Naše sýkory
Sýkora koňadra
(Parus major)
Poznávací znaky:
Tato naše nejběžnější sýkorka je 13-15 cm velká. Hlava je černá bílými lícemi, týl je zelenožlutý, břicho je žluté s podélným černým pruhem uprostřed.
Rozšíření:
Je to naše nejhojnější sýkora, také v Evropě je ze sýkor nejvíce rozšířená, dále obývá většinu Asie až po Kamčatku, najdeme ji i v Indii, Malajsii, Africe. Díky své veliké přizpůsobivosti žije zkrátka skoro všude kde jsou stromy.
Hnízdění:
Hnízdí v přirozených stromových dutinách, ale je 
asi nejčastějším obyvatelem ptačích budek. Mimo to její hnízdo můžeme najít i na těch nejroztodivnějších místech - například v kovové trubce nebo i schránce na dopisy. Samice snáší až 15 vajec, na kterých pevně sedí 13-15 dní, zatímco jí samec zásobuje potravou, pokud už musí svoji snůšku opustit, tak ji pečlivě zakryje. Oba rodiče pak vylíhlá mláďata krmí 15-22 dnů. Hnízdí většinou jen jednou do roka.
Potrava:
Hlavně hmyz a jiní drobní živočichové, v zimě je odkázána hlavně na pomoc člověka a potravu v krmítku- slunečnice, lůj.
Sýkora modřinka
(Parus caeruleus)
Poznávací znaky:
Menší než koňadra, velikost asi 10-12 centimetrů. Tato sýkorka má žluté břicho a zelený hřbet, temeno hlavy, ocas a křidla jsou krásně modré (odtud pramení název modřinka).
Rozšíření:
Stejné jako u koňadry
Hnízdění:
Hnízdí v přirozených stromových dutinách, aleje asi nejčastějším obyvatelem ptačích budek. 
Mimo tojejíhnízdo můžeme najít i na těch nejroztodivnějších místech - například v kovové trubce nebo i schránce na dopisy.Samice snáší až 15 vajec, na kterých pevně sedí 13-15 dní, zatímco jísamec zásobuje potravou, pokud už musí svoji snůšku opustit, tak ji pečlivě zakryje. Oba rodiče pak vylíhlá mláďata krmí 15-22 dnů. Hnízdí většinou jen jednou do roka.
Potrava:
Hlavně hmyz a jiní drobní živočichové, v zimě je odkázána hlavně na pomoc člověka a potravu v krmítku- slunečnice, lůj.
Mlynařík dlouhoocasý
(Aegithalos caudatus)
Poznávací znaky:
Tento velice zvláštní ptáček je jedním z našich nejmenších pěvců, jeho délka je 13-15 centimetrů, z čehož ale 7-9 cm. připadá na ocas, který tak v porovnání s tělem vypadá velice dlouhý. Hlava bílá s výrazným nadočním černým pruhem, načervenalé až růžové tělo. Skandinávský poddruh má hlavu čistě bílou bez černého pruhu.
Rozšíření:
Žije v Evropě, Asii až po střední Čínu.
Hnízdění:
Staví si zcela uzavřené hnízdo ve tvaru koule s úzkým otvorem nahoře z boku.Hnízdo staví oba partneři 9-13 dní,
používají hlavně mech, lišejníky a lýko. Povrch hnízda je maskován kousky kůry a pavučinami. Při zahřívaní 6-12 vajíček se střídají oba partneři. Hnízdí dvakrát do roka. Mláďata s první snůšky se často pomáhají starat o sourozence z druhé. Mlynaříci jsou velice společenští a tak je většinou vidíme poletovat v malých skupinkách ze stromu na strom.
Potrava:
Stejně jako u ostatních sýkor je to hlavně hmyz. V zimě rád navštěvuje krmítka.
Všechny tyto sýkorky jsou jedny z nejběžnějších ptáčků, které můžeme u nás v přírodě pozorovat. Zvykly si na život v blízkosti člověka, a tak se z původně tažných ptáků stali celoroční obyvatelé. V zimě jsou nejčastějšími návštěvníky na krmítkách, která jim pomáhají přežít v případě tuhé zimy. Pokud chceme tyto ohromně užitečné ptáčky v zimě přikrmovat, tak je jim nejlepší nabídnout slunečnicová semínka která milují-vždy si přiletí pro jedno, a to pak na nejbližším stromě zručně vyloupnou. Dále mají rády lojové koule které jim v tuhé zimě poskytují tolik potřebnou energii pro přežití. Jelikož každá sýkorka za sezónu sezobe ohromné množství škodlivého hmyzu, tak by mělo být v našem nejlepším zájmu mít na každé zahradě. Toho docílíme rozvěšením ptačích budek, které sýkorky bez problémů osídlí a vyvedou v nich mladé. V každé budce bývá až 12 mláďat (je až s podivem jak se tam všechny vejdou) –to je z toho důvodů že na mladé sýkorky číhá mnoho nebezpečí, a jen málo se jich dožije dospělosti, při tak velkém počtu mláďat je zajištěno že jich přesto dostatek přežije.
autor příspěvku – Martin Řondík
autor fotografií – Martin Řondík
Informace k článku byly volně převzaty z různých zdrojů – Svět zvířat - Michael Lohmann 2007 - Rebo Production Cz , Kapesní atlas Ptáci -
J.Nicolai,D.Singer,K.Wothe-Slovart 2002
Enkyklopedie ptáků - Vladimír Bejček, Karel
Šťastný-REBO Production 1999
