Partneři:

Dominantní pastelová mutace u zebřiček pestrých 1. díl

1. DÍL

Jedná se o mutaci s dědičností odborně nazývanou autosomálně dominantní. Protože se týká genů umístěných na nepohlavních chromosomech - autosomech. Jelikož jde o nepohlavní chromosomy, je jedno jestli chovatel použije v páru pastelového samce a nebo samici. Musí jen sledovat chování ostatních mutací, protože pasteloví ptáci jsou třeba světlehřbetý dominantní pastelový. Tam se bude každá jednotlivá mutace z této kombinace chovat dle své vlastní dědičnosti. Což znamená-pastelová mláďata budou samci i samice, ale světlehřbetá je mutace s dědičností vázanou na pohlaví a tam bude rozhodavat použil-li chovatel v páru světlehřbetého dominantního pastelového samce a nebo samici. U odchovaných mláďat se kvůli světlehřbeté mutaci musí také rozlišovat pohlaví. 

1.0 dominantní pastel a 1.0 dom. pastel světlehřbetý. Foto: Otakar Buldra

Takže zpět, jedná se o mutaci s dědičností autosomálně dominantní, která se také nazývá neúplně dominantní. A jsme u toho proč nejsou všechna mláďata pastelová. Záleží na tom, zda v páru alel jsou touto mutací ovlivněny obě alely a nebo jen jedna. (Alely jsou vždy v páru. U mláďat je jedna z páru od otce a druhá od matky). To si můžeme pro zjednodušení pojmenovat 1F (jen jedna alela je ovlivněna touto mutací) a nebo 2F (obě alely-tedy celý pár je ovlivněn touto mutací). Sledujeme tady přenos znaku - v našem případě zbarvení, podmíněného dominantní alelou. Fenotypově (fenotyp= vzhled, to jak jedince vidíme) se sledovaný znak (tedy zbarvení) projeví jak u heterozygotů (pro nás tedy 1F) tak i u dominantních homozygotů (pro nás tedy 2F). V případě neúplné dominace mají heterozygoti (1F) méně závažné fenotypové projevy (jsou méně ovlivněni vzhledem) než dominanntní homozygoti (2F), u kterých se příslušná změna projeví daleko silněji (ptáci mají ještě více světlejší zbarvení). Ale je zde poměrně veliká rozmanitost ve zbarvení mláďat i v jednom hnízdě, tedy od jednoho páru. Proč tomu tak je? Jednak jak jsem již psal hlavní a nejdůležitější faktor pro zbarvení i další pokračování ve šlechtění je, je-li pták 1F nebo 2F. Potom je zde variabilní expresivita (variabilní stupeň manifestace znaku)- což lze pro chovatele nazvat, že mutací pozměněná alela se ne vždy stejně vzhledově projeví, což je právě rozmanitost sytosti nebo světlosti zbarvení a nebo se neprojeví vůbec ačkoli je mutací pozměněna. A další věc, která ovlivňuje rozdíly ve zbarvení mláďat je i působení dalších genů, které nejsme schopni určit. A v neposlední řadě barevné rozdíly mezi ptáky od různých chovatelů mohou být ovlivněny i působením vnějšího prostředí např. krmením nebo v jak slunečném prostředí jsou ptáci chováni (venkovní voliéra, vniřní voliéra, sklep atd.). To může mít také nepatrný vliv. A pokud se nám tyto možnosti sejdou vznikají právě rozdíly ve zbarvení, které nás mohou mást. Což platí pro všechny mutace a dobře je to patrné na výstavách, kde máme možnost vidět mnoho jedinců určité mutace od více chovatelů a všimneme si rozdílů v intenzitě zbarvení. Nakonec zde musím upozornit i na možnost neúplné penetrance (což znamená, že se alela fenotypově projeví u menšího počtu nositelů než bychom očekávali) je jasné, že že tato mutace bude tímto postižena, protože u neúplně dominantní dědičnosti je neúplná penetrance prakticky vždy přítomná a obě spolu souvisí.Pojem penetrance (genu) vyjadřuje pravděpodobnost s jakou se varianta genu projeví ve fenotypu. Nedá se dopředu určit procento zasažení penetrancí, víme jen, že se týká obou pohlaví. Vysvětlení ke vzorcům křížení: Počty procent jsou jen orientační, protože v každém hnízdě je jiný počet mladých a barvy jsou jinak zastoupeny. Např. vzorec bude určovat, že při křížení dominantní stříbrné a žluté bude odchov 50% bílých a 50% zlatých a chovatel odchová v jednom hnízdě pět mladých a všechny bílé, tedy 100% takže genetika neplatí? V druhém hnízdě bylo zase pět mladých, ale všechny zlaté zase tedy 100% a mělo být jen 50%, takže genetika neplatí? Platí !!! a vždy !!! Protože dohromady máte těch 50 a 50 procent. Takže počty a procenta jsou orientační, ale zákony genetiky jsou dané a námi neovlivnitelné. 

1.0 dominantní pastelová šedá a 1.0 dom. pastelová světlehřbetá šedá. Foto: Otakar Buldra

Příklad první:

Při křížení dvou heterozygotů Aa (pastelový 1F) je tříčtvrtinová pravděpodobnost (75%) narození pastelového mláděte a ve 25% se bude jednat o ptáky 2F. Zbývajících 25% bude recesivních homozygotů (nepřenáší mutaci do dalších generací) takže pro chov pastelových naprosto bezcených ptáků.

Geneticky rozepsaný vzorec:

     A a

A AA Aa

a Aa aa

Příklad druhý:

Při křížení recesivního homozygota aa (pro nás třeba přírodně zbarvený pták) s heterozygotem Aa (pastelový 1F) je polovinční (50%) pravděpodobnost narození pastelového mláděte 1F. A zbylých 50% mláďat bude aa tedy přírodně zbarvených mláďat.

Geneticky rozepsaný vzorec:

   a a

A Aa Aa

a aa aa

Příklad třetí:

Při křížení dominantního homozygota AA (pastelový 2F) a recesivního homozygota aa (přírodně zbarvený) bude 100% heterozygotů Aa (pastelových 1F).

Geneticky rozepsaný vzorec:

    A A

a Aa Aa

a Aa Aa

Příklad čtvrtý:

Při křížení dominantního homozygota AA (pastelový 2F) a heterozygota Aa (pastelový 1F) bude 100% pastelových a z toho 50% 1F a 50% 2F.

Geneticky rozepsaný vzorec:

     A A

A AA AA

a Aa Aa

1.1 dominantní pastelová světlehřbetá. Foto: Otakar Buldra

Takto je to dané a neměnné. Jak jsem psal výše chovatel bude muset rozeznat, který pták je 1F a který 2F, a to je kámen úrazu. Pokud bude mít chovatel pastelového 2F ptáka a dá ho s přírodním ptákem (příklad třetí), budou všechna mláďata pastelová (1F) a když ne, tak má pastelového (1F příklad druhý). Ale i když bude určitě pták 2F a mláďata všechna pastelová nejsou je to vlivem právě penetrance genu. Podíl neúplné penetrance se dopředu nedá určit, obvykle se zjišťuje jako podíl jedinců daného genotypu, kteří vykazují příslušný fenotyp a všech jedinců daného genotypu. Například máme-li 80 jedinců a 50 z nich vykazuje příslušný znak (fenotyp), úroveň penetrance genu je 0,625 (tedy 62,5%). Je to trochu složité, ale bez toho to nejde a toto nám vysvětluje proč né vždy jsou všechna mláďata pastelová, když se mutace jmenuje dominantní pastelová. Její název prostě není úplně přesný. A proto v každém z těchto vzorců se budou objevovat v odchovech "nepastelová"mláďata". I když dáte pár pastelových, nebudou všechna mláďata pastelová. Jde o mutaci s neúplně dominantní dědičností. Věřím, že někomu bude tento článek k užitku a vím, že se najdou i ti, kteří se mnou nebudou souhlasit. Ale tak to je vždy a my bychom neměli mezi sebou o čem diskutovat. Přeji všem mnoho chovatelských úspěchů.

text a foto - Otakar Buldra, Otakar.Buldra@seznam.cz

http://zebricka-pestra-otakar-buldra.webnode.cz

vloženo: 03. 08. 2014 00:05

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web