 00:05

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web