Stehlík obecný
(Carduelis carduelis)
Poznávací znaky:
Tento pták je velice snadno k rozeznání díky své černobílé hlavě, se zářivě červenou obličejovou maskou. Na křídlech má jasně žlutý pruh, tělo je hnědo bílé barvy, křídla a ocas jsou černé. Samice jsou zbarveny stejně jako samci. Mláďata jsou šedohnědá, bez černé a červené barvy.
Rozšíření:
Je rozšířen po celé Evropě až po Himaláj, dále žije v severní Africe. Byl také introdukován (vysazen lidmi) v Austrálii, na Tasmánii, Novém Zélandu a několika ostrovech , a na jihovýchodě Jižní Ameriky.
Hnízdění:
Oblíbil si parkovitou krajinu s dostatkem stromů. Hnízdo staví samička téměř výhradně na listnatých, často ovocných stromech, obyčejně na konci větve na okraji koruny. Hnízdí většinou v květnu, samička snáší 4-5 vajíček. Hnízdí i dvakrát do roka.
Potrava:
Jeho hlavní složku potravy tvoří semena bodláků, lopuchů a jiných plevelů. Vybírají i semena bříz a olší.
Tento pěvec je již na první pohled zcela nezaměnitelný, a jistě patří ke klenotům naší přírody. Na obrázcích a fotkách bývá často zachycen ve své nejtypičtější pozici – sedící na stonku bodláků, kde s velikou obratností poskakuje mezi trny a svým šikovným zobákem vyštipuje semena. Rád se sdružuje do malých skupinek a přelétá nad krajinou. Pro svůj krásný vzhled a ještě krásnější hlas ho v minulosti lidé často chytali a poté věznili v kleci pro svoji potěchu – dnes je to již samozřejmě přísně zakázáno, ale i přesto nejsou početní stavy tohoto drahokamu přírody nijak velké.
text – Martin Řondík
fotografie – Petr Chumchal
Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl Duriš, Květoslav Hísek (Albatros 1987)
Kapesní atlas Ptáci - J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel Šťastný-REBO Production 1999
