Mimo diskusi, která je umístěna na těchto stránkách nám docházejí velmi často různé dotazy na naše emailové adresy. Rozhodl jsem se proto, aniž bych jakkoliv prozradil identitu pisatelů ( dotazy z emailové korespondence bývají skoro vždy podepsány ), že některé z těchto dotazů, uveřejním zde na těchto stránkách. Znovu podotýkám že v žádném případě nedojde k prozrazení identity pisatelů, jen asi mnozí z nich své dotazy poznají.Vybral jsem do tohoto příspěvku dotazy, které jsem pokládal nějakým způsobem za zajímavé, nebo ke kterým cítím podat různá dodatečná vysvětlení a komentáře. Tudíž se ne vždy odpověď kterou umístím za otázku zde na stránkách bude zcela autenticky shodovat s odpovědí, kterou jsem zasílal jednotlivým pisatelům. Ostatně ani u dotazů nepůjdu cestou přesné autenticity tak, jak je formulovali jednotliví pisatelé, protože některé dotazy se velmi často opakují, popřípadě jsou si velmi podobné v různých obměnách.
1. Mohu v době snůšky vajec ptákům okyselovat vodu v napáječkách podáváním Acidomedu E, nebo jiných přípravků?????
Okyselování vody různými přípravky, ať již jablečným octem, Acidomedem E, Forticoatem NL, popřípadě jinými přípravky způsobuje u samic tzv. odvápnění, která má pak za následek nesnášenlivost vajec a další problémy. Sám v době hnízdění proto nikdy tyto přípravky nepodávám a jejich podávání ukončím vždy nejméně tři týdny před nasazením ptáků k hnízdění. Protože jsem měl možnost tento problém ( jako ostatně i mnoho jiných problémů v chovu ) konzultovat s paní Mvdr. Veronikou Grymovou, dostalo se mi poučení, že pokud chovatel cítí potřebu takto vodu upravovat i v době hnízdění, je lépe tak činit přírodní šťávou z pomerančů nebo citrónů.
2. Můžu v kleci o rozměrech 70 cm x 40x 50 ( d x š x v ) nechat hnízdit dva páry AG??
Dotazy tohoto typu mě na emailovou adresu docházejí poměrně často. Přestože jsem se k tomuto problému již několikrát vyjádřil ať již přímo v sekci chov a hnízdění AG, nebo také na diskusi, přesto se k tomuto dotazu ještě jednou vrátím.
Mám zkušenost s chovem i odchovem AG ve bytové voliéře a v bednových klecích. Jednoznačně se mi vždy lépe osvědčilo, pokud by jeden pár AG umístěn na jednu bednovou klec. Průběh hnízdění měl vždy klidnější průběh a počty odchovů byly a jsou vyšší. Netvrdím že by se odchov dvou párů AG v klecích o rozměrech na jaké se tazatel ptá nemohl podařit, nicméně si však dovolím tvrdit, že většinou není takovýto způsob hnízdění prost různých problémů. Proto si každému dovolím doporučit, pokud ve svém chovu nedisponuje dostatečně velkou voliérou, aby neprováděl odchovy AG hromadně, po více párech, ale vždy jen umístěním jednoho chovného páru na jednu chovnou klec!
3. Jak moc je hladký průběh hnízdění závislý na podávání hmyzu v době krmení mladých AG??
Já osobně ve svém chovu AG v době hnízdění, ale i mimo toto období vůbec živý hmyz neposkytuji. Z velké části je to i dáno tím, že je můj chov provozován v panelákovém bytě a tudíž je možnost podávání např. smýkaného hmyzu skoro nemožná. Lze ovšem podávat např. larvy potemníka moučného, nebo roupic a další. Několikrát se mi však hlavně u zebřiček stalo, že ptáci po pozření larev potemníka trpěli zácpou, proto jsem od zkrmování upustil. Jedním dechem však musím přiznat, že spousta mých kamarádů chovatelů těmito larvami ptáky přikrmuje, konkrétně AG také a nepozorují žádné problémy a ptáci tento hmyz rádi berou.
Pro zpestření ve svém chovu podávám do vaječných míchanic sušené mravenčí kukly, nebo sušený hmyz.
Rozhodně si však nemyslím, teda ze své zkušenosti, že by podávání hmyzu mělo nějaký rozhodující vliv právě na hnízdění AG. Právě u nich bych mluvil o jiných rozhodujících faktorech, jako je kvalitní krmení, podávání vaječných míchanic ( myslím si, že je jedno zda doma připravených, nebo komerčně vyráběných ), teplo, dotace vitamíny ( z přírodních zdrojů, nebo komerčních přípravků) atd.. Hmyz mezi tyto důležité faktory nepočítám, jednu dobu jsem jej nepodával vůbec, aniž bych pozoroval nějaké negativní dopady na ptáky, ale pro zpestření krmného režimu v jejich podávání nevidím žádný problém.
4. V jaké cenové relaci se pohybují přírodní AG popřípadě různé jejich mutace??
Těchto dotazů přichází na mou emailovou adresu snad nejvíce. Dokonce jsem velmi uvažoval o tom, zda jej zařadit i sem, do toho článku. Po jedné mé odpovědi, kdy jsem jako vždy uvedl jen ceny orientační, kdy jsem jasně deklaroval, že ceny si každý chovatel stanoví sám a jsou závislé na různých faktorech, které tvorbu ceny ovlivňují, od základní nabídky a poptávky, období v kterém jsou ptáci prodáváni ( na jaře a podzim bývá, ale není to dogma, bývá cena vyšší), ceny mutací, které bývají zpravidla vyšší atd. atd., jsem zpětně dostal odpověď, že ceny které uvádím jsou naprosto přemrštěné. Tenkrát se cena týkala přírodních ptáků a já uvedl cenu okolo 500 kč. Dotyčný pisatel dotazu mne napadl ( a on pokud tyto řádky bude číst ví, že doslova až vulgárně napadl ) s tím, že u nich je cena 250 kč.
Vážení návštěvníci těchto stránek. Pokud se i v budoucnu budete tázat na ceny jednotlivých mutací, nebo přírodních ptáků, budu se i nadále snažit vám na tyto dotazy odpovídat. Ovšem dovolím si vás touto cestou požádat, aby jste mnou uváděné ceny nebrali jako dogma. Jak jsem již zmínil, každý chovatel si cenu ptáka víceméně stanoví sám. Tvorbu jeho ceny ovlivní velká spousta faktorů a je opravdu na každém, zda jeho cenu bude akceptovat, či nikoliv. Já osobně jdu tou cestou, že pokud nabízený pták má i cenu vyšší než je obvyklé a tato cena odpovídá kvalitě ptáka, pak vůbec nad cenou nepřemýšlím a ptáka si do svého chovu pořídím. Toto je však opravdu na zvážení každého jednoho z nás, jak se v těchto případech zachová.
5. Kterou z mutací pokládáte za nejkrásnější??Chováte jen přírodní ptáky?Jaké ptáky ve svém chovu máte?
Toto je také velmi častý dotaz, který se v mé emailové korespondenci objevuje. Pokládám jej za zajímavý právě proto, že většina tazatelů ke své otázce v drtivé většině připojí svého „favorita“ a sdělí také proč. Jasně se v těchto dopisech většinou profilovali zastánci barev přírodních a chovatelé mutací. Jedna i druhá strana pak často hledá argumenty, proč chovat či nechovat mutace, nebo jen přírodní ptáky.
Mě tyto dotazy způsobují kolikrát rozpaky, protože zastánce přírodních barev prostě ode mne očekává, že se vyjádřím stejně a přidám se tak na jeho stranu, chovatelé ptáků mutačních očekávají totéž.
Ale abych odpověděl, aniž se tím chci nějak kategoricky přiřadit jednomu z táborů. Nemám jasného favorita co se týče krásy. Za stejně krásné pokládám přírodní žlutohlavé AG, stejně jako modré černohlavé běloprsé AG. Rozhodě se však můžu vyjádřit, které mutace AG se mi nelíbí. Jednoznačně jsou bílé AG. Tito ptáci mě naprosto neoslovili a do svého chovu bych je nikdy nezařadil. Ale tímto nemám nic proti v kusu těch chovatelů, kteří jejich chov naopak preferují.
Ve svém chovu mám převážně ptáky přírodní ( bohužel nekompletní, nemám od všechna zbarvení hlav, někter barvy mi chybí u samic, některé u samců ), pak asi početně nejvíc zastoupené ptáky bíloprsé, kteří si mi také moc líbí. Chovám i pár párů ptáků modrých, zlatých a pastelových, ale tyto mutace mám v chovu jen okrajově zastoupené a spíš pro zpestření chovatelské činnosti.
6. Rád bych vás navštívil a prohlédl si váš chov!
Zde se sice nejedná o dotaz, ale o žádost. Dovolil jsem si ji sem zařadit z toho důvodu, že velmi často ode mne pisatelé dostávají zamítavou odpověď a já pak mnohdy na oplátku i přes mé myslím jasné a srozumitelné 
vysvětlení, proč návštěvu odmítám zpětně dostávám uražené reakce, odpovědi, které jsou někdy bohužel i na hraně normální lidské slušnosti. Proto se zde ještě jednou pokusím svůj postoj k této věci vysvětlit a věřím, že případní návštěvníci a čtenáři těchto stránek mé stanovisko pochopí.
Jsem obyvatel panelákového bytu, což jsem zde na stránkách již několikrát zmínil. Není v mých silách abych domlouval jak mi bylo navrženo více návštěv v jednu a tutéž hodinu. Mé prostory nejsou schopny pojmout větší počet návštěvníků. Také nemohu organizovat návštěvy v jednom dni na stanovené hodiny. Čtenáři jistě pochopí, že žiji také svůj soukromý život, nejen ten chovatelský a tak se nemohu stále jen věnovat chovatelským návštěvám. Je nutno podotknout, že případné návštěvy bych si mohl domlouvat jen o víkendech, protože ve všední dny je to pro mou pracovní vytíženost naprosto nemožné.
Nicméně i pokud bych pominul svou osobu jako jistý faktor v mých zamítavých odpovědích, pak jistě nemůžu pominout ptáky samotné. V současné době ( 5.3.2006 ) stále ještě probíhá chovná sezóna, ale i mimo ni potřebují ptáci svůj klid a nemohu je neustále stresovat větším počtem osob v okolí jejich klecí. Musím brát ohledy, jako snad každý chovatel drobotiny na jejich klid a vyvarovat se případných stresových situací. Do budoucna se budu snažit, aby bylo více ukázek z mého chovu na stránkách. Je nutno ještě dodat, že jsem žádnému z žadatelů nikdy nenapsal, že návštěva je nemožná navždy. Jistě je možno návštěvu vykonat v období mimo chovnou sezónu, pokud mi to jen mé časové možnosti dovolí.
Tímto si ještě jednou dovolím oslovit ty z vás, které mé zamítnutí urazilo, rozzlobilo, aby se pokusili mé stanovisko pochopit ( opravdu se tyto žádosti v poslední době velmi kumulují, namátkou jsem je ve své poště spočítal a za poslední dva měsíce jde skoro o 20 žádostí o návštěvu ). Všem kteří mne pochopili tímto děkuji.
7. Dotazy na nemocné ptáky
Další velmi početnou skupinou dotazů jsou dotazy na onemocnění ptáků. Většinou následuje popis chování nemocného ptáčka, mnohdy i fotografie a k tomu připojená žádost, abych stanovil diagnózu a léčebný postup.
Než se pustím do většího rozboru těchto dotazů je asi dobré si říci, že já nejsem veterinární lékař. Mé znalosti a zkušenosti s různými nemocemi ptáků jsou velmi omezeny a opravdu je nad mé síly rozpoznat z fotografie, jakouže nemocí váš ptáček trpí. Dovolím si tvrdit, aniž bych tímto chtěl jakkoliv znevažovat odbornost veterinárních lékařů, že by takovouto diagnózu z fotografie nestanovili ani oni samotní.
Nicméně pokud je popis trefný, dají se rozeznat příznaky invazní tracheobronchitidy, také příznaky zadrženého vejce jsou velmi příznačné. S dalšími problémy je opravdu lépe se obrátit na veterinárního lékaře osobně, protože ten jistě stanoví diagnózu přesně, než to mohu bez odborných znalostí učinit cestou mailu já. Jsem velmi rád, že se v těchto případech na mne tazatelé nezlobí, že je odkáži na veterinárního lékaře a nesnažím se ve většině případů stanovit léčebné postupy. Opravdu to v mých silách není. S problematikou onemocnění ptactva souvisí i další dotaz, který se mi v poště již asi podvakrát objevil.
8. Má smysl léčit ptáčka, když cena léčby převyšuje cenu ptáka???
V těchto případech vždy apeluji především na etiku a morálku jednotlivých tazatelů. V každém případě pokládám za nutné v co nejkratší době ulevit chovanému ptáčku od bolesti, potíží. Vím že ne každý chovatel má možnost okamžitě navštívit veterinárního lékaře, ovšem je možno je většinou telefonicky oslovit a cestou konzultací zvolit případnou léčbu. Každý z nás může při onemocnění ptáka učinit několik prvotních kroků, od umístění do karanténní klece, nahřívat ptáčka lampami a podávat alespoň heřmánkový čaj, někdy s přídavkem B-komplexu. Tyto postupy jsou základní, které jak si dovolím tvrdit může ve svém chovu učinit každý.
Pokud není možno navštívit veterinárního lékaře např. z důvodu jeho nedostupnosti v místě bydliště, volil bych jako další krok telefonické konzultace, u chovatelů, kteří mají možnost navštívit lékaře osobně, bych doporučil tak učinit. Ze svých vlastních zkušeností vím, že mnohdy průběh nemoci zvláště u malých ptáků typu AG je tak rychlý, že ani blesková návštěva u lékaře nemusí být k užitku. V těchto případech bych opravdu nebral na zřetel cenu ptáka. Snažil bych se v případě úhynu ptáčka zajistit pitvu, aby tak byla zjištěna příčina úhynu. Spousta nemocí je infekčních, vysoce přenosných a tímto krokem chráníme dále svůj celý chov. Proto zastávám názor, ať již jde o léčbu ptáka, nebo o pitvu, není na místě šetřit a je dobré znát příčinu nemoci, přesnou diagnózu, aby tak chovatel mohl přijmout opatření k zamezení dalšího případného šíření nemoci ve svém chovu a ochránil tak svůj chov od možné pohromy, která vyjádřeno v penězích možná nepřevýší cenu léčby, citově však způsobí nenahraditelné ztráty a tím je zaplacená cena vyšší. Nákup léků, vyšetření trusu, pitvy ptáků nikdy n e j s o u tak drahé, abychom směli připustit zbytečné úhyny, případné napadení celého chovu nemocí, abychom připustili šíření nákazy na chovy další apod.
Chovatelé levnějších druhů astrildovitých ptáčků zřejmě nebudou tyto mé řádky vítat. Možná je tohle téma opravdu na širší debatu. Nicméně náš zájem na ušetřené koruně by neměl převyšovat zájem našich chovanců, neměla by být ušetřená koruna vítězem nad naším svědomím, neměla by převážit nad láskou k přírodě, našim chovům a chovancům ( zcela záměrně jsem zde vynechal jakékoliv citace zákonných norem, které jsme povinni všichni dodržovat a nechávám tak spíš na posouzení každého jednoho z nás, jak bude postupovat ).
Dotazů došlých na emailovou adresu bylo daleko více. K tomuto tématu se v následujících týdnech a měsících jistě ještě vrátím. Doufám, že i tyto dotazy a mé odpovědi, které mnohdy až tolik nebyly věnovány otázkám chovu, které mnohdy sklouzly v mé dlouhé vysvětlování postojů k různým problémům, až k apelu na morálku vás alespoň trochu zaujaly a přijmete i tento článek v souboru toho, co je zde na stránkách již popsáno když ne s přívětivostí, pak alespoň s pochopením.
Hodně zdaru v chovu, zdravím Miroslav Lifart
Fota jsou pouze ilustrační a nesouvisí s textem autoři děkují za jejich poskytnutí Martinu Řondíkovi a Jaroslavu Soukupovi.
