Holub hřivnáč
(Columba palumbus)
Poznávací znaky:
Tento holub měří kolem 41 centimetrů a váží asi půl kilogramu. Na krku má nápadnou bílou skvrnu, která tvoří jakýsi límec. Vole a hruď mají vínově červený nádech. Na hlavě jsou také výrazné světle žluté oči. Za letu můžeme pozorovat bílá pole na křídlech a zároveň slyšet charakteristické „plácání“ křídel. Samice mají na rozdíl od samců menší skvrnu na krku.
Rozšíření:
Žije v celé Eurasii od Pyrenejského poloostrova až po západní Sibiř a Himaláj a také v severní Africe. Původně obýval lesy všeho druhu, posledních desetiletích však začal žít i městských parcích a zahradách. Severněji žijící populace jsou tažné.
Hnízdění:
Hnízdo si staví z větviček vysoko na stromech, užívá i starší veveří nebo vraní hnízda. Samice snáší dvě bílá vajíčka, z nichž se za šestnáct až osmnáct dní vyklubou holoubata. Ta se brzy dovedou živit sama.
Potrava:
Živí se nejrůznějšími semeny včetně žaludů, bukvic i semen smrkových šišek. Sbírá ovšem také různé bobule a jeho potravu mohou tvořit také žížaly měkkýši a různý hmyz.
Hřivnáč je naším (i Evropským) největším divokým holubem. Od dalšího menšího u nás žijícího druhu - doupňáka se liší hlavně tím že nemá napříč křídlem tmavý pruh. Od u nás žijící hrdličky zahradní i divoké, které mají černou pásku na šíji jej lze snadno rozeznat podle velikosti.
text – Martin Řondík
foto – Martin Řondík
literatura -Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Encyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999
Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duřiš, Květoslav Hísek - Albatros 1987
