1. část - aktuální |
Obecně (1.část)
Nejen k chovu AG, ale k chovu jakéhokoliv druhu ptactva neodmyslitelně patří ( bohužel ) i nemoci! Nejsou to stavy a situace, které by 
kterýkoliv chovatel řešil rád, přesto je nutné je občas řešit, nedá se těmto těžkostem v chovu zcela vyhnout! Nemocem se však dá dobrou prevencí předcházet, či jejich vznik eliminovat na minimum! Vzhledem k tomu, že nejsem v oblasti veterinární prevence a léčby nijak odborně vzdělán, budou mé následující řádky vycházet především s rozhovorů s veterinárními lékaři, přáteli – kolegy chovateli a také z mých vlastních zkušeností! Přesto se může stát, že se někde dopustím nepřesností, i když jsem se opravdu snažil se k tomuto tématu připravit co nejlépe ( proto se hlavně odborníkům, kteří by případně mé následující řádky četli a nepřesnoti objevili, předem omlouvám ) !
Stejně jako u chorob lidských se dá i u nemocí, které postihují AG, těmto nežádoucím stavům předejít prevencí, která spočívá v dodržování těchto základních bodů:
širokospektrální antibiotika ( např. Baytril, Ronaxan ) Jako první ze všech nemocí, které zde budu zmiňovat, nejdřív vzpomenu obezitu, která je často a zcela neodůvodněně v chovech velmi opomíjena a podceňována!! Obezita vede dříve či později ke ztrátě kondice a vitality, ke vniku závažných chorob ( u ptáků se tak můžeme setkat s infarktem, nemocemi jater, dušností, či neplodností)!
Příčinou této nemoci je příliš těžká strava ( živočišné tuky, tučná semena ), držení v malých klecích a s tím související nedostatečný prolet !
Prevencí je dostatečný prolet, kvalitní a pestrá strava, obohacena o dostatek vitamínů a minerálů!
Jediným lékem o kterém zatím v léčbě ptáků vím, je dieta a s ní související souhrn činností, které snad jsou notoricky známy, které však přesto zmíním tak, jak je ve svém chovu aplikuji:
přezdívaná jako „prskavka“
Toto onemocnění je parazitálního charakteru, způsobené roztoči Sternostoma Tracheacolum , či Cytodites nudus a dalšími. Ve velkém počtu případů má chronický charakter!! Přítomností v dýchací soustavě ptáka dráždí sliznici, snižují průchodnost dýchacích cest, mnohdy vyvolávají záněty. Při velmi silných invazích dochází k perforaci vzdušných vaků ( tyto pak neplní svou funkci ) , někdy vede až k chudokrevnosti ! Neléčení nemoci vede nejen k perforaci vzdušných vaků, ale k celkové ztrátě kondice, malátnosti, nechutenství a následnému úhynu napadeného jedince! Dovolím si tvrdit, že přehlédnout propuknutí této nemoci může i velmi zkušený chovatel! Příznaky jsou totiž zpočátku jen velmi stěží pozorovatelné okem a až při silnějším průběhu slyšitelné! Ano musím říct slyšitelné! Večer, kdy se ptáci uloží k spánku obcházím klece a naslouchám dýchání ptáků! Pomlaskávání, kýchání, chrčení, pískavé zvuky, trhaný spánek, kdy ptáci ve spánku stěží dýchají a pohybují přitom ocáskem jsou neklamným znamením, že je ptáček touto nemocí postižen! Jistým vodítkem k rozpoznání nemoci snad může být i to, že ptáček při napadení volí jen kratší letové trasy, často jen posedává na bidýlkách a vyhýbá se větším proletům po klecích, které jsou pro něj po dechové stránce velmi náročné a unavující !!
Prevencí je zkrmování kvalitních bezprašných krmných směsí a bezprašné prostředí vůbec, pravidelné větrání, výměna bidýlek, čistota klecí, misek, napáječek a všeho s čím ptáci přijdou do styku a ne příliš vysoká vlhkost, při které se roztoči dobře množí!
Rád bych však zmínil jedno své pozorování, na kterém jsem si ověřil, že předkládání kvalitních krmných směsí velmi napomáhá v dobré prevenci této nemoci.
Velmi dlouho jsem si sám míchal směsi zrnin z různých komodit (proso,lesknice atd.) kupovaných ať již na chovatelských burzách, či přímo u zemědělců! Přestože jsem zrní prosíval a čistil, docházelo velmi často k výskytu napadení roztoči u AG a problém se neustále opakoval, recidiva byla opravdu velká! Stejné krmení jsem v té době předkládal i amadám tříbarvým a červenohlavým, které jsem v té době choval také! Ty trpěly stejným problémem jako AG, ale daleko méně! Jistě, AG a kanáři jsou na toto onemocnění daleko náchylnější a choulostivější než předtím mnou zmiňované druhy ( otázka je,proč zrovna AG a kanáři ?? ), ale snad malým důkazem, že je lépe zkrmovat kvalitní krmné směsi renomovaných výrobců je, že jakmile jsem zhruba před třemi roky přešel k jejich nakupování a následnému předkládání ptákům, problém u odolnějších druhů (a. červenohlavé a tříbarvé ) zmizel zcela ( pak už jsem s roztoči u nich nesetkal!! ) a u AG došlo k snížení výskytu zhruba o 50 –70 % ( jsem přesvědčen o tom, že nebýt mé časté nepřítomnosti doma,z důvodu pracovní vytíženosti, byl by úspěch procentuálně vyšší !) ! Netvrdím, že se od té doby problém s roztoči v chovu nevyskytuje vůbec, ale potýkám se sním daleko méně, než tomu bylo v dřívějších dobách, navíc napadení nebývá zdaleka tak masivní a už vůbec ne tak časté! Problém se vyskytne po zařazení nových jedinců do chovu, také poté co zkrmuji senegalské proso v klasech, které AG, jako i jiní ptáci mají tak rády!
V dřívějších dobách se k léčbě používal Arpalit 1%, který chovatelé stříkali ptákům pod křídla, nebo postřikem do volného prostoru tak, aby jej ptáci museli vdechovat, či dalším způsobem, kdy se Arpalit vstřikoval do mističky, nebo jiné nádobky, kde došlo ke zkapalnění a bylo možné tak prostředek natírat například pod křídla ptáka, anebo aplikovat na krční nažiny! Tento přípravek je však celkem toxický a není tak vhodný k použití pro svou nešetrnost k živým organismům! Nezřídka docházelo po jeho aplikaci k úhynům ptáků!!
V současné době se k léčbě této nemoci velmi úspěšně používají prostředky na bázi Ivermectinu, které se na trhu objevují pod obchodními názvy Ivomec, Noromectin, Cydectin, Dectomax a další! Vzhledem k tomu, že ve svém chovu již delší dobu používám přípravek Ivomec, budu se nadále zmiňovat jen o něm a o jeho způsobech aplikace při léčbě!!
Potírání – perkutánní podáníPři tomto způsobu léčby potírám ptáka přípravkem Ivomec ředěný propylen glykolem v poměru 1:10 ( mám však zkušenost, žeptáci snesou i vyšší koncentraci až 1: 4 ) pod křídly,nebo v oblasti zátylku ! Tento způsob je šetrnější k organismu ptáka, avšak nelze opominout i jisté negativum v podobě stresujícího odchytu ( stres se projeví zvláštěpři preventivním přeléčení, kdy musím odchytnout každého jednotlivce zvlášť, přičemž dochází k plašení všech ptáků v klecích )! K potírání je 
možno použít například ušních tampónů, nebo také kapátek z léčiv! Aplikaci je nutno opět za 7-10 opakovat!
Na stránkách pana M. Macána jsem se o tomto možném způsobu léčby dočetl a sám jsem je na svém chovu s úspěchem vyzkoušel! Při tomto způsobu léčby se Ivomec ředí v poměru 1 ml Ivomecu k 1 ml čistého lihu na 1 litr pitné vody a podává se jako jediný zdroj pití na dobu 24 hodin! Mám vyzkoušeno, že ptáci snesli i větší dávku, kdy jsem ředil přípravky v poměru 3 ml ivomecu ku 3 ml čistého lihu na 1 litr vody, ovšem tuto silnější koncentraci jsem volil jen při opravdu silných invazích! Aplikaci je nutno opět za 7-10 dní opakovat!
Velkým pozitivem tohoto způsobu léčby bezesporu je úplná eliminace stresového faktoru, který se při předešlém způsobu aplikace, výše uvedeném jistě projeví! Ovšem jako negativum musím přiznat, že neznám případné nežádoucí dopady při použití lihu na zdraví vnitřností ( např. jater ) ptáků! Dalším negativem jistě je, že někteří jedinci nejsou dostatečně vyléčeni a dál tak roztoče v chovu šíří!
Proto tento způsob dnes již používám jen velmi sporadicky, i když jsem žádné negativní dopady nepozoroval!!!
Zajímavost
V časopise Fauna číslo 12/2005 pan M. Příhoda zmiňuje v článku věnovaném chovu AG další způsob léčby, který je pro mne nový a velmi mne zaujal! Aplikoval přípravek Ivomec tak, že vždy pár kapek nakapal do malé skleničky ( lékovky ) a tyto rozvěsil po jednotlivých klecích, kde se preparát postupně odpařoval ( jak sám popisuje velmi zvolna odpařoval ).Podle jeho zkušeností se tak vytvoří prostředí, kde se roztoči vyskytují velmi omezeně! Vzhledem k tomu, že jsem tento způsob sám ještě nevyzkoušel ( což je mi líto ) nemůžu tak vyjádřit svůj názor a zkušenost! Rozhodně však tento způsob vyzkouším a o jeho výsledcích se budu snažit na těchto stránkách informovat!
Léky novější generace
V poslední době se na trhu objevil nový lék Stronghold jehož účinnou látkou je Selamectin. Je určen k léčbě vápenky, svrabu, škrkavek a osvědčil se také v léčbě roztočů rodu Sternostoma. U tohoto léku je možný zatím jediný způsob aplikace a to kápnutí na kůži. U drobných exotů, jakými AG jsou je to aplikace jedné kapky na kůži. Aplikace se rovněž provádí 2 x, ale opakování je postačující až za dobu tří týdnů.
Další novinkou je přípravek Scatt, který bohužel ještě stále není u nás registrován. Společnost Vetafarm využila nejnovějších poznatků o životním cyklu roztočů a vyvinula podle zahraničních publikací opravdu kvalitní nástroj v boji s touto nemocí. Nespornou výhodou tohoto léku je, že je na rozdíl od přípravků které jsem zmiňoval výše opravdu určen přímo pro ptactvo.
ZávěremVětšina chovatelské obce, že je s touto nemocí velmi těžké bojovat a zbavit se ji ve svém chovu. Opravdu se vyplatí velmi důkladná prevence, jak jsem již zmínil výše. Samotná léčba může být velmi obtížná a zdlouhavá.
Většina přípravků totiž hubí jen dospělé parazity a nemá tak vliv na jejich vajíčka či rozmnožovací cyklus, proto jsou nutné opakované aplikace. Často je nutné bojovat nejen s roztoči, ale i proti sekundárním infekcím dýchacího ústrojí. Proto je vhodné proti případným zápalům použít v léčbě antibiotika ( Ronaxan aj. ).
Otlaky, puchyřky na nohou
Bohužel i já tento problém znám a musím jej čas od času řešit. Objevují se v mém chovu hlavně u těch ptáků, které mám umístěny v klecích, které jsou vybaveny unifikovanými bidýlky. Bidýlka jsou všechny stejné velikosti a průměru. Po přemístění do klecí, které jsou vybaveny bidýlky různých průměrů, z různých druhů větví nestejné tvrdosti, umožňující ptákům rozmanitost úchopů při posedu se problém většinou vytratí. Abych léčení více napomohl, přidávám do koupele ptákům přípravek Orlux Bio-bad, jedná se o speciální sůl do koupele, která čistí pokožku i peří, má relaxační účinky na svalstvo. Nikdy nepoužívám různé masti, jako je např. měsíčková mast apod. a to z toho důvodu, že při aplikaci může dojít k umaštění peří, čímž se naruší jeho tepelně izolační vlastnosti (termoregulační funkce ) hrozí prochladnutí ptáka a následné respirační problémy.
Kokcidióza
U AG probíhá nejčastěji střevní formou! Jedná se o parazitární onemocnění způsobené kokcidiemi( eimeriemi ). Rozeznat příznaky opět nemusí být lehké ani pro zkušeného chovatele. Ze svých zkušeností s touto nemocí vím, že v počátečních stádiích je hlavně v chovech, kde se vyskytuje ptáků více ,možno první příznaky velmi lehce přehlédnout. Neobjevuje se hned malátnost, ospalost či načepýřené a neudržované peří, jak je tomu při jiných nemocech. Přesto náznak toho, že není něco v pořádku může být již to, že ptáci nemají pevný trus a často pod bidélky, na kterých sedí jsou vlhké, mokré skvrny
. Napadený pták dokonce konzumuje potravu, musím však říci, že jen zdánlivě konzumuje, většinou hlavně pak v těžších stádiích nemoci jen potravu nabírá do zobáčku, aniž by pak pravděpodobně došlo k jejímu pozření. Nemoc se pak projevuje radikálním hubnutím, úbytkem prsní svaloviny, přichází malátnost, ospalost, velmi chabá péče o peří, postiženému ptákovi očividně ubývají síly a jen velmi zřídka je schopen většího proletu. Objeví se těžké, silné průjmy, které mohou být i krvavé.
Prevencí této nemoci je důsledné dodržování čistoty, kvalitní a pestré krmení bez prachu a nečistot. Rovněž jako prevenci můžeme podávat lék Baycox v dávkách 1 ml na l litr vody po dobu 48 hodin jako jediný zdroj pití. Mám však tu zkušenost, že pokud tato nemoc propukla v plné síle, tento lék již nezabírá a dochází k úhynu. Proto jsem na radu svého kamaráda chovatele při silném průběhu nemoci, kdy se již zdálo že nezbytně musí dojít k úhynu nemocného ptáka začal používat lék Amuril ( vodorozpustný prášek obsahující antibiotikumamoxicilin). I přesto, že někdy již ani tento lék ptáčka nezachránil musím říct, že při propuknutí nemoci se mi tento v léčbě osvědčil více, než lék Baycox, který je však pro preventivní léčbu celého chovu na kokcidiozy dostatečný . Tuto preventivní léčbu Baycoxem provádím vždy dvakrát do roka vždy před zahájením a po ukončení chovné sezóny!!
Ztráta koordinace pohybu, kroucení hlavou
Předpokládá se, že toto onemocnění propuká nedostatkem vitamínů skupiny B. Klinicky však toto tvrzení není ověřeno ale přesto se nadále řídím radami z knih W.Wienera a občas ptákům přidávám do napáječek B-komplex.
Několikrát jsem toto onemocnění probíral s veterinárními lékaři a aniž bych chtěl jakkoliv snižovat jejich odbornou erudici, co lékař, to jiný názor (musím podotknout, že jsem lékařům jejich soudy nijak neusnadnil, protože jsem nedodal žádný vzorek, např. trusu, či uhynulého ptáka k pitvě, aby mohli dělat odbornější závěry ). Většina se však shodla, že může jít o metabolickou poruchu, či o projev některé jiné nemoci například aspergilomykozy nebo motolice.
S touto nemocí jsem se v chovu setkal jen dvakrát. Jednou přímo u sebe a jednou u svého kamaráda chovatele. Oba případy však měly při stejných příznacích poměrně odlišný průběh. Zatímco v mém chovu jakoby nemoc propukla najednou, bez jakýchkoliv příznaků nemoci, o mého kamaráda byl průběh mírnější a nakonec i s docela banálním způsobem léčby.
Sameček, který mi před dvěma roky uhynul začal kroutit hlavou opravdu znenadání . Pohyby hlavou byly velmi rychlé a prudké, stále hlavu zakláněl a všelijak kroutil. Okamžitě jsem nasadil vlažný čaj s přídavkem B-komplexu, ovšem ani když se postižený samec napil, nebylo to nic platné. Nemoc měla přímo bleskový průběh, zjistil jsem ji asi ve dvě hodiny odpoledne, podával jsem již zmiňovaný čaj obohacený o B-komplex, ptáka jsem nahříval infrazářičem, přesto kolem sedmé hodiny večer došlo k tomu, že sameček úplně ztratil stabilitu, chvílemi se na zemi točil dokola ( nebýt to tak smutný pohled, vzbudilo by to úsměv, protože ta činnost připomínala pejska, který se honí sám za svým ocáskem ) a tohle otáčení prováděl i několik minut. Již jsem se oblékal, že pojedu s nemocným ptákem k veterinárnímu lékaři, když došlo k poslední křeči a úhynu. Dodnes velmi lituji, že jsem hned následujícího dne ráno odjížděl na dlouho dobu mimo domov, nemohl jsem dát ptáčka pitvat, abych se přesně dozvěděl, co bylo příčinou úhynu.!!!
Příznaky nemoci, rovněž u samečka, kterého měl v chovu můj kamarád byly podobné a dá se říci naprosto stejné. Ptáček velmi kroutil hlavičkou, při doletu z bidýlka na bidýlko, při dosednutí, ztrácel rovnováhu a z bidýlek padal. Kamarád rovněž nasadil stejnou léčbu jako já, ale tato nepomáhala. Sameček zůstával jinak čilý, krmení přijímal, jen stále kroutil hlavou a špatně koordinoval své pohyby, hlavně při dosednutí na bidlo. Pomohla až naprosto banální věc, kdy můj kamarád umístil samce do menší proletovačky. Zřejmě mu působilo obtíže se pohybovat ve velkém prostoru, na který předtím nebyl zvyklý. Kolega si posléze vzpomněl, že se příznaky objevily, když samce přemístil z menší klece do větší!
V pozdějších létech až do přítomnosti, kdy píšu tyto řádky jsem se však s touto nemocí již nesetkal.
Toto onemocnění se může objevit tam, kde dojde k přemnožení bakterií Escherichia coli ve střevech, jde o bakterie které jsou však jinak neškodné. Příznakem je velmi vodnatá stolice , řídký, nepevný trus, svědčící o střevních potížích. V chovu se mi jako skvělá prevence této nemoci osvědčil přípravek Metrozol, který podávám 3 g/ 1 litr vody přesně podle návodu výrobce. Zřejmě touto prevencí jsem dosáhl toho, že jsem s touto nemocí ve svém chovu nikdy nesetkal!!
Tyto nemoci nejsou ve správně vedených chovech, v chovech, kde je prováděn správný krmný režim, nijak časté. Prevencí je opět pestrá a bohatá strava, bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a probiotika. Ve svém chovu jsem se doposud s nemocemi postihující tyto orgány nesetkal a pokud vím, není na ně doposud ani žádná účinná léčba. Nemoc lze rozpoznat podle žlutých někdy až žlutohnědých skvrn v okolí ( blízkosti ) prsní kosti.
Velmi záhy v dobách, kdy jsem si pořídil své první AG jsem se setkal s úhyny mladých holátek v hnízdě a to i přesto, že byla řádně nakrmena. Předpokládá se, že příčinou těchto úhynů jsou baktérie, které neumožní ptáčeti potravu přijatou od rodičů správně natrávit a mladé byť řádně nakrmeno, paradoxně umírá hlady. Této situaci lze předejít přidáním chloridu sodného (soli ) do napáječek! Dlouho jsem tuto prevenci prováděl při každém odchovu ptáčat, až když jsem upustil od zkrmování domácky vyráběné míchanice a začal jsem zkrmovat průmyslově vyráběné míchanice, tak jsem od této prevence upustil! Za celou dobu používání průmyslových míchanic jsem se již s tímto problémem nesetkal!
1. část - aktuální |
