Kachna divoká
(Anas platyrhynchos)
Poznávací znaky:
Toto je nejhojnější evropská kachna. Samci nosí po většinu roku pestrý svatební šat, ve kterém mají krásně zelenou hlavu bílým proužkem kolem krku, hnědou hrudí a perlově šedou svrchní i spodní částí těla. Samice jsou zbarveny mnohem nenápadněji, celé tělo mají šedo hnědé. U obou pohlaví je společným znakem bíle lemované fialové křídelní zrcátko.
Rozšíření:
Tato kachna je rozšířená po celé Evropě, Severní Americe a na Novém Zélandu
Hnízdění:
Tyto kachny hnízdí na suchu, často i dost daleko od vody například na vrbě hlavatce (košíkářské) nebo na plochých střechách. Hnízdo je dobře vystavěno a vystláno prachovým peřím. Kachna na něm sedí na olivově zelených nebo žlutavých vejcích. Za 22 až 26 dní se líhnou malá kachňata, která se ihned vydají za matkou k vodě, kde se ihned dokáží sama živit. Protože tato kachna hnízdí už v březnu, říká se jí kachna březňačka.
Potrava:
Hlavní složku potravy této kachny tvoří vodní rostliny a drobní vodní živočichové. Kachny dělíme podle způsobů získávání potravy na potápívé (dokáží se celé potopit pod hladinu, a tak se dostanou k potravě i na dně rybníka) a plovavé (žiji v mělčích vodách a nikdy nepotopí pod hladinu celé tělo, ale pouze jakoby panáčkují s hlavou pod vodou). Tato kachna patří mezi kachny plovavé.
Tato kachna si tak zvykla na přítomnost člověka, že se jí velice dobře daří i přes to, že ji lidé ve velkých počtech loví. Přesto jsou její stavy na celém světě vysoké. V zimě se přesunuje ze zamrzlých vodních na tekoucí řeky, a tak ji můžeme potkat i na městských řekách.
text – Martin Řondík
fotografie – Martin Řondík
Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duriš, Květoslav Hísek (Albatros 1987)
Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999
