
Poznávací znaky:
Tento drozdovitý pěvec je velice známý a hojně rozšířený. Velikost jeho těla je 23 – 29 cm. Rozlišení pohlaví je u tohoto druhu velice snadné - samci jsou uhlově černí, a oranžovožlutým zobákem a kroužkem kolem oka, samice a mladí ptáci jsou zbarveni tmavě hnědě s nevýraznou pruhovanou kresbou na hrudi.
Rozšíření:
Žije po celé Evropě, v úzkém pruhu přes Malou a Střední Asii až k Japonskému moři a severní Africe. Byl také introdukován ( uměle vysazen ) v Austrálii.
Hnízdění:
Staví si hnízdo na keřích a stromech, ale městš kosi si hnízdo postaví skoro všude - ve výklencích a římsách budov atd.. Hnízdo si obvykle vyztužuje blátem a vystýlá stébly trav. Od března do srpna snáší samice 5 až 6 světle zelených, kropenatých vajec. Na kterých pak sedí 14 dnů samice sama, po vylíhnutí mláďat je ještě oba rodiče krmí asi 14 dní, a potom je ještě 3 týdny doprovázejí. Pár kosů zahnízdí až čtyřikrát za sezónu.
Potrava:
V období hnízdění jsou to hlavně žížaly a další drobní živočichové žijící na zemi, na podzim a v zimě bobule, semena a ovoce. V zimě je kos velmi častým návštěvníkem krmítek, kde velmi uvítá například rozkrojené jablko.
Dnes je tento pták rozšířen ve městech, a oživuje svým zpěvem i centra velkoměst.
Přitom původně se jednalo o lesního ptáka, a proces poměštování (synatropizace) začal teprve v polovině minulého století. Tehdy se část lesní populace kosa přesunula do měst kvůli dostupnější potravě a lepšímu klimatu v zimě, následkem toho je tento pták u nás celoročně.
Část kosí populace však zůstala věrná lesu dodnes, tito lesní kosi jsou na rozdíl od městských mnohem plašší a ostražitější. V zimě tito lesní kosi odlétají do teplých krajin.
autor příspěvku – Martin Řondík
autor fotografií – Martin Řondík
Informace k článku byly volně převzaty z různých zdrojů – Svět zvířat - Michael Lohmann 2007 - Rebo Production Cz , Kapesní atlas Ptáci -
J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel
Šťastný-REBO Production 1999
![]()