Havran polní
(Corvus frugilegus)
Poznávací znaky:
Velikost těla je kolem 46 centimetrů, váha asi 480 gramů. Celé tělo je zbarveno černě s výrazným modře kovovým leskem. Jeho mohutný zobák s bělavým a neopeřeným kořenem je mnohem výraznější u starších ptáků, mladí ho mají menší a tmavší – bez holého kořene. Samci i samice jsou zbarveni na první pohled stejně.
Rozšíření:
Je velmi široce rozšířen, najdeme ho ve většině Evropy a značné části Asie až po Koreu, Japonsko a Čínu. Je to tažný pták, který zimuje v jižní části svého areálu rozšíření. Dává přednost otevřené krajině, ale velice často se stěhuje do měst.
Hnízdění:
Jelikož je havran velice společenský pták, hnízdí proto v koloniích které mohou čítat i tisíc párů. Hnízdo si staví na vysokých stromech, na jeho stavbu používá především větvičky, stébla a hlínu. Hnízdí obvykle v březnu až květnu. Samice snáší do hnízda 3 az 6 vajec na kterých pak sedí 17 až 20 dnů.
Potrava:
Jeho potravou je všelicos- semena rostlin, larvy, brouci, plži, myší, různé zbytky potravin, uhynulá zvířata. V přírodě plní velmi důležitou roli „odklízeče“ odpadků a mrtvých zvířat. V poslední době se v ohromných množstvích objevuje na skládkách odpadu, kam jsou každodenně vyváženy popelnice z měst.
Tento statný a mohutný černý pták rozhodně nepatří u většiny lidí k oblíbeným, může za to zřejmě jeho černý zjev a také jeho hlasový projev – krákání, které není lidem zrovna příjemné. Už o pradávna je havran spojován se smrtí a zlými věcmi – často je znázorňován jak hoduje na padlých na bitevním poli a v podobných ponurých pozicích. Jedné se přitom o velice užitečného ptáka který se stará o jakýsi úklid v přírodě a plní roli zdravotní policie. Lidé si ho často pletou s vránou, která nemá holý zobák, a její zbarvení není tak modře kovově lesklé. Jelikož je havran tažný pták, tak k nám masově přilétá na podzim a na jaře zase v hejnu odletí, k nám přilétají ptáci z oblasti Sibiře, pro které je naše zima mnohem teplejší než zima která panuje v jejich domovině- ve které by nenašli dostatek potravy. Totéž stěhování provádí i populace havranů která žije a hnízdí přes léto v našich krajinách- ta se zase na zimu stěhuje na jih do jižní Evropy. Doufejme že lidé na tohoto užitečného ptáka přestanou pohlížet jako na „služebníka pekel“ a začnou si více všímat jeho důležité role v naší přírodě.
text – Martin Řondík
fotografie – Martin Řondík
literatura - Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe - Slovart 2002
Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný - REBO Production 1999
;Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duřiš, Květoslav Hísek - Albatros 1987
