Partneři:

bednová klec, co musí mít jako základ

Já mám bednové klece 80x50x45cm,1bidlo podél vrba,druhé bukové prům.10mm obě délka +-70cm a jedno napříč bukové 40cm
na přední mřížce. Na mřížce koupelna,napaječka ,1x krmítko na písek,1x krmítko na krm.směs( deli natur),1x krmítko na míchanici.V levém hor. rohu závěs. budka 13x13x13 přední část 1/3 volná.Čistím týdně výměnou papíru na dně zásuvky.Topím +-25 st. ,vlhkost 45%. Vitamíny dávám .Obsah 1 bedna 1,1 Gouldy
dvě bedny 1,1 pásovníci dlouhoocasý, 1 bedna 1,1pás. škraboš. a jedna 2,1 rákosáci. Odchov 0 jen pásovníci(prvnička) 1vajíčko 1 mládě 4den vyhozené z budky.Mají snad vše co potřebuji výsledek naprd.
Bylo mně doporučeno písek na dno , čistit 1x za1/4 roku a osadit vnitřek větvičkami thují a jalovcem. Jak na husto ? Zeleň je do měsíce suchá.Jak to řešíte u podobné velikosti klece Vy? Díky za radu nebo foto.

Přílohy:


autor: RN - vloženo: 13. 02. 2012 17:54 Citovat
►► [2] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den,
já sice drobotinu nechovám no ale myslím si, že tam máte úplně všechno co ptáčkové potřebujou. Soudím podle toho co jsem viděla u jiných chovatelů. :)

Pěkný večer Věra


autor: Věra Š. - vloženo: 13. 02. 2012 20:16 Citovat
►► [3] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den,
myslím že skutečně dáváte ptákům vše co potřebují. Osobně bych se pokusil alespoň mírně zvednout vlhkost. Co se týče zeleně, máte pravdu, že rychle schne. Můžete pořídit umělé květiny. Používám je také a dnes jsou velice slušné imitace popínavých rostlin, ale i keřů.
Nezdar v o odchovu však může mít spousty příčin. Pokuste se zamyslet na světelným režimem. Jestli svítíte dostatečně. Zda mají ptáci dostatek klidu. Zda máte skutečně páry ( u ptáků, kde obě pohlaví vypadají stejně), zda páry harmonizují. A hlavně, není na místě ztrácet víru. Chov vyžaduje i dostatek trpělivosti a výsledky se jistě dostaví.

Hodně zdaru v chovu, zdravím

Miroslav Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 14. 02. 2012 19:14 Citovat
►► [4] bednová klec, co musí mít jako základ

No já si zase myslím, že kdyby ti ptáci měli co potřebují, tak jsou klece plné mláďat...
Jinak na tyto otázky se nedá v podstatě fundovaně odpověď, protože každý chov je naprosto jiný - to znamená, že co funguje u mne - u Vás vůbec nemusí. Sám jsem se o tom nejednou přesvědčil. Napíši zde několik obecných zásad, které já považuji za důležité.
1) Krmení - množství, kvalita, složení a hlavně správné podávání v daných chovných obdobích
2) prostředí - čisté, suché, bezprašné a snadno dezinfikovatelné
3) Přístup chovatele - je otázkou zda by to nemělo býti č. 1, jinak za sebe zastávám názor že za 99 % problémů během odchovů nemůžou ptáci, ale chovatelé sami...


autor: Jan Beneš - vloženo: 15. 02. 2012 14:41 Citovat
►► [5] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den pane Beneši,
ve svých odpovědích zde na diskusi velmi často opakuji, že žádnou odpověď na otázku nelze paušalizovat právě s ohledem na to, že každý chov je jiný. Nicméně stále se domnívám, že tazatel jako základ pro úspěšný odchov učinil vše potřebné. Mohou se hledat nuance, odchylky, může být něco nepatrně jinak, ale základ bednového chovu astrildů byl dodržen.
Pakliže ten základ je, mohou se hledat ony příčiny neúspěchu, které jsme v podstatě Vy i já vyjmenovali. Já ale ani nejsem přesvědčen o tom, že by chyba byla až z tak vysokého procenta jaké uvádíte na straně chovatele. Ano, procentuálně vyjádření chybovosti bude zcela jistě převažovat na straně chovatele, nicméně do chovu může chovatel získat ptáky neplodné, frigidní, přespříliš stresované atd. atd. a kdo se věnuje delší dobu chovu astrildů, pak tyto faktory velmi dobře zná. Navíc je nezbytné i přesně stanovit, definovat, co vlastně chyba je a není. Nepopírám, ani nevylučuji chyby (příčiny neúspěchu), které jste zmínil Vy sám, nebo které jsem ve svém předešlém příspěvku zmínil já, jen dále zpřesňuji svou odpověď, doplňuji další možnosti. Navíc, a to je velmi pravděpodobné, budou naše zkušenosti rozdílné. Což ale koresponduje s názorem který oba zastáváme. Každý chov je jiný a jednoduché a paušálně platné rady neexistují.

Hodně zdaru v chovu, zdravím

M. Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 15. 02. 2012 17:43 Citovat
►► [6] bednová klec, co musí mít jako základ

Ono je vždy nejsnadnější své příčiny neúspěchu „hodit“ na někoho jiného, v případě chovu ptáků to platí dvojnásob. Vámi vyjmenované příčiny jsou podle mě z hodně velké části ovlivnitelné chovatelem :
1)Neplodnost – nepoznáme sice na první pohled, většinou chyby chovatele – příbuzenské párování, křížení druhů, nevhodná příprava ptáků na chovnou sezónu…
2)Frigidita – věk chovných ptáků, počet předchozích hnízdění, velikost proletovaček, počet ptáků v nich, špatné krmení během přípravy…
3)Stres – chovné zařízení (prostředí, velikost…), přístup chovatele během krmení, hnízdění…
Možná má někdo zcela opačný názor a zkušenosti...


autor: Jan Beneš - vloženo: 16. 02. 2012 14:28 Citovat
►► [7] bednová klec, co musí mít jako základ

Vyjmenovat možné příčiny a "hodit" na někoho jiného je skutečně velký rozdíl. Já jsem ve svém příspěvku zcela jistě učinil to první. Je mi líto, že pak mezi řádky pravděpodobně čtete něco, co tam vůbec není. Takže ještě jednou opakuji, vyjmenoval jsem možné příčiny a rozhodně nemám snahu svalovat vinu za ně na tu či onu stranu. A ve svém předešlém příspěvku jsem jasně napsal, že procento chybování bude zcela jistě vyšší na straně chovatele, než u ptáků samotných.
Co se týče jednotlivých bodů jak jste je napsal. Nechci o nich nějak moc polemizovat. I vy jste vyjmenoval m o ž n é příčiny a vybral jste ty, které by mohly být způsobeny chybným počínáním chovatele.
Co se týče neplodnosti, s tou se ptáci mohou už líhnout. I zdravým rodičům se mohou rodit, v našem případě líhnout různě nemocní, nebo postižení potomci. Ve svém příspěvku jsem omylem (za což se omlouvám) zaměnil slova. Namísto asexuální jsem napsal frigidní. Asexualita podle různých výzkumů může být vrozená, stejně tak jako získaná. Pakliže by šlo o první případ, nemůže se zde projevit žádná chyba chovatele. Mimochodem, ptáci mohou být i homosexuální a zde se ohledem na vrozenost sexuální orientace nedá mluvit o žádné chybě. Ani na straně exota, ani na straně chovatele.
Naprosto souhlasím s posledním bodem, stres většinou vyvolá majitel nějakým chybným počínáním. Nakonec některé publikované články (lze dohledat i na internetu) jsou svědectvím o tom, kterak se náš hektický způsob života plný stresu, nesprávných návyků, přenáší na námi chované zvířectvo. Malé procento bojácných, věčně stresovaných jedinců, kteří stresu podléhají bez objektivních příčin je v tomto případě velmi pravděpodobně zanedbatelné, čímž ale není vyloučeno, že takového jedince můžeme do chovu získat, či si jej sami přímo odchovat.
Opět je mým cílem vyjmenovat některé možnosti příčin a rozhodně ne svalovat vinu na tu či onu stranu. Jsem prostě jen daleko toho, abych kategoricky a s přesvědčením vyřkl nějaké stanovisko, kterým jednoznačně poukáži na viníka nezdaru při odchovech. Snad jsem tímto příspěvkem definitivně vysvětlil, že jím nepopírám vaše zkušenosti, že je nevyvracím. Vždyť já s vámi v mnohém souhlasím, jen jsem nastínil jiné možnosti, varianty, či příčiny.

S pozdravem

M. Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 17. 02. 2012 08:25 Citovat
►► [8] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobry vecer,
i ja zastavam nazor, ze problem je minimalne z 90% v chovateli. A nemusi to byt primo vedomne nebo tim, ze by byl chovatel lajdak.
Ja osobne jsem hodne dlouho chyboval u guld ve zpusobu krmeni. Ikdyz se mi nejake ty odchovy darily, neuspechy prevazovali. I v dnesni dobe nemam, bohuzel, technologii chou zmaknutou perfektne.
Ale abych byl konkretni. Chovatel ma jiste prfektni chovne zarizeni, ale jak jsou an tom ptaci? Jak jsou stari? Prijimaji veskere podavane krmivo, nebo si vybiraji jen oblibena semena a ostatni nechavaji? prijimaji nejake vajecne krmivo nebo jine zivocisne bilkoviny? Byly pary sestavenyprirozenym vyberem nebo je chovatel ucril sam?
Jaky je svetelny rezim v chovatelskem zarizeni? Cim a jak jsou ptaci stimulovani k zacatku hnizdeni?
mam priblizne rok a pul stary par zlatoprsek a krome nekolika rozbytych vajicek jsem u nich nezaznamenal nic. I presto si myslim ze chyba je ve me a ze neco musim delat spatne.
predpokladam ze takto to bylo mylseno v prispevcich nademnou a at to jeden ci druhy chovatel mysli dobre, jednoduse se nevyslyseli. Na druhou stranu je jiz na citateli, aby si zvolil to co je pro nej prinosne a to ostatni si nejak prebral.
S pozdravem Smidla
smidla@smidla.eu
http://smidla.eu


autor: Miloš Haška - vloženo: 18. 02. 2012 02:24 Citovat
►► [9] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den,
opět nemám dojem, že bych někoho nevyslyšel. Pozorný čtenář mých řádků zcela jistě pochopil, že jediné oč mi jde je, že nechci být tak kategorický stran určování procenta chybovosti, nebo problémovosti z té či oné strany. Ona se pak totiž přímo nabízí otázka, aniž bych chtěl být ironický, kousavý, nebo ji myslel pejorativně, jak to asi vypadá v chovu chovatele, který se z 90% nebo dokonce 99 % případů přiznává, že se dopouští chyb, nebo vytváří nějaké problémy.
Pokusím se uvést příklad na svém chovu. Před léty jsem začal, pokud byl na to čas, sbírat pro ptáky psineček. Většina párů z něj stavěla hnízda, nikde žádný problém. Až na jeden pár. Mnou odchovaný, ale přirozeně sestavený. Měl všechny předpoklady k hnízdění, ale nic se nedělo. Po čase jsem do klece vložil pár kousků kokosového vlákna a světe div se, pár zahnízdil. Přestože ptáci byli odchování v hnízdě s psinečkem, preferovali kokosové vlákno. Důsledkem toho je, že dnes do klecí pro jistotu vkládám stavební materiál složený z více druhů. Udělal jsem někde chybu?
Jiný pár. Standardně jsem si uvykl v zimních měsících začít svítit ráno v 6,00 hodin. Ve stejné době jsem měl pár pásovníků dlouhoocasých žlutozobých, opět mnou odchovaný, přirozeně sestavený pár. Tedy pár zcela uvyklý na mé podmínky a techniku chovu. Ovšem vše vždy skončilo tím, že ptáci maximálně donesli do budky pár stébel. Měnil jsem klece, budky, stavební materiál, upravoval krmné dávky, nic nepomáhalo. Po nějaké době jsem měnil své pracovní působiště a bylo nezbytné za prací vyjíždět dřív. Proto jsem světelný režim upravil tak, že se světlo rozsvěcovalo již v 5,30 hodin. Důvod byl jasný. Před odchodem do práce jsem potřeboval zkontrolovat, zda mají ptáci všechno, vodu, krmení atd. atd. A co se nestalo? Onen pár pásovníků zahnízdil a vyvedl 2 x po čtyři mladé. Opět se ptám, udělal jsem někde chybu?
Odpovím si sám. Ne, nedomnívám se, že bych někde chyboval, či se dopustil problému. Stejně jako zadavatel této diskuse RN jsem vytvořil základ, soubor opatření pro úspěšný chov a odchov a zbytek byl opravdu na zkušenosti, vychytání odlišností, nuancí, které jsem také zmínil ve svém prvním příspěvku. Někdy k odhalení těchto odlišností přispěje náhoda, někdy rada někoho druhého.
Osobně za chybu v chovu považuji, když někdo zapomene při větrání zavřít okno a teplomilní ptáci se nachladí. Chyba je, když někdo přes všechny rady chce pospolu chovat druhy, které spolu koexistovat nemohou. Za chybu považuji když někdo chce bez hmyzu odchovávat druhy ptáků, které bez něj odchovat nejde. To jsou dle mého názoru chyby.
Zřejmě se opět najde někdo, kdo se mnou nebude souhlasit, nebo se bude domnívat, že slovíčkařím. Nicméně ze svého přesvědčení a jaksi v rámci opozice vůči jakési módě zaběhlé na internetu, kdy si chovatelé pomalu při každém příspěvku sypou popel na hlavu z kolika procent jsou vinni vším, co se v jejich chovu pokazí, jsem cítil ze nezbytné zcela ozřejmit některé své názory na věc. Nepovažuji a zde se bohužel zase opakuji, nepovažuji za chybné když se připraví standardní, doporučované podmínky a ony se odchovy nezdaří. Při nezdaru je potřeba zkoušet, experimentovat, vyhledávat, radit se (to kolega RN učinil) atd. atd.
A na závěr, ač nejsem velkým milovníkem citátů si jeden neodpustím. Voltaire kdysi řekl - "Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat". ;)

S pozdravem

Miroslav Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 18. 02. 2012 09:23 Citovat
►► [10] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobry den,
aniz bych chtel mermo moci Vas tlacit do kouta nebo se chytat slovicek, msuim rict ze v obou prvnich pripadech byla chyba na chovatelove strane.
Pokud ptaci byli zdravi, coz potvrzejete ze pak vyvedli mladata, nebyla chyba na jejich strane. Ptaci nic nezmenili, chovatel zmenil material. Ve druhem pripade chovatel zmenil svetelny den.
Prvnim pravidlem chovu je, pestros ruznorodost, nebo se mylim? Predkladat pestrou stravu, ale u stavebniho materialu to neplati? Prosim, neberte to jako nejaky utok nebo tak neco, skratka ja bych to vnimal jako svoji chybu. To zmeneni doby sviceni, tam je to docela sporny, to uznavam. Ovsem opet to je chyba chovatele v tom smyslu, ze zasahuje do prirozeneho svetelneho rytmu zvirete. Ono prodlouzeni svetelneho dne je jednim ze stimulu pro zivy organismus jestli se nepletu.
Je mi jasne ze to muze brat kazdy jinak. Proto rikam, v prirode za to muze ptak, v kleci chovatel. A tech par procent kdy je ptak neplodny, nemocny, to uz je proste ten zbytek.
S pozdravem Smidla
smidla@smidla.eu
http://smidla.eu


autor: Miloš Haška - vloženo: 18. 02. 2012 21:20 Citovat
►► [11] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý večer,
neberu to jako útok, respektuji, že máte takový názor, jaký máte.
Já popsané za chybu nepovažuji. Ve stejné místnosti a za stejných podmínek hnízdilo dalších cca 10-12 párů ptáků. Chovatel jen stěží může ovlivnit preference jediného páru, který ke spokojenému vyvedení mladých potřebuje něco jiného. V případě páru s kokosovými vlákny navíc preference, které se ani nedají předpokládat. Byli odchování v hnízdě s psinečkem, proto jasná a logická úvaha bude, že budou preferovat, nebo minimálně tolerovat stejný hnízdní materiál. Světelný režim snad ani nemusím komentovat. Jiné páry při něm hnízdily bez jakýchkoliv problémů.
Nicméně, pokud se někdo chce neustále obviňovat z chyb, nechť tak činí. Ovšem zdůrazňovat v odpovědích jinému chovateli, že se z 90 nebo 99 % dopustil jakési tajemné, blíže nespecifikované chyby a konstatovat, že je tomu tak skoro vždy, v každém chovu a u každého chovatele, to byl podnět k tomu, abych se tu pokusil definovat, specifikovat, co vlastně chyba v chovu je a co ne. Nepovedlo se. Jen doufám, že celé debata neodradila zadavatele vlákna se někde na něco ptát. Na zdejší diskusi totiž asi zřejmě nabude dojmu, že ať se připraví na odchovy sebelépe, nastuduje sebevětší penzum informací, poradí se s x chovateli, stejně nakonec udělá v chovu chybu.

S pozdravem
M. Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 18. 02. 2012 22:32 Citovat
►► [12] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý deň pán Lifart!
Myslím si, že zadávateľa témy na základe odpovedí, ktoré dostal na tejto diskusii ako aj na diskusii http://www.ifauna.cz/…ce-u-drobote neodradí sa pýtať ale skôr pri otázkach bližšie popísať a viac rozviesť rôzne okolnosti v jeho chove a podrobnosti, ktoré môžu ovplyvniť jeho nezdar v odchove.

Pozdravuje Vladimír Makovický.

Přílohy:


autor: Vladimír Makovický - vloženo: 19. 02. 2012 07:25 Citovat
►► [13] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den pane Makovický,
dotazu zadavatele tohoto vlákna na ifauna.cz jsem si samozřejmě všiml. Proto jsem použil slovní obrat někde se na něco ptát a zmínil se o zdejší diskusi. A mé závěrečné řádky předešlého příspěvku už byly myšleny hodně ironicky.
Předpokládám, že nejen my dva jsme si vědomi, že i kdyby tazatel vyjmenoval a popsal svůj chov do poslední maličkosti, vždy jako odpověď může dostat jen možné příčiny, z nichž některá může být tou správnou. Už kdosi nade mnou napsal, že na tyto otázky nelze jednoduše odpovědět, ale toho si je předpokládám vědom i tazatel. Proto jsem se ani já nesnažil složitě pitvat všechny možné příčiny předpokládaje, že je sem postupně napíší chovatelé. Zda konečný výsledek tazatele uspokojil nevím, protože zřejmě již o vlákno velmi pravděpodobně dávno ztratil zájem, což dovozuji z toho, že se další diskuse nijak neúčastnil. Proto za sebe v této chvíli považuji již za zbytečné dané téma dále rozebírat.

S pozdravem
Miroslav Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 19. 02. 2012 08:13 Citovat
►► [14] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den.
Omlouvám se že se nezapojuji do Vaší diskuse, ale právě že vše co píšete zde i reakce na ifauně pozorně čtu.Děkuji všem co reagují na mé žádosti o rady. Pro Vás zkušené jsou to zaběhlé dá se říct automaticky vykonávané činnosti, pro mně info např. o rozdělení páru mimo sezonu nebo přípravy na novou né přímo novinky ,ale návod co poupravit.To že nereaguji není že nemám zájem. Těch věcí co by mně ,ale i určitě ostatní zajímalo je moc co se komu osvědčilo viz. zeleň umělá/živá,písek na dno nebo jen papír atd... Děkuji za jakékoliv postřehy a zkušenosti z Vašich chovů.


autor: RN - vloženo: 19. 02. 2012 11:28 Citovat
►► [15] bednová klec, co musí mít jako základ

Dobrý den,
já se omlouvám za to, že jsem tak mladicky zbrkle vyjádřil, ač už žádný mladík nejsem, že o diskusi již asi nemáte zájem.
Co se týče rozdělování ptáků podle pohlaví, zcela jistě na to budou různé náhledy. U jednotlivých druhů exotů se mi osvědčilo někde rozdělovat, jinde ne. Například u amadiny Gouldové toto nepokládám za vyloženě nutné, u amad zelenomodrých dle mého názoru stačí dostatečně velká klec plná zeleně, v které se samička ukryje (to samé amada tříbarvá, červenohlavá), ale například u zebřiček pestrých, pokud bych je dnes znovu choval, bych k tomu jednoznačně přistoupil. Po zkušenostech, které jsem s nimi udělal, bych nechal obě pohlaví odpočívat rozděleně. Ovšem nezáleží jen druhu ptáka, ale i na konkrétním páru. Vezmu-li například amadiny gouldové, k rozdělení přistupuji spíš u mladších párů, pokud je sameček příliš aktivní a nehodlá dát samičce pokoj. U starších párů podle mých zkušeností toto není vždy nutné. Nicméně chce to stále pozorovat, znát své ptactvo, a mít přehled o jejich individuálních potřebách. A toho dosáhnout lze, to je jedna z výhod klecového chovu. Nutno dodat, že u chovu voliérového chovatel často nemusí řešit problémy, které se v klecovém chovu objevují hojněji.
Co se týče zeleně. Zcela jistě bude lepší ta přírodní. Ovšem záleží na možnostech. Já bydlím ve městě, obměna uschlých větví není možná tak často, jak by bylo potřeba. Takže zde je to o nejen o volbě, ale i možnostech. Mimochodem, na umělé jsem si velmi dlouho zvykal a pořád jsem měl dojem jakési nepatřičnosti. Nakonec jsem si zvykl. Ale kdybych opět choval některé z amad (zelenomodrá, tříbarvá apod.), volil bych přírodní zeleň. Ne z nějaké větší praktičnosti, ale proto, protože se mi v ní tito ptáci daleko více zamlouvají. Ale opět, je to věc vkusu, názoru, úhlu pohledu.
Na dno klecí používám papír. Snadno se vyměňuje, snadno se jako podkladový materiál sežene a doplňuje. Navíc na to, abych mohl dávat písek nemám zasouvací šuplíky dostatečně hluboké. Při proletu ptactva se mi neustále rozfoukával kolem klecí, takže jej často bylo víc kolem klecí, než v šuplících samotných.
Do větších klecí s hlubšími šuplíky jsem občas používal dřevěné pelety. Jsou to takové drobné dřevěné špalíčky. Opravdu drobné, ale ne natolik, aby je ptáci mohli svým létáním odfouknout z klece ven. Primárně jsou určeny pro potkany, nicméně dají se využít i v chovu ptactva. Mají ale jednu nevýhodu. Pokud se rozmočí, například když je ptáci při koupání silně pocákají, mění se v takové nehezké a nevábné blátíčko, či jak to nazvat.
Můj kamarád používal konopné pelety. Nemohl si je vynachválit. Mně se zdály být moc lehké. Jak vidíte, na výběr je podkladu do klecí poměrně hodně. Záleží na vašem výběru, na vašich možnostech. Některé podklady jsou poměrně drahé, jiné zase levné, ale ne tak praktické.

S pozdravem

Miroslav Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 19. 02. 2012 12:01 Citovat
►► [16] bednová klec, co musí mít jako základ

Miroslav Lifart:

Dobrý večer,
neberu to jako útok, respektuji, že máte takový názor, jaký máte.
Já popsané za chybu nepovažuji. Ve stejné místnosti a za stejných podmínek hnízdilo dalších cca 10-12 párů ptáků. Chovatel jen stěží může ovlivnit preference jediného páru, který ke spokojenému vyvedení mladých potřebuje něco jiného. V případě páru s kokosovými vlákny navíc preference, které se ani nedají předpokládat. Byli odchování v hnízdě s psinečkem, proto jasná a logická úvaha bude, že budou preferovat, nebo minimálně tolerovat stejný hnízdní materiál. Světelný režim snad ani nemusím komentovat. Jiné páry při něm hnízdily bez jakýchkoliv problémů.
Nicméně, pokud se někdo chce neustále obviňovat z chyb, nechť tak činí. Ovšem zdůrazňovat v odpovědích jinému chovateli, že se z 90 nebo 99 % dopustil jakési tajemné, blíže nespecifikované chyby a konstatovat, že je tomu tak skoro vždy, v každém chovu a u každého chovatele, to byl podnět k tomu, abych se tu pokusil definovat, specifikovat, co vlastně chyba v chovu je a co ne. Nepovedlo se. Jen doufám, že celé debata neodradila zadavatele vlákna se někde na něco ptát. Na zdejší diskusi totiž asi zřejmě nabude dojmu, že ať se připraví na odchovy sebelépe, nastuduje sebevětší penzum informací, poradí se s x chovateli, stejně nakonec udělá v chovu chybu.

S pozdravem
M. Lifart



Chyba asi byla, že jsem vůbec na něco takového upozornil a pokusil se to vyčíslit. Nemyslím si, že by většina chyb byla tajemných nebo nespecifikovatelných, chce to o dané věci přemýšlet, zkoušet a vytrvat. Já chyby v chovu dělám určitě pořád a i kdybych ptáky choval už 50 let, tak i přes to člověk nějaký ten důležitý "detail" občas přehlédne... Pokud si někdo myslí, že se při chovu/odchovu chyb nedopouští, je to naprosto v pořádku.

Ale k věci :
1) Příprava ptáků na chovnou sezónu – rozdělit dle pohlaví do větších klecí/voliér, samice si lépe odpočinou, stanovit si začátek chovné sezóny, 6-8 týdnů před začátkem začít s intenzivní přípravou ptáků, hlavně samic, samcům stačí i 4 týdny. Příprava=Správné krmení + dotace V.A.M., hlavně vápníku... Pásovníci škraboškoví budou nejspíše potřebovat k odchovu hmyz (sušený/ živý), je otázka na co je naučíte a na co byli zvyklí…
2) Zeleň – A. Gouldovým ji vůbec nedávám, pouze mám umístěné budky v kleci, budky pro ně výhradně s kruhovým vletovým otvorem. Pásovníkům bych dal max. něco umělého okolo budky a umístil ji dovnitř. Více se mi osvědčili budky umístěné uvnitř klece.
3) Dno klecí/voliér – nejvíce se mi osvědčili bukové štěpky určené pro uzení. Mají několik předností – dobrou savost, téměř nulovou prašnost, jsou lehké, a pokud máte kotel/kamna na tuhá paliva tak se po úklidu ptáků ještě ohřejete… Dávám vrstvu vysokou 2 – 3 cm, oproti písku nepráší a všechny rozházené zrniny od ptáků propadnou až na dno klece. Ve srovnání s novinami mě v klecích vydrží 4 – 8 x déle bez nutnosti výměny. Jediná nevýhoda je asi u otevřených klecí umístěných v bytě, protože ptáci ji často vyhazují ven z klece.
Přílohy:


autor: Jan Beneš - vloženo: 20. 02. 2012 12:59 Citovat
►► [17] bednová klec, co musí mít jako základ

Pane Beneši, buďte prosím ujištěn, že nemám o sobě to mínění, že bych se nedopouštěl chyb. Ostatně, nikde jsem nic takového nepsal, ani nenaznačoval, takže stěží lze z něčeho dojít k takovém úsudku. Nicméně nemám ve zvyku hledat chyby tam kde nejsou. Stejně tak nemám ve zvyku někomu tvrdit, že chyby dělá, když něco takového nemohu tvrdit s jistotou.
Ovšem v náhledu na tuto problematiku se neshodneme a vše podstatné jsme si již řekli. Zcela jistě nemá smysl se dál trumfovat argumenty pro podporu našich pohledů na věc. Nejen zde na diskusi, ale i jinde máme určitě oba co na práci, než plýtvat energií na tuto záležitost. Děkuji za podnětnou debatu.

S pozdravem

M. Lifart


autor: Miroslav Lifart - vloženo: 20. 02. 2012 17:25 Citovat
Pro přidání odpovědi se musíte přihlásit.

Design: Miroslav Horák | Redakční systém vytvořilo Devtea.cz
Copyright 2005–2017 Amadina-Gouldove.com, všechna práva vyhrazena.
Použití jakýchkoliv částí těchto stránek je možné výhradně se souhlasem autorů.
Kontakt | Bannery pro váš web